Archiv / Odborné články / Cenový vývoj známek ČSR I. za posledních 15 let

K napsání tohoto příspěvku mě inspirovala úvaha Františka Beneše publikovaná v článku /1/, kterou doslovně cituji: „Inu, situace je prostě taková, přes všechny nářky má naše koruna v mezinárodním měřítku mnohem větší hodnotu, než před deseti či dvaceti lety, a to se projevuje i na cenách. S pádem formálních i celních bariér se náš trh ještě více propojil s trhem mezinárodním a to se samozřejmě nevyhnulo ani filatelii. Jestliže dnes zaplatíme za euro polovinu (marka kdysi stála tolik, co dnes euro) a za dolar dokonce jen třetinu než kdysi, vzrostla naše koupěschopnost na dvoj-, resp. trojnásobek! Pokud nějaká vzácná série stála v zahraničí 100 dolarů, byly doby, kdy bychom za ni museli dát 4.500 korun – dneska ale jen nějakých 1.700 Kč. To se ale promítá i do cen tuzemských známek – platíme za ně mnohem cennější korunou, proto jsou jejich ceny příslušně nižší. Samozřejmě to nejde brát absolutně, ale v principu to tak je.“ Obávám se, že v principu to tak není. Souhlasit mohu snad pouze s prvními dvěma větami, neboť je nesporné, že naše koruna má v mezinárodním měřítku větší hodnotu než měla před deseti či dvaceti lety a na ceny to rozhodně vliv má, nikoliv však pozitivní.

 

Pravdou je, že při mezinárodním platebním styku má naše koruna nyní mnohem větší hodnotu než před deseti či dvaceti lety, takže pokud naši sběratelé nakupují v zahraničí nebo na internetových aukcích kde se účtuje v € nebo v US dolarech, nákup vychází mnohem levněji než kdysi. To je ale jediné pozitivum. Mám k dispozici vlastní statistické údaje o cenovém vývoji na našem filatelistickém trhu jen za posledních 15 let, proto se v následující úvaze omezím na toto období, tj. na roky 1995 – 2009. Z veřejně dostupného zdroje /2/ lze snadno zjistit, že například v květnu 1995 bylo možné vyměnit české koruny za US $ v kurzu cca 1 USD = 25,20 Kč. Pokud tedy nějaká vzácná série v létě 1995 stála v zahraničí 100 dolarů, museli bychom tehdy za ni dát 2.520 Kč a dneska jen cca 1.700 Kč. Rozdíl je značný (820 Kč), nikoliv však tak dramatický (2.800 Kč) jak je uvedeno v /1/, i když doby, kdy americký dolar stál 35 – 40 Kč také pamatuji. Pravdou je, že klesající směnné kurzy dolaru a částečně i eura vůči české koruně ceny na filatelistickém trhu pochopitelně ovlivňují, bohužel negativně. Americký dolar vůči české koruně během 15 let ztratil na své hodnotě téměř jednu třetinu (32,5 %). V důsledku toho zahraniční sběratelé, a to zejména ze zemí kde je US $ dominantní měnou, již řadu let omezují své nákupy na aukcích i ve filatelistických obchodech v ČR, neboť se jim výrazně prodražují! Přímým důsledkem toho jsou prokazatelně stále nižší ceny realizované na našich aukcích, a to zejména u drahých položek, způsobené dramatickým úbytkem bonitních zákazníků, kteří u nás dříve nakupovali za desetitisícové či dokonce statisícové částky.

