Burda Auction (Filatelie Burda)
NÁPOVĚDA & FAQ           
Odborné články

Vzácnosti z našich aukcí
Objevená falza

Archiv aukcí
   Aukce 57
   Aukce 56
   Aukce 55
   Aukce 54
   Aukce 53
   Aukce 52
   Aukce 51
   Aukce 50
   Aukce 49
   Aukce 48
   Aukce 47
   Sálová aukce 46
   Sálová aukce 45
   Sálová aukce 44
   Sálová aukce 43
   Sálová aukce 42
   Sálová aukce 41
   Sálová aukce 40
   Sálová aukce 39
   Sálová aukce 38
   Sálová aukce 37
   Sálová aukce 36
   Písemná aukce 35
   Sálová aukce 34
   Písemná aukce 33
   Sálová aukce 32
   Písemná aukce 31
   Sálová aukce 30
   Písemná aukce 29
   Sálová aukce 28
   Písemná aukce 27
   Sálová aukce 26
   Písemná aukce 25
   Sálová aukce 24
   Písemná aukce 23
   Sálová aukce 22
   Písemná aukce 21
   Písemná aukce 20
   Písemná aukce 19
   Písemná aukce 18
   Písemná aukce 17
   Písemná aukce 16
   Písemná aukce 15

Nakupující

Sběratelství a investice / Odborné články / Mezinárodní odpovědky Protektorátu Čechy a Morava 1939-1945

23.01.2012   Autor: Ing. Michal Příkazský; Počet zobrazení: 5626

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 pokračovala Československá pošta v plynulé dopravě poštovních zásilek jak v tuzemsku, tak i do zahraničí. Nepřetržitě také byly prodávány stávající česko-slovenské poštovní ceniny, včetně mezinárodních odpovědek [1].


ÚVOD

Nebudeme daleko od pravdy když řekneme, že odpovědky, díky jejich univerzální směnitelnosti za poštovní známky a mezinárodně pevně stanovené výměnné hodnotě garantované švýcarským zlatým frankem, byly v minulosti často využívány také jako malé peněžní poukázky či zvláštní mezinárodní valuta k drobným úhradám a platbám. Sběratele, kteří je také využívali, však odpovědky jako předmět svého zájmu příliš neupoutaly možná pro uniformní vzhled ryze poštovně účelové ceniny, jejíž vzor byl vždy stejný pro všechny země. V té době nebyly známy podrobnosti o výrobě a tisku odpovědek, nebyly sledovány změny a úpravy textů podle závěrů přijímaných jednotlivými světovými kongresy UPU a nebyl vytvořen systém, podle kterého by se odpovědky mohly rozlišovat a sbírat. Na rozdíl od známek nebyly mezinárodní odpovědky dlouhou dobu katalogizovány a nebyla ani známa jejich nákladová čísla. Tehdy prostě bylo moderní sbírat hlavně známky. V posledních desetiletích se však mnohé změnilo a díky zájmu sběratelů začaly odpovědky postupně obohacovat celinářské a poštovně historické sbírky, nebo dokonce tvořit i exponáty.
Ze sběratelského hlediska se protektorátní odpovědky rozdělují do dvou skupin na předběžné odpovědky čs. původu a definitivní odpovědky [2]. Z hlediska prodejní ceny odpovědek je nutné registrovat tři tarifní období:

1. prodejní cena 3,35 K - období od 15.3.1939 do 30.6.1940
2. prodejní cena 2,60 K - období od 1.7.1940 do 31.5.1941
3. prodejní cena 2,50 K - období od 1.6.1941 do 16.5.1945

 

1. TARIFNÍ OBDOBÍ 3,35 K od 15.3.1939 do 30.6.1940

a) PŘEDBĚŽNÉ ODPOVĚDKY ČS. PŮVODU

Rozpad republiky a vznik Protektorátu Čechy a Morava nenarušil plynulý prodej mezinárodních odpovědek uživatelům pošty. Jako předběžné protektorátní se tak podle okamžitého stavu zásob u jednotlivých poštovních úřadů do prodeje dostaly československé mezinárodní odpovědky posledních nákladů londýnského vzoru, zavedeného v roce 1930. U poštovních úřadů s menší spotřebou se však v té době mohly do prodeje teoreticky dostat také i starší náklady odpovědek londýnského vzoru s úpravou prodejní ceny. Takové předběžné odpovědky však dosud předloženy nebyly.

obr
Obr. 1

Na předběžných protektorátních odpovědkách v úpravě podle 10. Světového poštovního kongresu UPU konaného v roce 1934 v Káhiře je možné dokumentovat jak původní název státu "Československo" (CMOP 1, prodejní cena 3,35 Kč, p.ú. Vsetín, 31.3.1939, obr. č.1), tak i jeho změnu na "Česko‑Slovensko" podle ústavních zákonů o autonomii z 22. listopadu 1938 (CMOP 2, prodejní cena 3,35 Kč, p.ú. Vsetín, 17.5.1939, obr. č.2).

obr
Obr. 2

Věstník ministerstva dopravy č. 8 z 11. února 1939 zveřejnil výnos min. dopravy č.j. 11115-III/2-39 ze dne 4. února 1939, který oznámil změnu označení česko-slovenské měny z "Kč" na "K" podle vládního nařízení č.16/1939 Sb. ze dne 27. ledna 1939. Ministerstvo dopravy proto objednalo novou odpovědku, která je v katalogu československých celin Pofis z roku 2001 [1] zařazena jako CMO 7a. V protektorátním katalogu Pofis z roku 2000 [2], jsou tyto odpovědky prodané po 15.3.1939 evidovány jako odpovědky předběžné (CMOP 3, prodejní cena 3,35 K, p.ú. Praha 1, 29.3.1939, obr. č.3).

