Archiv / Odborné články / BALÍKOVÉ ZÁSILKY PRO STUDENTY INTERNOVANÉ V KT SACHSENHAUSEN

Studentským demonstracím předcházel pražský 28. říjen, kdy došlo na pražských ulicích k potyčkám mezi českým obyvatelstvem a německými fašisty. Při jedné z potyček byl těžce zraněn student medicíny Jan Opletal. Přes veškerou snahu českých lékařů nebyl zachráněn a zemřel 11. listopadu 1939. Jeho pohřeb se konal v Praze 15. listopadu a stal se největší českou manifestací a demonstrací proti nacistům za období 2. světové války u nás. Účastníků demonstrace bylo na 10 000. Doprava ve vnitřní Praze byla na několik hodin přerušena. Opět při nich došlo k násilným činům proti českému obyvatelstvu. Pod ochranou kulometů přepadli příslušníci pražského gestapa a zbraní SS v ranních hodinách 17. listopadu koleje pražských vysokoškoláků. Totéž bylo provedeno v Kounicových kolejích v Brně. V Příbrami bylo téhož dne ráno zatčeno 15 studentů Vysoké školy báňské. Pražští studenti byli odvezeni z kolejí do ruzyňských kasáren, kde v tamější jízdárně strávili den a noc. K ránu příštího dne byli deportováni vlakem do koncentračního tábora Sachsenhausenu. Tam se setkali se studenty z Brna a Příbrami.

Studenti byli rozděleni do čtyř bloků - 50, 51, 52, 53 s vězeňskými čísly 3800 až 5000. Druhý den po příchodu, tedy 20. listopadu 1939, bylo studentům povoleno napsat rodičům stručnou zprávu na "postkartě": "Milí rodiče! Dávám Vám na vědomost, že se zde nacházím. Vede se mně dobře a jsem zdráv. Šatstvo, potraviny a kuřivo se nesmí posílat. Moje adresa na druhé straně. Váš ..."Text musel být napsán v němčině jako veškerá korespondence s vězni. Nezbytným doplňkem uvedené zprávy byl výtah z táborového řádu, který obsahovala i obálka: Auszug aus der Lagerordnung, jenž oznamoval, že vězeň může měsíčně odeslat 2 dopisy o 4 stranách po 15 řádcích. Rovněž v měsíci mohl vězeň dostat 2 dopisy o stejném rozsahu psané čitelně a přehledně. Balíčky všeho druhu byly zakázány. Zásilky peněz byly povoleny.

Všichni studenti z akce 17. listopadu nezůstali v Sachsenhausenu. Dne 12. ledna 1940 bylo odkomandováno 40 stavebních techniků do konc. táborů Mauthausen, Dachau, Gusen a Flössenburg. Dne 20. dubna 1940 bylo propuštěno 200 studentů a 20. prosince téhož roku dalších 200. Studentské bloky byly zrušeny a studenti rozděleni na ostatní bloky politických vězňů. Počátkem roku 1942 bylo propuštěno dalších 200 studentů a před Vánocemi pak zbývající studenti. Na jaře 1943 prošel branou koncentráku poslední ze studentské akce (zapomenutý přehlédnutím v kartotéce) medik Vojta Schnurpfeil.
Mimo již zmíněné povolené druhy zásilek do KT Sachsenhausen bylo od února 1940 možné zasílat internovaným studentům rovněž balíčky. O povolení takových zásilek bylo, zřejmě na podnět světové organizace Červeného kříže rozhodnuto velitelstvím koncentračního tábora Sachsenhausen.

K umožnění zásilek balíčků pro studenty byla vydána připouštěcí nálepka o rozměru 110x55 mm s textem (překlad)"Paketsendung für Studenten" („Zasílání balíků pro studenty") a dále sdělení, že zasílání pobíhá na základě rozhodnutí velitelství KT Sachsenhausen ze dne 7. února 1940 pod č.j. 14 K 4/7.2.40 Da/Schl. Nálepku pak doplňuje modré dvoukruhové razítko o vnějším průměru 35 mm s textem "Tschechischer Verband für die Zusammenarbeit mit den Deutschen" a zkratkou této organizace „TVZD" ve vnitřním kruhu razítka.

Zde vyobrazený, pravděpodobně unikátní výstřižek z balíčku o rozměrech 28x18 cm byl zaslán na adresu Václav Mařík, No 4117, Block 52B, Konz. Lager Oranienburg-Sachsenhausen bei Berlin, Dt. Reich.
Výstřižek je opatřen množstvím nálepek a rukopisných poznámek různých barev. V místě odeslání, kterým byla zřejmě Plzeň (adresa odesílatele byla na balíku mimo plochu výstřižku) byl mimo adresu příjemce nyní skrytou pod nálepkou (ale dobře čitelnou po prosvícení lampou) balík opatřen již zmíněnou povolovací nálepkou, dále žlutou nálepkou v levém horním rohu „Dodati bez poplatků" a pod ní diagonálně umístěným strojovým textem ve francouzštině, zde v překladu: "Pokud není možno balík doručit, žádám, aby byl ihned vrácen". Datový údaj odeslání z Plzně na výstřižku chybí. Pod vyclívací nálepkou v pravém dolním rohu je umístěna balíková nálepka odesílacího úřadu Plzeň 3 (dobře viditelné při prosvícení).

Takto byl balík neznámého obsahu odeslán do KT Sachsenhausen, kde ale z nám neznámých důvodů nemohl být doručen. Proto byl v místě určení opatřen poštovním oznámením s udáním důvodu nedoručitelnosti „Verveigert" (Odmítnuto) s označením trestného porta za skladování, bez udání jeho výše (možná 2.10DM vlevo u nálepky?). Rukopisné poznámky modrou tužkou „Zurück", přeškrtnuté číslo "64" byly dopsány ještě před 28.3.40, kdy byl balík odeslán přes balíkovou výpravnu Dresden-Altstadt 7 (nálepka dole) zpět na adresu do Plzně (jméno ulice na nálepce nečitelné). Do Plzně balík dorazil zřejmě 3.IV.40, jak dokumentuje vyclívací nálepka s DR v pravém dolním rohu a nálepka devízové kontroly s příslušným razítkem v pravém horním rohu výstřižku. Z Plzně zřejmě pochází i další údaje modrou tužkou „Internierten Sendung" další údaj o místě zpětného odeslání „č.188, Plzeň 3", která byla asi definitivním koncem putování této zásilky. Na výstřižku je dále rukopisná poznámka červenou tužkou, která je nečitelná a velké číslo 15 psané tužkou v levém dolním rohu. Tyto údaje se již asi nepodaří objasnit.

V každém případě je tento dokument jak významným dokladem perzekuce a pronásledování studentů, tak i zajímavým dokladem poštovního provozu v době okupace Československa a II. světové války.