 

Většina našich sběratelů má příjmy v českých korunách a nakupuje na aukcích nebo ve filatelistických obchodech v ČR, takže výhodnější směnný kurz jim nijak nepomáhá. Na celé řadě příkladů lze prokázat, že dnes na našem trhu platíme nikoliv cennější, ale naopak mnohem slabší korunou než v polovině 90. let. Zcela jednoznačně to dokládají údaje Českého statistického úřadu o vývoji inflace v ČR /3/, která se jen v letech 1995 – 1998 každoročně pohybovala mezi 8,5 – 10,7 %, v roce 2008 činila průměrná meziroční inflace 6,3 %. To znamená, že za každou 100 Kč každoročně, a to dokonce mnohem déle než posledních 15 let, nakoupíme méně zboží a služeb než v roce předchozím, naše koruna tedy rozhodně není cennější! Připomeňme si ještě, jak na tom jsme pokud jde o naše příjmy. Podle ministerstva práce a sociálních věcí ČR /4/ byla průměrná hrubá měsíční mzda v roce 1994 jen 7.004 Kč, v roce 2000 činila 13.614 Kč, o 3 roky později to bylo 16.917 Kč, v roce 2006 už 20.219 Kč a v roce 2008 dokonce 23.542 Kč. (Pozn.: Údaje za rok 2009 nebyly v době psaní tohoto článku ještě k dispozici). Situaci na filatelistickém trhu navíc ještě zhoršuje skutečnost, že většina sběratelů je v důchodovém věku. Kvůli neustále rostoucím cenám prakticky všeho zboží, služeb a energií byla vláda během posledních 15 let donucena několikrát valorizovat důchody, vždy ale se značným zpožděním za inflací. Podle /5/ byla u nás průměrná výše starobního důchodu v roce 2000 jen 6.296 Kč, o 3 roky později to bylo 7.083 Kč, v roce 2006 přesně 8.200 Kč a v roce 2008 už 9.653 Kč. Z uvedených čísel je zřejmé, že v období let 2000 – 2008 vzrostly průměrné mzdy téměř o 10.000 Kč, důchody a penze ale jen cca o 3.350 Kč! Navíc v příštích letech hodnota penze vůči mzdě klesne o dalších 10 %, protože dlouhodobě neřešený důchodový systém je na hranici svých možností. Senioři tedy mají a i v budoucnu zcela evidentně budou mít mnohem hlouběji do kapsy než ekonomicky činná populace a s ohledem na očekávaný další růst životních nákladů, zejména na bydlení (nejen nájmů, např. voda už zdražila 70x) lze předpokládat, že tato poměrně zajímavá skupina zákazníků bude v nejbližších letech nucena omezit své výdaje, s velkou pravděpodobností i na svá hobby.

 

Dalším negativním faktorem přímo souvisejícím s dlouhodobým růstem směnného kurzu české koruny vůči dolaru i euru je skutečnost, že jak naši sběratelé, tak zejména obchodníci stále častěji nakupují v zahraničí zejména československé známky a tyto dovážejí do ČR. Během posledních 15 let se k nám dovezly a většinou na aukcích rozprodaly téměř všechny nejvýznačnější sbírky československých známek, někdy i celé pozůstalosti. Jen namátkou uvádím jména majitelů celosvětově známých sbírek a výstavních exponátů, jako byli pánové Hefer, Klein, Mahr, Hahn, Kracík a řada dalších. To způsobilo na našem známkovém trhu takový přetlak nabídky, zejména u do té doby vzácně se vyskytujících známek ČSR I., že jejich ceny jsou dnes v řadě případů na tak nízké úrovni, kdy mnozí sběratelé už nejsou ochotni je za současné ceny vůbec nabízet, protože je kdysi nakoupili mnohem dráž. Navíc zahraniční sběratelé, kteří svůj filatelistický materiál prodají u nás, získají po výměně českých korun za US $ mnohem více dolarů, než v případě prodeje např. v USA.