obr
Obr. 3

Odpovědka z 29. března 1939 však představuje nejstarší známé datum vydání tohoto nákladu odpovědek. Konstatuji proto, že není prokázáno použití této odpovědky v období Česko-Slovenska, které by následně opravňovalo její evidenci v protektorátním katalogu jako odpovědky předběžné, byť by se to tak podle data prodeje na první pohled zdálo. V této souvislosti je potřeba poznamenat, že samotná výroba a dodání odpovědek trvalo cca 21 dnů (viz [3] a obr. č.16). Připočteme-li proto od okamžiku zveřejnění výnosu ministerstva dopravy o změně označení měny k této době ještě předpokládané lhůty na administraci (objednávka, korespondence, manipulace), představovala celková lhůta dodání nových odpovědek poštovní hospodářské ústředně cca 30 až 35 dnů. V našem případě se tato lhůta prakticky shoduje s datem státoprávní změny I. ČSR způsobené odtržením Slovenska dne 14.3.1939 a vznikem Protektorátu Čechy a Morava dne 15.3.1939. Je tedy velmi pravděpodobné, že Mezinárodní úřad UPU v Bernu dodal ministerstvu nově vytištěné odpovědky právě v době rozpadu republiky a proto již nebyl důvod dodávat nové odpovědky na Slovensko [4], str.103 (lze také předpokládat, že úřady v Bratislavě by neměly zájem dávat ve vypjaté době do oběhu ceniny s již neaktuálním názvem státu, přičemž nový Slovenský štát nebyl až do 17.6.1939 členem UPU [4], str.124). Nejistá situace z důvodu politických změn a vzniku Protektorátu Čechy a Morava zřejmě panovala i na ministerstvu dopravy a proto mohla být pozdržena i následná distribuce odpovědek z poštovní hospodářské ústředny jednotlivým poštovním úřadům. Vedle absence výskytu odpovědek prodaných před 15.3.1939 proto neexistuje ani žádný další důvod k zařazení této odpovědky mezi platné celiny I. ČSR. K nesprávné katalogizaci zřejmě také přispěla skutečnost, že protektorátní katalog [2] vznikl dříve než katalog československých celin [1]. Autor protektorátního katalogu se nezabýval uvedenými podrobnostmi kolem vzniku a zahájení prodeje (vydání) této odpovědky a stát označený na odpovědce automaticky považoval za jejího vydavatele. Správné poštovně historické kritérium protektorátní předběžnosti, jímž je datum prodeje konkrétní odpovědky po 15.3.1939, tak bohužel navazovalo na nepodložený předpoklad.
Později, když autor tvořil evidenci katalogu československých celin [1], vyžádal si pro naprostý nedostatek materiálu jako podklad odpovědky ze sbírky Poštovního muzea, které je však získávalo cestou mimo poštovní přepážku bez otisku razítka poštovního úřadu jako neprodané, tedy úředně nevydané. V roce 1930 vyobrazil poštovní věstník nový londýnský vzor odpovědek a oznámil jejich vydání. Později však již uváděl jen změny prodejní ceny a nevyobrazoval nové náklady odpovědek. Autor katalogu se tedy neměl ani zde o co opřít. Odpovědku proto zařadil do evidence odpovědek I. ČSR jako CMO 7a jen podle označení názvu státu bez toho, že by sběratelsky měl své rozhodnutí jakkoli podložené třeba i tím, že by byla prokázána existence odpovědky s otiskem razítka poštovního úřadu z území Slovenska. Díky této nedůslednosti tak odpovědka z archivu Poštovního muzea zařazením do katalogu I. ČSR předběhla svoji dobu. Průběh celé katalogizace by se tedy dal přirovnat k tomu, jako kdybyste schody zametali zdola nahoru, prostě dřív bylo vejce a pak slepice. Důsledkem však je, že každá prodaná odpovědka CMO 7a je podle data v otisku razítka prodávajícího poštovního úřadu automaticky nesprávně zařazena jako předběžná protektorátní CMOP 3 (vzhledem k výše uvedenému zatím nelze rozlišovat tak jak to je běžné u známek, předběžné a souběžné odpovědky). Osud odpovědek Česko-Slovensko prodejní ceny 3,35 K je tedy stejný jako známek 1 K Masaryk a 30h letecká (Pofis č. 352 a L 15), neboť také jejich výroba byla zahájena ještě za existence Česko-Slovenska, ale v prodeji byly obě známky zjištěny až v dubnu 1939, tedy již za Protektorátu Čechy a Morava. Jedná se tedy jen o protektorátní odpovědku čs. původu, danou do prodeje krátce po vzniku protektorátu bez změny názvu státu v duchu počáteční, Němci uplatňované tzv. smířlivé politiky (změny a úpravy názvů dosavadních cenin se začaly projevovat až v půli roku 1939). Není však až tak důležité kdy a na čí popud která cenina vznikala, ale nelze ignorovat, kdy a kým byla vydána. Tyto ceniny by tedy měly být v československých katalozích označovány max. jen jako nevydané. Problém je však zřejmě již tak silně zakořeněný, že dosud žádný vydavatel katalogů nedostal odvahu je poštovně historicky správně zařadit.

