Aukce 54 / Papírová platidla / Čechy a Morava 1939 - 1945

warning
Prohlížíte si aukci v archivu, v této aukci již nelze dražit!
Zobrazení:view_columnview_stream
194257 - 1940 Ba.32, 100K, I. vydání, série 27A, 2ks bankovek s po
+1
Jakost
1940 Ba.32, 100K, I. vydání, série 27A, 2ks bankovek s po sobě jdoucími čísly 167505 a 167506
Vyvolávací cena:
U:A5
194259 - 1942 Ba.35, 500K, I. vydání, série J
+1
Jakost
1942 Ba.35, 500K, I. vydání, série J
Vyvolávací cena:
U:A5
194258 - 1942 Ba.39b, 1000K, III. vydání, série Dc
+1
Jakost
1942 Ba.39b, 1000K, III. vydání, série Dc
Vyvolávací cena:
U:A5
194255 - 1944 Ba.41, 5000K, série 19A
+1
Jakost
1944 Ba.41, 5000K, série 19A
Vyvolávací cena:
U:A5
194254 - 1944 Ba.42, 50K. série 28A, skutečný bankovní vzor - svi
+1
Jakost
1944 Ba.42, 50K. série 28A, skutečný bankovní vzor - svislá perforace SPECIMEN, Karasiewitz 37a
Vyvolávací cena:
U:A5

Aukce 54 / Papírová platidla / Čechy a Morava 1939 - 1945 - Informace

Papírová platidla Protektorátu Čechy a Morava

Po záboru českých zemí 15. 3. 1939 zůstávaly na území nového "Protektorátu" v platnosti dosavadní československá platidla. Vznik samostatné protektorátní "Koruny českomoravské" byl sice chabým, ale přeci je nějakým úspěchem domácí vlády; německá správa zprvu chtěla na území Protektorátu zavést jako měnu Říšskou marku. Krátce po okupaci byly do oběhu uvedeny tzv. "mobilizační státovky" v hodnotě 1 a 5 korun, připravené v roce 1938 pro případ války, a označené přetiskem s německo-českým textem.

Příprava nových protektorátních státovek a bankovek probíhala v poměrně rychlém tempu, aby v oběhu co nejdříve nahradily peníze bývalého Československa. Vyznačují se německo-českými texty, poměrně chudou škálou tlumených barev a nepříliš nápaditou grafikou. Na nižších nominálech se jako hlavní motivy objevují ideální typy árijských lidí, vyšší nominály nesou portréty historický osobností, které byly v očích okupační správy významné pro česko-německé soužití - Petra Brandla, Petra Parléře a sv. Václava. Tyto rytiny po technické stránce patří k vrcholům české bankovkové grafiky vůbec.

Některé protektorátní bankovky musely být posvém vydání dodatečně upravovány. Například v roce 1940 vydanou padesátikorunovou státovku podle návrhu Maxe Švabinského později musela nahradit státovka nového typu, neboť děvče na původním platidle se tvářilo "příliš sebevědomě a vzdorovitě". Nedostatek bankovek vyšších nominálů mělo vyřešit vydání zásob prvorepublikových pětitisícikorun označených protektorátním přetiskem. Nacisté se však domnívali, že oběh platidel s názvem bývalého státu by na Čechy mohl působit povzbuzujícím dojmem, preferovali raději vydání graficky jednoduché bankovky protektorátní s portrétem sv. Václava. Její tiskové podklady později posloužily při vydávání prvních bankovek osvobozené Československé republiky.

Svébytným fenoménem jsou poukázky židovského ghetta v Terezíně. Jejich vznik iniciovali Němci roku 1943, kdy byly vytištěny poukázky „Banky židovské samosprávy“, vydané v hodnotách 1 - 100 korun. Jimi byli vypláceni uvěznění Židé a svou úlohu sehrály zejména při návštěvě delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže, kdy pomáhaly vzbudit iluzi autonomie Terezína v rámci Protektorátu.