Archive / Articles / Definitivní protektorátní dopisnice s doplňkovým výplatným souběžných a výpomocných známek čs. původu

Období krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava je většině sběratelů dobře známé poměrně bohatým výskytem celistvostí se smíšenými frankaturami z tzv. souběžného období které začalo 15.7.1939*) vydáním výpomocných protektorátních známek (dále už jen známky „přetiskové“), pokračovalo vydáním prvních definitivních protektorátních známek 29.7.1939 a trvalo až do skončení platnosti známek přetiskových a všech československých známek dne 15.12.1939 (dle tehdejší úřední dikce známek „dřívější úpravy“ s nápisy Československo, Česko-Slovensko a Pošta Československá).
Pokud se týče celin, vyskytují se poměrně běžně dosavadní československé dopisnice s doplňkovým výplatným nejdříve přetiskových a později i definitivních protektorátních známek. Toto období trvalo celkem deset měsíců od 15.7.1939, až do skončení platnosti československých celin dne 20.5.1940. Z konce roku 1939 jsou však známy také dopisnice, které dosud unikaly pozornosti sběratelů pro svůj naprosto ojedinělý výskyt. Těmi opomíjenými celistvostmi jsou první protektorátní dopisnice vydané 1. prosince 1939 s doplňkovým výplatným složeným z dobíhajících přetiskových a československých známek (obr. 1), jejichž platnost skončila 15.12.1939. Výskyt takových dopisnic byl možný velice krátce, teoreticky jen po dobu 15 dnů. Tato situace se dá přirovnat k roku 1919, neboť i tehdy vedle běžně používaných dosavadních rakouských celin s doplňkovým výplatným nových známek československého státu, se vzácně vyskytují také již nové československé dopisnice s doplňkem výplatného z posledních zbytků platných rakouských známek.

Obr.1 obrazová dopisnice CDV 6 Praha (Staroměstské náměstí) odeslaná doporučeně 15.12.1939 z pošty Praha 58 s doplňkem výplatného složeného z kombinace poštovních známek tří emisí - československých, přetiskové a definitivní protektorátní známky		Obr.2 dopisnice CDV 1 s doplňkem výplatného na 60h pro styk s Říší odeslaná 7.12.1939 z pošty Olomouc 1

Jsem sběratelem, který se již dlouhou dobu zabývá obdobím Protektorátu Čechy a Morava 1939 – 1945, avšak ještě donedávna jsem nikdy neviděl žádnou definitivní protektorátní dopisnici použitou mezi 1. a 15. prosincem 1939 s doplňkem výplatného ze známek dřívější úpravy (v této souvislosti je však nutné poznamenat, že díky okolnostem které panovaly koncem roku 1939, je z této hektické a nepřehledné doby vzácný každý poštovně upotřebený exemplář nových dopisnic). Věděl jsem jen, že na výzvu ve zpravodaji ArGe Protektorat Böhmen und Mähren č.131/2002, ve kterém jsem zveřejnil zatím nejstarší známé použití definitivní protektorátní dopisnice CDV 1 ze dne 7.12.1939 (obr. 2) a dopisnice CDV 6 Brno ze dne 6.12.1939 (obr. 3), zareagovali pouze dva sběratelé z Německa, kteří předložili ve zpravodaji ArGe č.133 a č.134/2003, dvě definitivní protektorátní dopisnice CDV 5 odeslané doporučeně 8.12.1939 a 15.12.1939 (obr. 4) z Josefova na Slovensko s doplňkem výplatného ze známek dřívější úpravy. Odesilatelem byl Josef Janský, t.č. poštovní úředník v.v., po kterém se z tohoto období zachovalo hodně krásných zásilek. I když byly obě dopisnice správně vyplacené a bezpochyby řádně prošly poštovním provozem, ze skladby výplatného a adresy odesilatele je však zřejmé, že nevznikly jen z potřeby poštovního provozu. Asi proto byla dva roky poté ve zpravodaji Celiny Společnosti sběratelů celin č. 4/2005 uveřejněna výzva, aby místo těchto „filatelistických výrobků“ nesoucích jména adresátů (autorů) jako Janský a Ševčík (t.č. redaktor časopisu Český filatelista který zřejmě stál u vzniku další podobné dopisnice), byla zveřejněna zásilka vzniklá pouze z potřeby poštovního provozu, kterou však zatím nikdo nikdy neviděl.