Podle výskytu lze říci, že na přelomu května a června začalo docházet k doprodeji odpovědek čs. původu, včetně odpovědky s prodejní cenou 3,35 K. Předběžnou protektorátní odpovědkou s nejpozdějším známým datem prodeje je tedy odpovědka 3,35 Kč Česko-Slovensko, CMOP 2, prodaná dne 28.7.1939 na poštovním úřadě Plzeň 9 (viz [2] str.114).
O tom, že mezinárodní odpovědky byly při dopravě zásilek do zahraničí po 15.3.1939 hojně používány svědčí zásilka odeslaná 14. května 1939 z poštovního úřadu Praha 25 do Norska, ve kterém cenzura prováděná 15. května na poštovním úřadě Praha 25 pod záminkou devizové kontroly objevila nepovolené množství mezinárodních odpovědek, vložených odesilatelem do dopisu a dopis vrátila zpět odesilateli s upozorněním: "Zpět odesilateli Praha. Podle devisových předpisů, možno do psaní vložiti jen 2 mezinárodní odpovědky" (obr. č.4).

obr
Obr. 4

b) DEFINITIVNÍ VYDÁNÍ

1) První dvojjazyčná protektorátní odpovědka CMO 1

Přeskočíme-li tedy již podrobně projednanou problematiku odpovědky ČESKO-SLOVENSKO s prodejní cenou 3,35 K, začaly se začátkem června 1939 objevovat u přepážek poštovních úřadů první definitivní dvojjazyčné česko-francouzské protektorátní odpovědky prodejní ceny 3,35 K (zatím nejčasnější známé datum prodeje 7.6.1939) s novým názvem země "ČECHY  A  MORAVA", který však nevystihoval závislý státoprávní vztah Protektorátu Čechy a Morava na Německu. Jednou z nich je odpovědka 3,35 K s redukovaným rozměrem vnitřního ozdobného rámu o velikosti 96,4 mm (význam redukovaná odpovědka - viz kapitola Tisk odpovědek a [2] str.112), prodaná poštovním úřadem Kardašova Řečice dne 17.6.1939 (obr. č.5 nahoře). Nedávno také byla objevena tato odpovědka 3,35 K bez teček za vysvětlujícími texty dole v obou rámečcích (viz [1] str.138), kterou prodal poštovní úřad Plzeň 1 dne 14. září 1939 (obr. č.5 dole). Znamená to, že pro tisk odpovědek CMO 1 byla využita i zbylá zásoba předem vytištěných bianco tiskových listů odpovědek předchozích nákladů (viz kapitola Tisk odpovědek).

obr
Obr. 5

Později přestal dvojjazyčný název země vyhovovat ustanovení č.221 Úprava užívání jazyků u pošty Věstníku ministerstva dopravy č.45b z 23. září 1939, což byl hlavní důvod pro vydání nových, definitivních protektorátních trojjazyčných odpovědek, které se dostaly do prodeje v listopadu 1939. Podle výskytu lze říci, že koncem roku 1939 začalo na poštovních úřadech docházet k výprodeji stávajících zásob odpovědek "ČECHY A MORAVA". Výskyt CMO 1 v roce 1940, zejména pak z dubna či května, je již velmi ojedinělý a je znám hlavně z poštovních úřadů s malou spotřebou. Platnost odpovědek "ČECHY A MORAVA" skončila až 20. května 1940 společně s ukončením platnosti ostatních celin a vzorců čs. původu (PV č. 24b z 15.5.1940). Jsou však známy dva případy, kdy poštovní úřady nestáhly z prodeje a neodvedly zbylou zásobu CMO 1 poštovní hospodářské ústředně a prodávaly tyto odpovědky i po 20. květnu 1940. Jednou z nich je CMO 1 prodaná poštovním úřadem Olomouc 3 dne 27.5.1940, která byla k výměně za známky přijata dne 6. září 1940 v Ecuadorském Quitu (obr. č.6).

obr
Obr. 6

V období I. ČSR došlo k velkému rozšíření razítkovacích strojů (tzv. rotoražečů). Jejich propagační texty upozorňovaly obyvatelstvo na různé poštovní služby, zařízení a později sloužily i k propagandistickým účelům. Po vzniku protektorátu byla dále používána jako předběžná jen razítka s významově neutrálními texty. K propagaci používání mezinárodních odpovědek bylo v roce 1939 dále využíváno předběžné propagační strojové (turnusové) razítko s textem: "VYPLÁCEJTE ÚPLNĚ LISTOVNÍ ZÁSILKY DO CIZINY. ZABRÁNÍTE JEJICH ODMÍTNUTÍ. ODPOVĚĎ Z CIZINY SI ZAJISTÍTE POUŽIJETE-LI DOPISNICE S ODPOVĚDÍ NEBO ODPOVĚDKY". Použití propagačního razítka je zatím známo jen na poštovních úřadech Kroměříž 1 a Prostějov 1 (obr. č.7).

 obr
Obr. 7

2) Definitivní trojjazyčná protektorátní odpovědka CMO 2

Odstavec C, ustanovení č.221 Úprava užívání jazyků u pošty nařídil, že ve styku s cizinou musí mít celiny trojjazyčnou úpravu s německým zněním na prvém místě, českým zněním na druhém a francouzským zněním na třetím místě. To byl bezprostřední důvod, proč Ministerstvo dopravy nechalo 5. října 1939 urychleně schválit ministerským radou Dr. Hrochem z úřadu říšského protektora novou trojjazyčnou úpravu mezinárodních odpovědek (obr. č.8) tak, aby nové definitivní trojjazyčné odpovědky již vyhovovaly po jazykové stránce a současně také vyjadřovaly závislý státoprávní vztah Protektorátu Čechy a Morava na Německu.

