Aukce 49 / Filatelie / ČSR I. / Ostatní vydání 1926-1929

1.6. 1926  Hrady, krajiny a města

Pro tuto emisi nových poštovních známek nebyla vypsána veřejná soutěž. Poprvé tak místo konkrétních návrhů známek byly použity obrazy známých akademických malířů (F. Šimona, A. Kalvody, J. Šetelíka), předloha pro známku Strahov 1.20 Kč byla pořízena fotografickou cestou a upravena pomocí fotomontáže. Autorem rytin všech známek této emise, s výjimkou hodnoty 2,50 Kč Praha-Muzeum, je Karel Seizinger, rytec některých čs. bankovek, který do té doby pracoval Národní banku. Proč byla rytina poštovní známky 2.50 Kč Praha-Muzeum objednána ve Francii (rytec Abel Mignon) není známo. Stejně jako u předchozích emisí Holubice a Osvobozená Republika byly i známky této emise vydávány postupně. Nejprve vyšly známky s průsvitkou, ve 4 různých termínech: 1. června 1926 hodnoty 1.20 Kč (Karlštejn), 1.50 Kč a 2.50 Kč, v říjnu 1926 hodnoty 20h, 30h (svitková) a 40 haléřů, v březnu 1927 30h (archová), poslední hodnota 1.20 Kč (Strahov) vyšla 1. června 1927. Všechny známky tohoto prvního vydání byly vytištěny na bílém papíru s průsvitkou a mají hladký lep, bez svislých pruhů. Průsvitky existují pouze vodorovné (č. 5, 6, 7 a 8), u každé hodnoty ale jen v několika, nikoliv ve všech 4 polohách!

Druhé vydání z let 1927-1931 bylo vytištěno na bílém papíru bez průsvitky, se svislými pruhy na lepu. Postupně vyšlo 9 známek v hodnotách 20h, 30h, 40h, 1.20 Kč, 1.50 Kč, 2 Kč, 2.50 Kč-Karlštejn, 2.50 Kč-Strahov a 3 Kč, každá z nich v jiném termínu. Obě hodnoty 20h (s průsvitkou i bez průsvitky), byly vydány pouze ve svitcích (1 kotouč á 1.000 ks), hodnota 30h s průsvitkou vyšla v archové i svitkové úpravě, ostatní hodnoty pouze v archové úpravě. Pro tisk poštovních známek v archové úpravě byly pro každou hodnotu zhotoveny 2 tiskové desky (TD), výjimkou byla pouze hodnota 30h se 4 TD. Tiskovou formu tvořily vždy dvě TD, každá o 200 ks známek. Všechny známky této emise byly opatřeny řádkovým zoubkováním ŘZ 9¾. Náklady u všech hodnot známek s průsvitkou byly výrazně nižší než u známek bez průsvitky, kolísaly v rozmezí od 3,35 milionu (30h svitková) do necelých 20 milionů kusů (hodnota 40h). U známek bez průsvitky nejmenší náklad přesáhl 7 milionů (hodnota 2.50 Kč-Karlštejn), známek s hodnotou 30h bylo vytištěno 67,17 milionů, s hodnotou 2 Kč dokonce 71,88 milionů kusů! Platnost známky 1.20Kč (Karlštejn) s průsvitkou byla ukončena již 15.8.1928, hodnoty 20h, 30h, 40h, 2.50 Kč s průsvitkou i bez průsvitky pozbyly platnost 15.3.1932, ostatní hodnoty platily až do 15.3.1937.

19.10. 1926  Praha, Tatry

Nová emise poštovních známek s vysokými nominálními hodnotami 2, 3, 4 a 5 Kč měla v poštovním provozu postupně nahradit známky s portrétem prezidenta T.G. Masaryka z roku 1925, vydanými ve stejných hodnotách. Jako předloha pro známky 2 Kč a 3 Kč byla použita kresba "Panoráma Hradčan" od Františka Šimona, pro hodnoty 4 Kč a 5 Kč byla vybrána olejomalba Otakara Štáfla "Štrbské pleso". Rytec Karel Seizinger vypracoval zjednodušené kresby obou děl i jejich rytiny. Tisk byl proveden ocelotiskem z plochých desek, každá TD obsahovala 100 známek (10 x 10 kusů). Pro tisk známek s hodnotou 2 Kč bylo použito 6 desek, pro hodnotu 3 Kč byly zhotoveny tři TD, použity byly ale jen dvě (TD 1 a TD 3). Pro tisk známek 4 Kč a 5 Kč stačila pouze 1 TD. Shodně jako u předchozí emise Hrady, krajiny a města byl 1. náklad emise Praha, Tatry vytištěn na papíru s průsvitkou, pro další náklady byl použit papír bez průsvitky. U hodnoty 3 Kč se rytina na obou použitých TD v celé řadě detailů značně liší, největší rozdíl je v kresbě mraků. Proto u známky 3 Kč rozlišujeme dva typy: I. typ - řídké mraky, II. typ - husté mraky. Oba typy se vyskytují jen u známek s průsvitkou, hodnota 3 Kč na papíru bez průsvitky byla tištěna pouze deskou TD 1 se známkami II. typu. Pro tisk známek byl použit bílý hladký papír, v menším množství i papír nažloutlý, zcela ojediněle se vyskytuje i papír šedý, drsný sklovitý, který je v katalozích veden jako pergamenový. Nákladová čísla u jednotlivých hodnot jsou značně odlišná. Známek s hodnotou 2 Kč bylo vydáno 48,66 milionů kusů (16,88 mil. s průsvitkou + 31,78 mil. bez průsvitky), celkový náklad u hodnoty 3 Kč překonal hranici 23 milionů (13,6 + 9.46 mil.). Známek s hodnotou 4 Kč, s průsvitkou i bez průsvitky, bylo vydáno pouze 1,55 milionu, s hodnotou 5 Kč necelých 3,5 milionu kusů. Všechny známky této emise mají řádkové zoubkování ŘZ 13¾. Platnost všech poštovních známek emise Praha, Tatry skončila 15.3.1932.