 

Pof.107a, 20f hnědá (Magyárka)

Dlouhodobý pokles cen mohu doložit desítkami příkladů, ze kterých záměrně vybírám známky v různých cenových relacích. Začnu dvěma známkami z emise PČ 1919, které ještě na začátku 90. let byly u nás naprosto nedostupné, a to nejen cenově. Tou první je 20 f Ženci s nápisem „MAGYAR POSTA“ (Pofis č. 107a). V důsledku výše popsané situace je těchto známek na našem trhu už tolik, že těžko hledají svého kupce a v řadě případů se vůbec neprodaly. Jen na aukcích firmy PROFIL jsem jich od dubna 1996 do roku 2008 napočítal 12 (z toho 1x dvoupásku a 1x čtyřblok), dalších 11 kusů bylo nabídnuto na 36. aukci v listopadu 2009 (mj. stejná 2-páska a stejný 4-blok). Za poslední dva roky (2007-09) nabízel Jiří MAJER ve svých aukcích 6 ks, jiných 8 ks (4 známky a rohový 4-blok) se prodalo ve sbírce p. Krejčíře, další exempláře se nabízely na aukcích J. Majera před rokem 2007, na aukcích firmy Filatelie – KLIM (např. 38. a 45. aukce), i v zahraničí. Celkem bylo u nás v relativně krátkém období prokazatelně nabídnuto více než 50 kusů, mnohé z nich opakovaně. Troufám si tvrdit, že taková kupní síla, resp. tolik sběratelů kteří si mohou dovolit koupit tuto známku u nás není, což se pochopitelně projevuje na její ceně. Např. krajová 2-páska nabídnutá v roce 1996 na 13. aukci PROFIL (los č. 164) byla prodána za 350 000 Kč, stejná 2-páska o 13 let později (36. aukce, los č. 347) byla přiklepnuta za 270 000 Kč. Neupotřebené exempláře se svěžím lepem se na aukcích v letech 1996-97 běžně prodávaly za 200 000 Kč (např. 15. PROFIL, los č.192; 16. PROFIL, los č. 158), v letech 2005-06 za 165 000 až 180 000 Kč (38. aukce fy KLIM za 180 000 Kč, podzimní aukce 2006 fy MAJER za 166 000 Kč), v posledních třech letech už jen za 135 000 Kč až 140 000 Kč, a to jak u fy J. MAJER (jarní aukce 2007 – los č. 338, o rok později – los č. 529, jarní aukce 2009 – los 272), tak u fy PROFIL (36. aukce - losy 342 a 344). Pouze jeden výjimečný exemplář se na poslední aukci PROFIL prodal za 170 000 Kč.

 

Ještě markantnější rozdíl v realizovaných cenách lze doložit u doplatní známky 2 H velká číslice z téže emise, katalog Pofis č. 65. Svěží známka se na aukcích PROFIL v letech 1996-2000 prodávala za 230 000 až 250 000 Kč (15. aukce - los 168; 21. aukce – los 123), v letech 2007-08 na aukcích J. MAJERA už jen za 130 000 až 140 000 Kč (podzimní aukce 2007 – los 376, podzimní aukce 2008 – losy 225 a 226), další 2 exempláře v roce 2009 (jarní aukce – los 223, podzimní aukce – los 273) nabízené za 140 000 Kč se už nepodařilo prodat a na 36. aukci PROFIL celkem 3 kusy (losy č. 219, 220 a 221) změnily majitele za 110 000 až 130 000 Kč. To jsou ale jen poloviční ceny oproti cenám z let 1994-2000! Příčina takového cenového propadu je nepochybně stejná jako u „Magyárky“. Jen firma PROFIL od roku 1994 nabídla na svých aukcích 17 ks a několik dalších exemplářů prodala v polovině 90. let za podobné částky (220 000 – 250 000 Kč) solventním zákazníkům ve své prodejně. Firma Jiřího MAJERA jen od roku 2005 měla ve svých aukcích minimálně 11 ks, jiné 3 ks obsahovala sbírka pana L. Krejčíře kterou jsem v březnu 2008 osobně dražil a další exempláře se prodaly na jiných aukcích v ČR i v zahraničí (třeba v září 2009 v Německu na aukci fy Darmstädter Briefmarkenauktionen Albert Kiel). Přitom jiné exempláře (dokonce celé sestavy podle typů přetisku, i ve 4-blocích) jsou dlouhodobě tezaurovány ve známých sbírkách (L. Pytlíček, ex L. Fischmeister a další). To je dohromady mnohem více kusů než je v katalozích uváděný celý náklad, byť s poznámkou „odhad“. 