obr
Obr. 8

Ze schváleného kuponového vzoru je zřejmé, že jako podklad byla použita odpovědka CMO 1 (tečky za textem v rámečcích dole) s přilepením proužku papíru s německým názvem odpovědky nahoře nad českým názvem a dole s přelepením stávajícího dvojjazyčného názvu ČECHY A MORAVA proužkem papíru s textem trojjazyčným. Při schvalování nové úpravy však byla v českém názvu země opomenuta čárka nad písmenem "a" ve slově "Protektorat" (absence čárky přetrvala i následující vydání odpovědek CMO 4 s prodejní cenou 2,60 K a pravopisná chyba tak byla odstraněna teprve až v roce 1943 při vydání odpovědek CMO 6 s prodejní cenou 2,50 K).

obr
Obr. 9

Nová trojjazyčná odpovědka CMO 2 (obr. č.9) redukovaného rozměru prodaná poštovním úřadem Brno 1 dne 23. listopadu 1939 představuje dosud nejčasnější známé datum prodeje což znamená, že definitivní trojjazyčné odpovědky byly vydány minimálně o týden dříve než první definitivní protektorátní dopisnice vydané dne 1.12.1939.
Odpovědka CMO 2 se také vyskytuje bez teček za vysvětlujícími texty pokynů pro otisk razítka prodávajícího a vyměňujícího poštovního úřadu dole v obou rámečcích (viz [1] str.138). Katalog [2] str. 112 eviduje odpovědku bez teček kterou prodal poštovní úřad Praha 14 dne 22. února 1940 (obr. č.10) jako CMO 2b. Podle charakteristických znaků v pravém rámečku je zřejmé, že dosud známé odpovědky bez teček pocházejí z jednoho tiskového pole.

obr
Obr. 10

Český a francouzský text na přední straně a německý, anglický, italský a španělský text na zadní straně všech předběžných a definitivních odpovědek 1. tarifního období je shodný a odpovídá úpravě podle závěrů 10. kongresu UPU konaného v roce 1934 v Káhiře (obr. č.11). Oproti předchozím odpovědkám CMO 1 které měly český text na čtyřech řádcích je však český text CMO 2 nyní rozložen do pěti řádků.

obr
Obr.  11

Díky nálezu korespondence Ministerstva pošt a telegrafů a Poštovní hospodářské ústředny v Praze z období srpen 1939 až leden 1940 [5] je možné nahlédnout do situace kolem prodeje a zásobování mezinárodními odpovědkami ve druhé polovině roku 1939:

obr
 obr
Obr. 12
Obr. 13

Dopisem ze dne 17. srpna 1939 oznámila Poštovní hospodářská ústředna v Praze Ministerstvu dopravy, že na skladě již má pouze 20.000 ks odpovědek a žádala o urychlenou objednávku dalších 150.000 ks odpovědek u Mezinárodního úřadu Světové poštovní unie v Bernu (obr. č.12). O měsíc později dne 21. září 1939 oznámila Ministerstvu dopravy, že zásoba 20.000 ks odpovědek je spotřebována a urgovala dodávku 150.000 ks odpovědek o které žádala již před měsícem (obr. č.13). To bylo právě v době, kdy došlo k uveřejnění výše uvedeného ustanovení č. 221, VMD č. 45b z 23.9.1939. Obě tyto okolnosti měly nepochybně vliv na rychlé schválení nového trojjazyčného kuponového vzoru ministerským radou Dr. Hrochem. S tímto schváleným kuponovým vzorem pak byla odeslána Mezinárodnímu úřadu Světové poštovní unie v Bernu urgovaná objednávka na dodávku 150.000 ks nových odpovědek. Přesto, že tato objednávka v Národním archivu není k dispozici, je tak možné usuzovat z dopisu Mezinárodního úřadu UPU1), který dne 27. prosince 1939 potvrdil příjem 2040 švýcarských franků jako úhradu za tisk 150.000 ks mezinárodních odpovědek, odeslaných 10. listopadu ze Švýcarska do Prahy (obr. č.14). Poptávka po odpovědkách však musela být koncem roku 1939 obrovská, poněvadž dopisem ze dne 21. prosince 1939 oznámila Poštovní hospodářská ústředna Ministerstvu dopravy, že na skladě již má jen 30.000 ks odpovědek a žádala proto o urychlenou objednávku dalších 150.000 ks odpovědek (obr. č.15).

obr
obr
 Obr. 14
Obr. 15

To znamená, že za cca 4 až 5 týdnů dodala Poštovní hospodářská ústředna v Praze poštovním úřadům celkem 120.000 ks odpovědek! Posledním dokladem který dokumentuje situaci je dopis Mezinárodního úřadu UPU ze dne 26. ledna 19402) kterým Ministerstvu dopravy oznámil expedici 150.000 ks odpovědek v 15-ti doporučených balíčcích podle objednávky obdržené 4. ledna 1940 (obr. č.16).

obr
Obr. 16

Z výše uvedeného plyne několik důležitých zjištění. Nové odpovědky byly do protektorátu dodány za necelých 40 dnů od schválení kuponového vzoru, přičemž Mezinárodní úřad UPU v Bernu skutečně dodal odpovědky do tří týdnů od obdržení objednávky. A odpovědka CMO 2 byla prokazatelně tištěna ve dvou nákladech. Za pozornost však také stojí sdělení, že účet za dodávku odpovědek (rozumějme nikoli za tisk odpovědek), byl na vyžádání Ministerstva pošt Německa zaslán do Berlína.