22.10. 1928  10. výročí vzniku ČSR  (Jubilejní známky)

Sběratelé tuto emisi obvykle nazývají Jubilejní (10. výročí - 10 hodnot - 10 námětů). Čtyři použité motivy, pro hodnoty 30h (Hradec u Opavy), 60h (Jasiňa), 1 Kč (Hluboká) a 3 Kč (T.G. Masaryk) byly vybrány podle fotografií, předlohou pro hodnotu 50 h (Praha - Telefonní ústředna) byla kresba perspektivního návrhu stavby. Pro zbývajících 5 hodnot byly opět vybrány obrazy významných malířů té doby, konkrétně V. Malého (známky 40h Levoča a 5 Kč Praha), J. Mařáka (1.20 Kč Velehrad), J. Šetelíka (2 Kč Brno) a V. Fliedra (2.50 Kč Vysoké Tatry). Známky byly vytištěny v České grafické Unii ocelotiskem z plochých desek. Tisková forma pro každou hodnotu se skládala pouze z jedné tiskové desky, každá o 100 známkových polích a s deskovým označením 1,1928  pod 91. známkou v archu. Použitý papír pro tisk známek je bílý, lep nažloutlý až žlutý, zoubkování řádkové ŘZ 13¾. Velmi vzácně se vyskytují všechny hodnoty této emise s řádkovým zoubkováním ŘZ 12¼ , které nebyly úředně vydány. Pocházejí ze známkových darů Ministerstva pošt a telegrafů a jsou známy pouze v poštovně neupotřebeném stavu. Náklad u jednotlivých hodnot byl značně rozdílný, u známek 1.20, 2.50 a 5 Kč se pohyboval v rozmezí 600 až 700 tisíc kusů, u známek 30, 40, 60 haléřů, 2 Kč a 3Kč od 1,1 - do 3,2 milionu, nejčastěji používané hodnoty 50h a 1 Kč byly vydány v téměř shodném nákladu lehce přes 10,2 milionu kusů.

Platnost: Poštovní známky této emise byly staženy z oběhu 13.4.1929, oficiálně platily do 30.4.1929 (pouze 6 měsíců!), přičemž ještě do 10.5.1929 byly v poštovním provozu tolerovány. 

10.4. 1929  Státní znak

Oficiální střední státní znak byl předlohou pro novou emisi poštovních známek malého formátu, kterou rytec K. Seizinger nejprve překreslil do liniové kresby a poté vyryl tak že byly prázdné oba štítky v dolních rozích, které byly až v tiskárně doplněny potřebnou číslicí. Tisk známek byl proveden rotačním ocelotiskem opět v České grafické Unii. Poštovní známky Státní znak byly vydány v 6 různých nominálních hodnotách: 5, 10, 20, 25, 30 a 40 haléřů. Tisková forma pro tisk známek v archové úpravě měla 2 tiskové desky (TD) 20 x 10 známek, hodnota 20 h jako jediná byla vydána i ve svitkové úpravě, ve svitcích á 1.000 ks známek. Známky 5, 10 a 25 h byly vytištěny jednou TD, hodnota 20 h celkem čtyřmi TD (z toho 1 TD pro známky ve svitkové úpravě, pro tisk známek 30 a 40 h byly použity dvě TD. Během první části tisku hodnoty 40 h obě TD s označením 1 - 1A v důsledku jejich špatného zakalení  praskly a musely být vyrobeny nové, označené 2 - 2A, u kterých došlo k úpravě šrafování kolem hodnotových číslic. Proto u známek 40 h rozeznáváme 2 typy. (Pozn.: V katalogu Pofis jsou I. a II. typ uvedeny v opačném pořadí proti Monografii čs. známek). 