 

Pof.65, 2h červená (velká číslice)	Pof.52 I, 1,50K/2K fialová (Letecká - úzký formát)

 

Podívejme se ještě o patro výš, na samotný cenový vrchol československé filatelie. Známky 4 K (č. 50 II.b) a 10 K (č. 51 II.b) z emise PČ 1919 na žilkovaných papírech se s ohledem na celkový počet známých kusů vyskytují na trhu tak ojediněle, že srovnání dosažených cen by asi nebylo objektivní, navíc počet potencionálních kupců vždycky byl, je a určitě bude omezený. Proto jen připomínám, že např. žilkovaná 10 K se před rokem 2000 nedala koupit levněji než za 1 milion, na aukci PROFIL v roce 2005 prodala za 890 000 Kč a o 4 roky později, opět na aukci PROFIL, za 960 000 Kč. Další dvě hledané známky, letecké provizorium Pofis č. 52 I., tzv. úzká „Flugposta“ a chybotisk doplatní známky 50 h Osvobozená republika s přetiskem „50 / 50“ (č. DL 49 AX) se na našem trhu objevují mnohem častěji, jejich ceny proto můžeme docela dobře porovnat. Úzká „Flugposta“ (č. 52 I.) se v dubnu 1997 na 15. aukci PROFIL (los č. 148) prodala za 580 000 Kč, na 38. aukci Filatelie - KLIM v roce 2005 změnila tato známka majitele za 550 000 Kč a na podzimní aukci v témže roce prodal Jiří MAJER tuto známku dokonce za 648 000 Kč. O dva roky později, opět na aukci u Jiřího MAJERA (los č. 346) stačilo za tuto známku nabídnout 425 000 Kč a v roce 2009 na 36. aukci PROFIL (los č. 194) jsem ji přiklepával do sálu za „pouhých“ 365 000 Kč. To je za posledních 12 let cenový propad několik set tisíc Kč. Podobně na tom je i jedna z nejslavnějších čs. známek, populární chybotisk „50 / 50“. Exemplář nabídnutý na 18. aukci PROFIL v roce 1998 (los č. 152) se prodal za 1,5 milionu, u J. MAJERA se na podzim 2007 (los č. 815) tato známka prodala rovněž za 1,5 mil. Kč a na vánoční aukci v roce 2008 (los č. 1062) za 1,505 000 Kč, tedy v průběhu 10 let prakticky za naprosto stejné částky. V roce 2009 na 36. aukci PROFIL (los č. 813) byla přiklepnuta jen za 770 000 Kč, což je téměř 50 % propad ceny. Tak velký cenový pokles lze těžko zdůvodnit nepatrně horší kvalitou posledního prodaného exempláře.

 

U položek v cenové hladině nad 50 000 Kč je situace velice podobná té, kterou jsem popsal výše. Porovnáním dosažených cen u známek 10 h Merkur (č. 59), 1 f a 70 f Turul (č. 89 a 95) nebo 5 f a 12 f doplatní černé číslice (č. 128 a 130) jsem došel k závěru, že známky Pofis č. 59, 89 a 95 se ve 2. polovině 90. let zcela běžně prodávaly za částky kolem 70 000 Kč, v letech 2007-08 v rozmezí 45 000 až 48 000 Kč, v loňském roce mezi 40 000 až 45 000 Kč, 70 f Turul dokonce mezi 35 000 až 45 000 Kč. Navíc většinou jen za vyvolávací ceny, a to ještě ne vždy, v řadě případů o ně ani za takto nízké ceny nebyl zájem! Ceny u každé z těchto známek poklesly o několik desítek tisíc Kč. Ještě horší situace je u maďarských doplatních známek s černými číslicemi, zejména u hodnoty 12 f, která se na našich aukcích (s výjimkou fy PROFIL) za poslední 3 roky nikde neprodala. Bohužel od druhé poloviny 90. let se známek Pofis č. 59, 89, 95 a 126 – 130 vyskytuje na našem trhu takové množství, že i u nich lze úspěšně zpochybnit uváděná nákladová čísla.