 

2. TARIFNÍ OBDOBÍ 2,60 K od 1.7.1940 do 31.5.1941

Světová smlouva 11. Světového poštovního kongresu UPU který se konal v roce 1939 v Buenos Aires snížila odpočtovou hodnotu mezinárodní odpovědky na 28 zlatých centimů. Protože však Německo a několik dalších států trvalo na vypuštění již neexistujícího Československa z preambule Světové smlouvy, vstoupila smlouva v platnost až 1. července 1940. Ustanovení č. 85, PV č. 35b z 27.6.1940 oznámilo, že se mezinárodní odpovědky prodávají v den účinnosti smlouvy 1.7.1940 za cenu 2,60 K místo dosavadních 3,35 K. Zřejmě z důvodu velké předzásoby dosavadními odpovědkami CMO 2 se nové odpovědky prodejní ceny 2,60 K, které již měly na přední straně provedenou úpravou českého a francouzského textu podle závěrů 11. Světového poštovního kongresu UPU konaného v Buenos Aires roku 1939, nedostaly do prodeje ihned. Proto na dosavadních odpovědkách CMO 2 měly poštovní úřady vyznačit rukopisně novou cenu 2,60/3,35 K vedle ceny dosavadní, kterou měly přeškrtnout tak, jak to provedl poštovní úřad Valašské Meziříčí dne 15.2.1941 (obr. č.17). Toto nové cenové provizorium 2,60/3,35 K je evidováno jako odpovědky CMO 3. V praxi se však často vyskytují odpovědky CMO 3 s úpravou ceny gumovým razítkem, nebo naopak odpovědky prodané nedůsledným úředníkem bez úpravy ceny. Skutečnou prodejní cenu odpovědek je tedy potřeba vždy konfrontovat s datem prodeje na poštovním razítku.

obr
Obr. 17

Přesto však nové odpovědky CMO 4 s vytištěnou prodejní cenou 2,60 K představují ve skutečnosti také provizorium, protože k jejich výrobě použita tiskárna značnou zásobu již dopředu bianco vytištěných tiskových listů odpovědek které ještě měly na zadní straně vytištěny texty v úpravě podle 10. kongresu UPU konaného v roce 1934 v Káhiře tak, jako u odpovědek předchozích (obr. č.11).

Štoček francouzského textu na přední straně odpovědky se vyskytuje ve dvou velikostech a to buď se šířkou 48 mm tak, jak to je zřejmé na redukované odpovědce prodané 13.1.1941 na poštovním úřadě Praha 1 (obr. č.18), nebo paradoxně s menší šířkou 46 mm tak, jak to je zřejmé na neredukované odpovědce prodané 28.6.1943 na poště Hodonín 1 (obr. č.29 dole). Oba štočky se dají na první pohled rozpoznat podle vzájemného posunu začátku prvního řádku proti textu řádku druhého a začátku šestého řádku proti textu na pátém řádku. Tato skutečnost ukazuje na to, že by se mohlo jednat o dva různé náklady.  

obr
Obr. 18

3. TARIFNÍ OBDOBÍ 2,50 K od 1.6.1941 do 16.5.1945

PV č. 22 z 3. května 1941 oznámil s platností od 1. června 1941 změnu dosavadního přepočítávacího poměru zlatého franku ve výši 9,3 K na nový poměr 8 K za jeden zlatý frank. Současně také oznámil snížení prodejní ceny odpovědek z dosavadních 2,60 K na 2,50 K. Při výměnné hodnotě odpovědky 28 zlatých centimů však měla prodejní hodnota odpovědek činit přibližně 2,25 K. Lze tedy předpokládat, že nově stanovená prodejní cena protektorátních odpovědek 2,50 K byla při poměru 1 RM = 10 K přizpůsobena prodejní ceně stávajících říšských odpovědek ve výši 25 Pfg.

Vzhledem k vysoké zásobě dosavadních odpovědek CMO 4 prodejní ceny 2,60 K, měly poštovní úřady na dosavadních odpovědkách vyznačit rukopisně novou cenu 2,50 K vedle ceny dosavadní, kterou měly přeškrtnout  (p.ú. Praha 1, 31.12.1941, obr. č.19). Toto nové cenové provizorium 2,50/2,60 K je evidováno jako odpovědka CMO 5.

obr
Obr. 19

Na poštovních úřadech s menší spotřebou kterým ještě zbyla zásoba odpovědek CMO 2 prodejní ceny 3,35 K byla nová cena upravena na 2,50/3,35 K (p.ú. Tvrdonice, 28.6.1943, obr. č.20). Toto relativně běžné cenové provizorium odpovědky CMO 2 však katalog [2] neuvádí. Z toho plyne, že bude potřeba doplnit dosavadní katalogovou evidenci odpovědek. Úpravy cen se však opět neděly důsledně a skutečnou prodejní cenu odpovědek je tedy potřeba opět konfrontovat s datem prodeje na poštovním razítku.