Známky byly vytištěny na bílém nebo mírně nažloutlém papíru drsnější struktury, část nákladu hodnot 10, 20, 30 a 40 haléřů i na tenkém průsvitném papíru, u hodnoty 20 h se vyskytuje i tlustý papír. Lep je bezbarvý nebo mírně nažloutlý s pruhy, u některých hodnot i bez pruhů, nebo rýhovaný, zoubkování řádkové ŘZ 9¾. Poštovní známky Státní znak byly vydány postupně, ve 4 různých termínech. Hodnoty 20, 30 a 40 haléřů 10.4.1929, o půl roku později vyšla známka 20 h ve svitkové úpravě, hodnoty 5 a 10 h vyšly až 2.2.1931. Nákladová čísla s výjimkou známky 20h ve svitkové úpravě (17,1 milionů) a méně používané hodnoty 25h ( přes 19,1 milonů) byla neobvykle vysoká. Konkrétně: hodnota 5h přes 54,6 milionů kusů, 40h lehce přes 72 milionů, 10h více než 99,2 milionů, 30h téměř 390 milionů, náklad hodnoty 20h v archové úpravě činil dokonce než 911 milionů kusů (!), což je v dnešní době nepřekonatelné číslo. Platnost: hodnota 40 h do 28.2.1937, u ostatních hodnot byla jejich platnost ukončena až 9 měsíců po zřízení Protektorátu Čechy a Morava, dne 15.12.1939!

14.5. 1929  1000. výročí smrti sv. Václava

Pamětní emise poštovních známek vydaných k miléniovému výročí smrti českého knížete obsahuje 5 hodnot se 3 různými náměty s výjevy ze života sv. Václava. Jako předloha k těmto námětům byla opět vybrána starší díla význačných malířů, konkrétně kresba M. Alše z r. 1882 "Sv. Václav na koni" (hodnoty 50h a 60h), malba na skle "Sv. Václav zakládá chrám sv. Víta" od F. Jeneweina (pro známku 2 Kč) a kresba J. Mánesa "Smrt knížete Václava svatého" (hodnoty 3 Kč a 5 Kč). Poštovní známky byly vytištěny opět v České grafické Unii ocelotiskem z plochých desek. Zhotoveny byly pouze 3 rytiny, pro hodnoty 50h, 2 Kč a 3 Kč. Pro tisk hodnot 60h a 5 Kč byly pouze upraveny hodnotové štítky a označení "Koruny" na "Korun". Tisková forma byla jedna stokusová deska (TD) označená číslicí "1" pod 91. známkou, pouze známka 50h měla dvě TD s označením "1" a "2". Celá emise byla vytištěna na bílém papíru bez průsvitky, lep je hladký, bezbarvý nebo lehce nažloutlý. U všech hodnot bylo použito perforační zařízení s ŘZ 13¾.

Náklad celé emise byl poměrně malý, u hodnoty 50h činil 18,1 milionu kusů, počet vydaných známek v hodnotách 60h, 2 Kč a 3 Kč kolísal v rozmezí od 4,27 - do 5,22 mil., hodnota 5 Kč vyšla v nákladu pouhých 720 tisíc kusů. V oběhu byly necelých 10 měsíců, jejich platnost skončila 28.2.1930.

15.10. 1929  Města a krajiny

Pro dvě hodnoty výplatních známek této emise, 3 Kč a 5Kč, byly použity původní rytiny K. Seizingera pro známky 2 Kč a 5 Kč z Jubilejní emise 1928, předlohou pro známku 4 Kč byla amatérská fotografie krajiny z Vysokých Tater, pro hodnotu 10 Kč to byla rovněž fotografie, tentokrát z Prahy. Obě nové hodnoty opět vyryl K. Seizinger, známky byly dány o oběhu opět postupně, hodnoty 3, 4 a 5 Kč 15.10.1929, hodnota 10Kč až 15.5.1931. Poštovní známky této emise byly vytištěny ocelotiskem z plochých desek, tiskovou formu tvořila vždy 1 TD o 100 ks, pro hodnotu 3 Kč (poměrně vysoký náklad) byly zhotoveny 2 TD. Deskové označení číslicí "1", resp. i "2" u hodnoty 3 Kč se nachází vždy pod 91. známkou archu. Známky 3 Kč vytištěné druhou TD byly dány do prodeje v prosinci 1930. Papír známek je většinou tenčí, u nižších hodnot 3 a 4 Kč výjimečně i velmi tenký, lep je mírně nažloutlý. U všech hodnot bylo použito řádkové zoubkování 13¾. Známka s hodnotou 3 Kč byla vytištěna v nákladu 13,7 milionu kusů, hodnoty 4 Kč a 5 Kč necelých 2,8 mil., resp. 3,4 milionů, koncová hodnota 10 Kč měla náklad 720 tisíc. Vzhledem k vysokým nákladům byl tisk této emise poměrně brzo zastaven a vydané známky brzo spotřebovány. Např. hodnota 3 Kč byla u filatelistické přepážky Praha 1 vyprodána již v březnu 1933, hodnota 5 Kč v únoru 1934.  Platnost celé emise byla teoreticky ukončena 15.3.1937.