 

U známek v cenových relacích od 10 000 – do 50 000 Kč už není cenový pokles tak dramatický a prakticky totéž platí o známkách v cenové hladině do 10 000 Kč. Přesto porovnáme-li realizované ceny z letech 2007-09 s cenami let 2003-05 a zejména s cenami dosaženými v období 1995-98, dojdeme k závěru, že nynější ceny jsou rovněž ve většině případů výrazně nižší. (Pozn.: Od podrobného srovnání cen u většího počtu položek v těchto cenových kategoriích, které by tuto skutečnost jednoznačně potvrdilo jsem nakonec ustoupil, neboť výrazně překračuje moje současné časové možnosti). Prostě doby, kdy se např. za kompletní sestavu Vejprtských padělků hradčanských známek 100 h, 200 h a 300 h platilo 90 000 až 100 000 Kč, známky 1 f a 70 f Turul s přetiskem „PČ 1919“ se nabízely každá za 80 000 Kč (v roce 1996 na 14. aukci PROFIL, losy č. 166 a 168), každá známka 10 K znak s přetiskem „PČ 1919“ (č. 51) se běžně prodávala v cenovém rozpětí 10 000 Kč až 13 000 Kč a zeppelinové dopisy vyplacené čs. známkami se nedaly sehnat levněji než za 15 000 Kč až 20 000 Kč, se v dohledné době určitě nevrátí. Současná situace ani mne rozhodně nijak netěší, je potřeba se ale k ní postavit čelem a příčiny, resp. důvody proč tomu tak je, bychom se měli pokusit objasnit, nebo alespoň pojmenovat.

 

 

Závěr: Za posledních 15 let došlo u nás k poměrně výrazné diferenciaci cen u filatelistického materiálu z období Československa 1918 – 1939. Ve většině případů, a to zejména u známek přetiskové emise „PČ 1919“ s katalogovými záznamy nad 50 000 Kč směrem dolů, u menšího počtu případů ale i výrazně nahoru. Zcela jasně se tak ukázalo, které známky byly (a některé možná dosud jsou) jen drahé a na trhu jich je nadbytek, a naopak které známky či celistvosti jsou skutečně vzácné, takže jejich ceny jsou dlouhodobě stabilní nebo dokonce rostou. Ti kteří do známek ČSR I. během posledních 15 let pouze investovali, pravděpodobně dříve nežli já došli k poznání, že je to investice stejně riziková jako v jiných oborech, finančními či akciovými trhy počínaje a nákupem zlata nebo výtvarného umění konče. Argumentací uvedenou v /1/, že „…dnes platíme za známky mnohem cennější korunou, proto jsou jejich ceny příslušně nižší“ situaci na našem trhu vysvětlit nelze. Důvodů proč tomu tak skutečně je, je celá řada, některé z nich jsem nastínil v tomto příspěvku.

 

/1/ Beneš Fr., Dr.,Ing.: Zajímavosti z nadcházející 36. aukce PROFIL, Filatelie 2009/11, s.32-37.

/2/ Kurzovní lístek ČNB.

/3/ ČSÚ: Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen.

/4/ MPSV: Průměrná hrubá měsíční mzda v letech 1995 – 2009.

/5/ MPSV: Počty starobních důchodců a průměrná výše jejich důchodů v letech 2000-2008. (www.mpsv.cz/cs/625, tabulka č.2.2.5).

Jako ilustrační obrázky použity reprodukce z aukčních katalogů PROFIL a BURDA AUCTION, s.r.o.

Autor: Vladimír Dražan, exkluzivně pro Burda Auction (20.01.2010)