obr
Obr. 20

Současně s prodejí mezinárodních odpovědek přijímala protektorátní pošta mezinárodní odpovědky také k výměně za známky s výjimkou zemí, uvedených v ustanovení č. 116 PV č.36 z 12. července 1941 (Velká Británie, Francie, Austrálie, atd., později také USA). Zajímavým příkladem výměny odpovědky spřátelené země je upotřebená německá mezinárodní odpovědka prodejní ceny 25 Pfg prodaná poštovním úřadem Wien 54 dne 3. července 1943, kterou přijal k výměně za známky poštovní úřad Hranice 1 a znehodnotil ji otiskem svého denního razítka dne 6. července 1943 (obr. č.21).

obr
Obr. 21

Teprve v polovině roku 1943 se u přepážek poštovních úřadů objevily nové mezinárodní odpovědky CMO 6 prodejní ceny 2,50 K (p.ú. Zlín 1, 18.6.1943, obr. č.22 dole),

obr
Obr. 22

na jejichž zadní straně je již anglický, španělský a italský text vytištěn v úpravě dle úmluvy 11. Světového poštovního kongresu UPU konaného v Buenos Aires v roce 1939 (obr. č.23 porovnej s obr. č.11). Na přední straně odpovědek došlo k dvěma drobným pravopisným úpravám ve francouzském a českém textu. Slovo "Pays" francouzského textu je nyní tištěno s velkým písmenem "P" na začátku a v českém textu názvu země je již odstraněna pravopisná chyba, když slovo "Protektorát" je na rozdíl od předchozích protektorátních odpovědek již tištěno s čárkou nad písmenem "á".

obr
Obr. 23

Nové odpovědky CMO 6 prodejní ceny 2,50 K jsou nyní tištěny deskou, ve které již ozdobné rámy nemají v rámečcích vpravo a vlevo dole tečky za francouzskými texty označující místo pro otisk razítka prodávajícího a vyměňujícího poštovního úřadu. Odpovědky se vyskytují jak neredukovaného, tak i redukovaného rozměru (p.ú. Praha 55, 29.12.1943, obr. č.22 nahoře).

Z důvodu omezování poštovního provozu ke konci války a stále menšího spřáteleného mezinárodního prostoru pro jejich využití, se snižoval zájem o prodej odpovědek. Výskyt prodaných (orazítkovaných) protektorátních mezinárodních odpovědek CMO 6 s prodejní cenou 2,50 K je proto na rozdíl od neorazítkovaných kusů velmi řídký (pozor na falza razítek) a to i přes poměrně dlouhou dobu jejich prodeje.

 

TISK ODPOVĚDEK

Za 34 roků po které probíhala výroba odpovědek londýnského vzoru (1930 - 1964), použila tiskárna několik tiskových desek ozdobného rámu, na kterých se postupně objevovaly drobné rozdíly. V kombinaci s úpravami textů podle závěrů jednotlivých kongresů UPU lze mluvit o typech a podtypech odpovědek. V případě jednotlivých zemí lze odpovědky dále rozlišovat podle autonomních změn.

Vlastní výroba odpovědek londýnského vzoru se skládala ze čtyř tiskových operací. Z důvodu urychlení, aby tiskárna V. Benziger & co., S. A.  Einsiedeln ve Švýcarsku mohla co nejvíce zkrátit dobu od obdržení objednávky po dodávku hotových odpovědek, pomohla si tiskárna tím, že si připravila zásobu bianco tiskových listů odpovědek (deset řad po pěti kusech), na kterých předem provedla tři ze čtyř tiskových úkonů společných odpovědkám všech států. Nejprve na přední stranu archů papíru s průsvitkou "UPU" vytiskla žlutý podtisk (obr. č.24), na který byl následně vytištěn modrý ozdobný rám (obr. č.25).

obr
obr
Obr. 24
Obr. 25

Třetím krokem bylo vytištění shodného německého, anglického, španělského a italského textu návodu na výměnu odpovědek na zadní stranu připravovaných tiskových listů. Tím byla skončena přípravná fáze. Vlastní výroba odpovědek pro konkrétní zemi podle objednávky Mezinárodního úřadu UPU v Bernu, který o dodání odpovědek požádala poštovní správa příslušné členské země UPU, se pak v podstatě omezila jen na jedinou a současně závěrečnou tiskovou operaci, při které se na každé tiskové pole přední strany nachystaných bianco tiskových listů vytisknul textový štoček složený z názvu odpovědky společně s návodem na výměnu odpovědek v místním úředním jazyce nahoře a francouzském jazyce dole a obvykle dvojjazyčným názvem země společně s prodejní cenou odpovědky v místní měně. Rozřezáním tiskových listů byl proces výroby dokončen. Touto organizací výroby dosáhla tiskárna zkrácení doby dodávky nových odpovědek Mezinárodnímu úřadu UPU v Bernu až na pouhé tři týdny [3] od obdržení objednávky. Díky tomu se na odpovědkách mohly projevovat změny názvů země, prodejní ceny, nebo označení měny dříve, než na ostatních poštovních ceninách.
Není však známo, zda při závěrečné výrobě odpovědek bylo vždy využito všech 50 tiskových polí pro odpovědky jednoho státu, nebo zda tiskárna v případě menších objednávek tiskla odpovědky několika států na jednom tiskovém listě současně (u starších odpovědek římského vzoru se ojediněle vyskytují nerozřezané dvojice či menší bloky složené z odpovědek různých států). V takovém případě by umístění různojazyčných textových štočků rozhodlo o tom, na kterém tiskovém poli vznikly odpovědky konkrétní země. Tím, že na rozdíl od známek nejsou k dispozici bloky či dokonce archy odpovědek, je možnost studia tiskových desek a vlastní výroby odpovědek omezena jen na sledování změn a odlišností, které se na odpovědkách postupně objevovaly, bez možnosti studia dalších podstatných souvislostí.

