Archiv / Odborné články / 9 Kreuzer gestreiftes Papier v Jubilejní aukci 50.

26.04.2016   Autor: Mgr. David Kopřiva, soudní znalec a znalec SČF; Počet zobrazení: 4180

Následující poznámku uvádíme na základě poptávky našich klientů, zajímajících se o bližší informace k losu 420.


Známky první rakouské emise tištěné na pruhovaném papíru (gestreiftes Papier), jsou proslulými klasickými raritami. Jde o jedinou významnou, autentickou a původní odchylku papíru použitého pro tisk prvních rakouských známek (tzv. rýhovaný papír - gerriptes není původní specialitou, všechna rýhování totiž vznikla až po tisku známek na běžný ruční papír - o jeho vzniku a vlastnostech více viz. Filatelie 1/2016).

Známka na gestreiftes papíru je v pohledu shora k nerozeznání od nejběžnějších. V průhledu proti světlu ale s výrazně viditelným svislým 0,7mm širokým žebrovím ručního papíru, kdy jednotlivé linie jsou v odstupu opět 0.7mm; někdy navíc s jednou vodorovnou tenkou světlou linkou. Jedná se o papír radikálně odlišný od všech variant ručního papíru použitého pro tisk první emise a samozřejmě bez průsvitky KKHM. Nejvíce připomíná obyčejný ruční dopisní papír té doby s žebry - stopami síta z čerpací formy. J.P. de Frank jej nazývá "papír s pruhovou průsvitkou". 

K. Huber rovnou píše o arších "dopisního papíru", jež se, snad omylem, použily pro tisk několika archů 3kr, 9kr a 15cts známek. O omylu a pouhém chybném vložení archů ručního dopisního papíru na tiskovou desku hovoří i Dr. E. Diena (1923), J. P. de Frank (1938) či Dr. Ferchenbauer a další. Takový omyl, zavánějící paděláním cenin byl jistě ihned odhalen a vzniklý náklad byl minimální. Proč se ale vytištěné známky na chybném papíru po zjištění prostě nevyhodily? A proč se "chyba" opakovala při tisku nejméně ze tří desek? (3kr deska III, 9kr deska V, 15cts deska IV). Nabízí se otázka, jak se to mohlo v režimu velmi přísných kontrol v C. K. Dvorní a Státní tiskárně ve Vídni stát? Nehledě na to, že před vydáním na pošty archy putovaly na generální ředitelství pošt k rozdělení na čtvrtiny a další distribuci a procházely takto vícero rukama úředních autorit. (Tyto archy jako celky byly jistě nápadné jiným tvarem okrajů a chybějící výraznou průsvitkou uprostřed.) 

To vše evokuje závěr, naznačený ale dosud jen jediným autorem - opět K. Huberem, že se možná jednalo o záměrné nouzové použití gestreiftes dopisního papíru jako provizoria při občasném (velmi vzácném) momentálním vypotřebování známkového papíru (připusťme poškození několika archů papíru při tisku apod.), při nutnosti dotisknout denní plán výroby známek. 

Ať už byl gestreiftes papír omylem nebo náhradou, dal vzniknout jedněm z nejvzácnějších známek starého Rakouska. Nedochoval se žádný nepoužitý exemplář! Poštou prošlé 15cts byly objeveny až ve 20. letech E. Dienou, J.P. de Frank hovoří ještě v roce 1938 o dosud jediné 9kr s raz. Arad (v majetku jakéhosi Mr. Harrymana), několika 15 centovkách zejména s raz. Verona, 2-pásce 15cts a 3-pásce 3kr na dopisu (nález z roku 1928). Po dalších 40 letech K. Huber píše o "několika" existujících 3kr s razítky Bruck a.M. a Szanto a "několika" 9kr s razítky Arad a Prag. Dr. Ferchenbauer během 40-leté znalecké praxe přidává ještě jeden dopis 3kr, dopis 15cts a zřejmě poškozenou známku 9kr s raz. Rumburg. Tím je census těchto rarit kompletní! Od Dienovy zprávy uplynulo téměř 100 let, 5 generací sběratelů a expertů objevilo pouze ony výše popsané exempláře a nelze zřejmě již očekávat nález dalších. Podle dostupných indicií existuje maximálně 4-6 gestreiftes 9kr s razítkem Prag, z toho snad jen 2 nepoškozené.

obr
 obr
 obr
 9kr gestreiftes Papier  vyobrazení známky zepředu a zezadu ze signoskopu
  ze scaneru v grafické úpravě

Jedná se o napohled běžnou známku typu IIIa na ručním papíru, v obyčejné kobaltově modré s charakteristickým méně jasným tiskem z desky V. Razítko s datem 29.5. je rámečkové, z hlavního poštovního úřadu na Josefském náměstí. Známka je jedním ze dvou nám známých bezvadných kusů, zkoušená O. Friedlem a A. Matlem; druhý má oválné raz. z 31.5. z Malé Strany (pošta v Karmelitské ulici). Do Prahy se tedy dostaly nejméně dva čtvrtarchy¹ těchto "devítek".

Katalogová hodnota těchto známek odpovídá vzácnosti a činí 18.500 EUR (Ferch 2008). Výše je v celém klasickém Rakousku jen rumělkový Merkur, ze specialit pak 3kr gestreiftes a dvojitý tisk u 9kr typu IIb . Jde tedy o rarity prvního řádu se všemi atributy filatelistické krásy a významu: okolnosti vzniku a původu dodnes zahaleny tajemstvím, desítky let skryty a pak náhodný nález až ve 30. letech 20. století, publikování a zpracování celého tématu největšími legendami filatelie, mizivý počet dochovaných exemplářů, vždy s prestižním rodokmenem a příběhem.  

Díky použití v Čechách jsou tyto unikátní devítky "našimi" nejvzácnějšími a také nejdražšími poštou prošlými výplatními známkami! Jsou také dokladem významu české poštovní historie pro světovou filatelii.

¹ - na pošty byly vydávány 64-kusové přepážkové archy (60 známek + 4 ondřejské kříže), tedy čtvrtiny tiskových archů, dle výnosu Ministra obchodu z 26.3 1850 č. 968-1132 §8 o distribuci známek z generálního ředitelství c.k. pošty

Literatura:
Ing E. Müller - Grundbegriffe der Postwertzeichenkunde, Wien 1938
J.P. de Frank - Nové poznatky o starých známkách, přel. Dr. Peller , Praha 1938
Karl Huber - Altösterreich Lexikon, Vom Altbrief bis zur Briefmarke, Wien 1981
Dr. Ulrich Ferchenbauer - Österreich 1850-1864, Handbuch und Spezialkatalog, Wien 2008 


Autor: Mgr. David Kopřiva, soudní znalec a znalec SČF (26.04.2016)