Auction 50 / Banknotes

warning
This auction is archived, you cannot bid or buy items from this auction!
View type:view_columnview_stream
184466 - 1919 Ba.1a, 2, 4, 5a, comp. 4 pcs of stamped bank-notes, val
+1
Jakost
1919 Ba.1a, 2, 4, 5a, comp. 4 pcs of stamped bank-notes, values 10K, 20K, 50K and 100 Koruna, all with imperforate revenues; hints of philatelic labels, originates from old collection fiscal stamps
Starting price: CZK
U:A5
184458 - 1919 Ba.6, 1000 Koruna, issue 1902 with additionally printed
+1
Jakost
1919 Ba.6, 1000 Koruna, issue 1902 with additionally printed round/about 10K, set 1203
Starting price: CZK
U:A5
184471 - 1919 REVENUE STAMPS  comp. of 11 revenues various values, su
+1
Jakost
1919 REVENUE STAMPS comp. of 11 revenues various values, supplemented with 16ti- block 20h revenue - Viennese forgery; on 2 album pages
Starting price: CZK
U:A4

Auction 50 / Banknotes - Information

Papírová platidla

Bankovka neboli cenný papír s určitou peněžní hodnotou je bezúročný platební prostředek, vydávaný centrální bankou. Bankovkami se zabývá sběratelský vědní obor označovaný jako notafilie.

Bankovky se historicky vyvinuly z obchodních směnek. V případě předložení směnky byla původnímu majiteli vydána bankovka, kterou se banka zavazovala vyplatit při předložení určité množství zlata popřípadě určitou sumu. Před bankovkami byly v oběhu pouze peníze z drahých materiálů, které samy o sobě byly nositeli hodnoty – na rozdíl od bankovek – nezávisle na bance, státu či úřední moci. Nejčastější byly zlaté mince, jejich nevýhodou bylo to, že byly poměrně těžké a že se opotřebovávaly.

Za první papírová platidla jsou obecně pokládány směnky čínských obchodníků datované do 7. století po Kr., ale za všeobecnou měnu jsou uznány až v 10. století. Marco Polo roku 1298 píše, že bankovky jsou v oběhu i v Persii a Japonsku.

Aby se nemusely vyměňovat pytlíky mincí, zavedli ve středověku evropští obchodníci takzvané úvěrové úpisy. Od 17. století vydávaly takové úpisy přímo banky. V té době kovová platidla nestačila pokrývat prudký růst objemu transakcí v obchodním styku.

Začaly se používat směnky jakožto cenné papíry, ve kterých se jejich vydavatel zavazuje vyplatit držiteli určitou částku. Se směnkami se tak začalo obchodovat. Směnky měly v praxi několik nevýhod – byly vždy vypsány na pevnou částku a jejich reálná hodnota závisela na platební morálce konkrétního vydavatele (emitenta).

Banky proto začaly směnky vykupovat a vyměňovat je za směnky vlastní – bankovky. Ty mohly být kryty vykoupenými směnkami nebo zlatem. Vzhledem k problémům s tímto systémem byl vytvořen monopol na vydávání bankovek, který byl svěřen centrální bance. V České republice tak smí bankovky vydávat pouze Česká národní banka. Protože je to dáno zákonem, patří bankovky ČNB (koruny české) mezi měny s nuceným oběhem.

První bankovky na území rakouské monarchie se začaly vydávat za vlády Marie Terezie. Poukazy začala emitovat Vídeňská městská banka, proto se začaly nazývat „Banco-zettel“, doslova „bankovní lístek“. Počeštěním vznikl název „bankocetle“ a pro bankovky obecně název „banknóty“.