Od poloviny roku 1938 až do začátku roku 1939 se začala k tisku odpovědek používat tisková deska ozdobného rámu, která již neměla tečky v rámečcích vpravo a vlevo dole za francouzskými texty označující místo pro otisk razítka prodávajícího a vyměňujícího poštovního úřadu. Proto se v té době začínají objevovat také československé odpovědky, které již tyto tečky nemají (viz [1] str.138). Tyto odpovědky byly v prodeji také po 15.3.1939 jako předběžné protektorátní.
V průběhu roku 1939 se začala pro tisk odpovědek používat další tisková deska složená opět ze štočků s tečkami v rámečcích, která však nyní obsahovala část štočků s redukovanou šířkou ozdobného rámu (viz [2] str.112). Rozměr odpovědek v průběhu času kolísal v rozpětí od cca 95,5 mm až po 98 mm, přičemž velikost 97 mm je pokládána za rozměr hraniční mezi normální a redukovanou odpovědkou. Od roku 1939 se proto ozdobný rám odpovědek může obecně vyskytovat až ve čtyřech podtypech: s tečkami a bez teček v kombinaci s normální nebo redukovanou velikostí. U konkrétních odpovědek se však obvykle nevyskytují všechny čtyři varianty současně.

Tisk čtyřjazyčných textů na zadní straně odpovědek byl ovlivněn technologií výroby, při které se nejprve provedla sazba několika výchozích štočků zvlášť pro každý jazyk, ze kterých se po rozmnožení následně sestavily čtyřjazyčné štočky. Proto se v jednotlivých textech opakuje několik variant vzájemného posunu řádků a písmen, přičemž čtyřjazyčné štočky mohou vzájemně vytvářet několik takových kombinací. Nejzřetelněji jsou posuny řádků a písmen patrné u anglického textu podle vzájemné polohy písmene "p" na druhém řádku a písmene "o" na třetím řádku. Zadní strany všech předběžných a definitivních odpovědek prodejní ceny 3,35 K a 2,60 K proto mohou specialisté rozlišovat např. podle tří vzájemných poloh těchto písmen (obr. č.11):

p/o
-
písmeno "p" je svisle před písmenem "o
p=o
-
obě písmena jsou svisle v jedné rovině
o/p
-
písmeno "o" je svisle před písmenem "p"

 

DESKOVÉ VADY

Deskové vady odpovědek se v podstatě týkají hlavně ozdobného rámu, který byl tištěn v přípravné fázi jako druhý v pořadí. Zjistil jsem, že některé deskové vady ozdobného rámu se současně vyskytují také na odpovědkách dalších států, nebo se objevují až od určité doby což odpovídá tomu, že odpovědky byly tištěny postupně v nákladech podle průběžně přicházejících objednávek. Nedokonalosti textů se vyskytují výjimečně.

 

ODPOVĚDKY PŘEDBĚŽNÉ

a) vady ozdobného rámu

1) odpovědka 3,35 Kč, Česko - Slovensko, CMOP 2. Vynechaná tečka čerchované čáry rámu na pravé straně nahoře (obr. č.2). Tato vada se také vyskytuje na odpovědkách 30 Rpf Německo.

 

ODPOVĚDKY DEFINITIVNÍ

a) vady ozdobného rámu

1) odpovědka 3,35 K, Česko - Slovensko (jako definitivní není zatím evidovaná). Vynechaná tečka čerchované čáry rámu vlevo nahoře (p.ú. Praha 40, 17.5.1939, obr. č.26). Tato vada se také vyskytuje na odpovědkách 30 Rpf Německo,

obr
Obr. 26

2) odpovědka 3,35 K, CMO 1 (obr. č.6) a 2,50/2,60 K, CMO 5 (obr. č.19). Bílá skvrna v barevné mřížce vpravo u levého rámečku s textem pro vydávající poštovní úřad. Tato vada se také vyskytuje na odpovědkách 30 Rpf Německo, zatím však nebyla předložena na odpovědce CMO 2,
3) odpovědka 3,35 K, CMO 2. Přerušení linky v místě pod prvním písmenem "T" nápisu INTERNATIONAL (p.ú. Brno 1, 29.4.1940, obr. č.27). Tato vada se také vyskytuje na odpovědkách 2,60 K, CMO 4,

obr
Obr. 27

4) odpovědka 3,35 K, CMO 2. Výstupek na obvodě kruhu vpravo, který je určen pro otisk razítka vyměňujícího poštovního úřadu (p.ú. Moravská Ostrava 4, 8.1.1940, obr. č.28),

obr
Obr. 28

5) odpovědka 3,35 K, CMO 3 (p.ú. Dvůr Králové n.L. 1, 5.12.1940) a 2,60 K, CMO 5 (p.ú. Praha 3, 6.11.1941 a p.ú. Hodonín 1, 28.6.1943, vše obr. č.29).

obr
Obr. 29

Poškození čerchované čáry nad písmeny "NA" uprostřed slova "INTERNATIONAL" odpovědky 3,35 K se později objevilo i na odpovědce 2,60 K a zvětšovalo se tak, že tiskárna v závěru tisku odpovědek 2,60 K musela přistoupit k opravě štočku retuší, při které došlo k zesílení vydrolené čerchované čáry (obr. č.29). Vada se také vyskytuje na odpovědkách 30 Rpf Německo a 3,35 Ks Slovenský štát. Kontrolním znakem této vady a její retuše je další vada v podobě svislé bílé skvrny v písmenu "L" nadpisu INTERNATIONAL.

obr
Obr. 30

b) vady textu

1) odpovědka 2,50/3,35 K (dosud neevidovaná). Vylomená pravá nožka písmene "M" v nadpisu "Mezinárodní odpovědka" (obr. č.20). Tato vada se vyskytuje i na odpovědkách CMO 2 a CMO 3.

