Archiv / Odborné články / Cesta jedné plachetnice

09.11.2015   Autor: DK; Počet zobrazení: 3960

V roce 1851 bylo v Britské Guyaně rozhodnuto o vydání nových známek pro právě zavedené jednotné tarify - 1C červená (magenta) pro novinové zásilky a 4C modrá pro dopisy do váhy 1/2 unce, přepravované v kolonii bez rozdílu vzdálenosti. Známky zvané "Tall Ships" (SG.9 -10), platné od 1.1. 1852, byly obdélníkové s obrázkem plachetnice, s názvem kolonie a nápisem "Damus Patimus Que Vicissim". Tištěné narychlo v londýnské tiskárně Waterlow, coby jednoduchý kamenotisk(!) na tzv. "surfaced paper" (křídová obarvená vrstva nanesená na svrchní stranu papíru), s typickou lámavostí a abrazemi barvy. Již po necelém roce musely být nahrazeny dokonalejšími tisky z Waterlow SG.11-20.


 
"Tall Ships" byly distribuovány z hlavní pošty v Georgetownu, jež do roku 1862 používala podací razítka se jménem celé oblasti - Demerara. Zmíněné přirozené lomy a odpadání barvy zapříčinily, že se z celého, už tak velmi omezeného nákladu, zachovalo pouze několik desítek kusů v bezvadném stavu. Tyto exempláře pro jejich vzácnost mohli od počátků filatelie vlastnit jen ti největší sběratelé. Každý skutečně kvalitní kus Tall Ship má tedy zaručeně skvělý rodokmen.  

          obr
     obr
          Los č. 771
      Demerara, město Georgetown kolem roku 1850

V 19. století vytvořili nejlepší kolekce Guyany (zejména Cotton Reels a Tall Ships 1851-1856) - již námi několikrát zmiňovaný newyorský bankéř Francis De Coppet (1830-1914), také Thomas Tapling (1855-1891), tehdy světově největší obchodník J. B. Moens, baron Artur de Rothschild a samozřejmě hrabě Ferrary (jenž získal v roce 1878 i unikátní One Cent Magenta 1856). Taplingova pozůstalost je od roku 1891 pro filatelistický trh navždy "ztracená", nejprve v British Museum a dnes v British Library. Moensovy a Rothschildovy Gyuany se časem soustředily zejména u Ferraryho. K dalším generacím sběratelských legend, jakými byli například Hind, Caspary, Burrus, Webster a poté F.T. Small, Weinberg a J.E. du Pont, zamířily vzácné Guyany většinou právě od Ferraryho (prodej 1923) a nebo, jakoby oklikou, od Francise de Coppeta (prodej 1893 u T.W. Scott v New Yorku). Lze tedy říci, že tu máme dva základní zdroje většiny drahých exemplářů, jež byly v následujících desetiletích na trhu. Některé kusy natrvalo "mizí" (připomeňme cca 100 let akvizic pro britskou královskou sbírku), jiné se po letech či desítkách let objevují.

Studiem dnes nesnadno dostupných starých aukčních katalogů lze rekonstruovat cestu významných guyanských známek, včetně našeho výstřižku. Tento kus nefiguruje ve sbírce Ferraryho (na rozdíl od často horších exemplářů Tall Ships), což znamená, že pochází původně ze starého amerického trhu, zřejmě tedy od Coppeta, dále zřejmě ex. Hind, ale zcela jistě už ex. Alfred H. Caspary (1877-1955).

 obr obr
 obr
  obr
Katalog Caspary Collection
(H.R. Harmer 1957)
 Los 209
 Katalog Burrus Collection
(Robson Lowe 1963) 
  Los 27

Pak je viděn u Maurice Burruse (1882-1959), zakoupen jím na sklonku života u H.R. Harmer "Caspary Collection" 1957, aby doplnil původně Ferraryho Guyany získané již v roce 1921! Doplnění sbírky tímto exemplářem, a to po celoživotním sbírání a v kontextu všech možných světových a guyanských rarit v Burrusově sbírce již přítomných, nadevše svědčí o jeho významu. V Casparyho sbírce i v Burrusově sbírce se navíc jedná o jediný exemplář samostatné One Cent na výstřižku!
Majitelé po Burrusovi drželi tento výstřižek desítky let v pevných rukou, a tak se nedostal ani do famózní kolekce Johna E. du Ponta, jež byla největší sbírkou Guyany všech dob, výrazně lepší než sbírka Guyany u Taplinga, Ferraryho, nebo britské královny. U du Ponta se setkaly téměř všechny rarity z obou zmíněných historických tržních "směrů", tj. z Ferraryho a z USA - De Coppet, Hind, Caspary, Small. Prakticky veškerou du Pontovu Guyanu včetně několika Tall Ship One Cent koupil minulý rok v červnu v Ženevě u firmy Feldman katarský šejk Saud bin Mohammed Al Thani.  

obr
      obr     obr       obr 
 Alfred Caspary (1877-1955)      Maurice Burrus (1882-1959)      J.E.du Pont (1938-2010)
       Saud Al Thani (1966-2014) 

Šejk Saud nešťastně zemřel v Londýně 9.11. 2014. Byl kosmopolitní a osvícenou osobností, zakladatelem muzeí, nadací a ochránce přírody; světově jeden z největších sběratelů výtvarného umění, drahých hodinek, automobilů, fotografií a také vzácných známek, které sbíral od svých 13 let. Jeho soukromé akvizice , nebo nákupy pro emirát Katar, jenž zastupoval na ministerských pozicích, dosáhly řádu několika miliard dolarů! Sbírky známek s mnoha světovými raritami zůstávají, coby součást pozůstalosti, v majetku rodiny Al Thani.

Na závěr ještě několik informaci k dosaženým cenám Tall Ship One Cent pocházejících z velkých sbírek : 


obr
   obr
   obr

- známka s raz. Demerara AP 25 1853, ex. Caspary 14.5. 1957, los 208; du Pont 27.6. 2014, los 60037, prodáno (s provizí) za 11.660 EUR 
- známka s raz. Demerara SP 2 1853, ex. F.T. Small rok 1970; du Pont 27.6. 2014, los 60038, prodáno za 15.550 EUR
- známka s raz. Demerara JY 13 1852, starší původ neznámý; pak du Pont 27.6. 2014, los 60040, prodáno za 12.960 EUR 
 - známka na výstřižku s neúplným razítkem Demerara AU 12 1853, ex. F.T. Small rok 1970; du Pont 27.6. 2014, los 60042, prodáno za 16.850 EUR
- známka na výstřižku s úplným razítkem Demerara JUN 1853, zřejmě ex. Hind - H.R. Harmer London 7.5.1934; H.R. Harmer New York - The Caspary Collection 14.5.1957, los 209; Robson Lowe London - Burrus Br. Guiana 26.11.1963, los 27; Burda Auction 14.11. 2015 - los 771, vyv. cena 200.000 Kč (7400 EUR)

Použitá literatura:

New York Times 20.1. 1893
Linn´s Stamp, January 5, 2015
Aukční katalogy Ferrary, Caspary, Burrus, Feldman
Pennymead.com a další internetové zdroje



Autor: DK (09.11.2015)