ZÁVĚR

Jako zásadní problém, který ovlivňuje evidenci protektorátních odpovědek, je správné zařazení odpovědky označené CMO 7a s nápisem ČESKO-SLOVENSKO a prodejní cenou 3,35 K tak, aby katalogová evidence odpovídala poštovně historické realitě popsané v kapitole Předběžné odpovědky čs. původu. To se však týká katalogizace odpovědek jak I. ČSR, tak Protektorátu Čechy a Morava. Změna katalogizace, která bude souviset s nutnou celkovou aktualizací evidence odpovědek I. ČSR, je však nad rámec tohoto pojednání. Tento článek by proto měl být podnětem :

a)k změně katalogové evidence protektorátních odpovědek zařazením dosavadní odpovědky CMO 7a mezi odpovědky definitivní jako první odpovědky vydané za protektorátu s úpravou dosavadního číslování (tato změna si současně vyžádá reciproční úpravu dosavadní katalogizace odpovědek I. ČSR s tím, že tuto odpovědku je zde možné ponechat max. jen s poznámkou, že se jedná o odpovědku nevydanou).
b)k doplnění katalogové evidence definitivních protektorátních odpovědek zařazením dosud neevidovaného cenového provizoria 2,50/3,35 K.
c) k změně nevhodného systému evidence předběžných odpovědek který je založen na samostatném pořadí, protože teoreticky je stále ještě možný nález starších nákladů československých odpovědek vídeňského vzoru prodaných po 15.3.1939 na některé poště s nižší spotřebou. V takovém případě by pak nastala nutnost přečíslování celého pořadí předběžných odpovědek. Doporučuji proto využít označení odpovědek z katalogu I. ČSR (tento praktický a přehledný systém je použit např. v [4]), ke kterému by se případně ještě přiřadilo písmeno P (předběžná).

Na konci bych chtěl požádat čtenáře kteří náhodou vlastní nějakou protektorátní odpovědku na které si po přečtení tohoto článku všimnou jakékoli zvláštnosti nebo zajímavosti, aby byli tak laskaví a poslali mi zprávu na e-mailovou adresu: m.prikazsky@volny.cz nejlépe s obrázkem odpovědky, nebo alespoň s následujícími údaji: název země (případně katalogové označení odpovědky), prodejní cena a místo a datum prodeje odpovědky z poštovního razítka. Ze studijních důvodů bych však současně také uvítal a byl vděčný za zprávu s těmito údaji o jakýchkoli odpovědkách vydaných nebo použitých na území Československa od roku 1918 v období I.ČSR, přes Protektorát Čechy a Morava a Slovensko 1939-45, až po rok 1949 z II. ČSR.
Úplně na závěr bych chtěl poděkovat panu Vilémovi Bulantovi za laskavé poskytnutí fotodokumentace dokladů z fondu Národního archivu.

Celé pojednání je určeno jako doplněk jednorámového exponátu zveřejněného na virtuální mezinárodní filatelistické výstavě EXPONET (//www.exponet.info), ve výstavní části (//www.japhila.cz/hof/0591/index0591a.htm).

Tato studie byla napsána pro odborný časopis MERKUR REVUE a byla zveřejněna v jeho čísle 2, č.3 a č.4/2011. Na stránkách společnosti Burda Auction je uveřejněna s jeho svolením. Vzhledem k tomu, že studie je určena čtenářům především v České republice, bylo při označování odpovědek použito pouze katalogové označení podle českého katalogu Pofis 2000, Protektorát Čechy a Morava.

 

LITERATURA

[1] katalog Československé celiny 1918-1992, II. díl, Pofis 2001
[2] katalog Protektorát Čechy a Morava 1939-1945, Pofis 2000 (Praha 1999)
[3] dopis tiskárny Benzinger & Co. ze dne 28. prosince 1945, Merkur Revue 2/2007, str.23
[4] Špecializovaný katalog známok a celin Slovensko 1939 - 1945, Dr. Földes, 2007
[5] Národní archív, fond 429, evidence dopravy a poštovní správy

 

Klíčová slova

Antwortschein, Antwortscheine, coupon, cupon, kupon, reponse, reply, mezinárodní, internationale, odpovedka, odpovědka, odpovedky, odpovědky, IAS, CRI

 



Autor: Ing. Michal Příkazský (23.01.2012)




Poslední aktualizace:
18.06.2018 15:50
:: © Burda Auction, s.r.o (Filatelie Burda) - Pořádání aukcí, prodej a nákup filatelistického a dalšího sběratelského materiálu (Filatelie, Poštovní známky, Celiny, Celistvosti, Dopisy, Filokratie, Pohlednice a dalších) ::