Obr.3 obrazová dopisnice CDV 6 Brno odeslaná do Říše dne 6.12.1939 z pošty Brno 2		Obr.4 dopisnice CDV 5 tázací část, odeslaná doporučeně 15.12.1939 z Josefova na Slovensko s doplňkem výplatného složeného z kombinace poštovních známek československých a přetiskových, (za zapůjčení děkuji Reineru Hublovi z Německa)

Zkusme se však oprostit od povrchnosti pohledu na tyto dosud jen tři nebo čtyři známé dopisnice s doplňkovým výplatným známek dřívější úpravy a zamysleme se nad souvislostmi, které zřejmě ve své výzvě ve zpravodaji Celiny autor nebral v potaz a které nyní se znalostí věci by měly změnit náš úhel pohledu na tyto ojedinělé zásilky.

Proč je výskyt použitých definitivních protektorátních dopisnic z prosince 1939 sám o sobě velice vzácný? Předně to bude tím, že o vydání dopisnic dopředu nevěděli ani sběratelé. Jejich vydání bylo v dobovém filatelistickém tisku oznámeno až s několika měsíčním zpožděním, ve Věstníku min. dopravy č. 43b dokonce až 9. srpna 1940! Vydání obrazových dopisnic CDV 6 je tak již v počátku spojeno s nepřesnostmi (časopis Český filatelista č. 3 ze dne 9.2.1940 zapomněl na tři dopisnice s obrazy z Moravy o kterých se zmínil až v č. 9 ze dne 3.5.1940) a katalog POFIS se proto mylně domnívá, že tyto dopisnice byly vydány až v roce 1940 (dubnu) a dopisnice CDV 4, 5 a 6 byly dokonce určeny pro tuzemsko! Bohužel, opak je pravdou. Tyto dopisnice s výplatným 60h byly v době před 1.6.1940 určeny pro styk s územím Říše a proto je z tohoto období jejich výskyt u nás vzácný.
Dalším podstatným aspektem bylo, že se poštovní úřady chovaly velmi hospodárně. Tehdejší běžná praxe byla taková, že po té co pošty obdržely nové celiny, daly do oběhu jen jejich velmi omezené množství a dále vypotřebovávaly stávající československé dopisnice. Zatím jsem viděl jen několik protektorátních dopisnic použitých v prosinci 1939 a všechny byly odeslány v období mezi 1. a 15. prosincem 1939.
V našem konkrétním případě však bude nejvýznamnějším hlediskem zjištění, zda československé a přetiskové známky použité na definitivních dopisnicích (obr. 1 a 4) mohly být v té době u poštovních přepážek za běžných okolností dostupné, nebo by jejich použití bez přispění sběratelů nebylo možné? Každý přitom ví, že známky dřívější úpravy byly platné až do 15.12.1939. Málo kdo však bere v potaz reálnou situaci na poštách, která vznikla po 30.11.1939. Ta je přitom zřejmá z ustanovení č. 242 „Vydání poštovních známek Čechy a Morava. Poštovní známky bývalé Československé republiky vzaty z oběhu“, kapitoly G. „Ukončení platnosti poštovních známek dřívější úpravy, výměna a odvod“ (obr. 5), které bylo zveřejněno ve Věstníku ministerstva dopravy pro obor protektorátní pošty Čech a Moravy číslo 57b ze dne 6.12.1939. A zde se nabízí malé srovnání s rokem 1919, ve kterém však nebyly dobíhající rakouské známky před skončením jejich platnosti vzaty z oběhu. Tenkrát mohlo být výplatné prvních československých dopisnic se známkou Hradčany vydaných 7.2.1919 doplňováno po dobu 21 dnů rakouskými známkami, až do skončení jejich platnosti dne 28.2.1919. Vzácnost těchto celin však tkví v tom, že běžné hodnoty rakouských známek už byly vypotřebovány a k případné dispozici již byly jen známky vyšších hodnot, vhodné k doplnění výplatného už jen např. na expresní zásilky, které však pochopitelně nebyly odesílány často. V roce 1939 však byla situace naprosto jiná, protože známky dřívější úpravy, které se do 30.11.1939 běžně vyskytovaly u přepážek pošt, byly dnem 1.12.1939 vzaty z oběhu. Poštovní úřady v této přechodné době od 1. do 15. prosince 1939 zásilky těmito známkami již nevyplácely, v poštovní dopravě však takto vyplacené zásilky neodmítaly, jen je tolerovaly. Jinými slovy to znamená, že v den, kdy byly vydány první definitivní protektorátní dopisnice se u přepážek poštovních úřadů známky československého původu již nevyskytovaly a tak běžně nemohla z potřeby poštovního provozu vzniknout zásilka definitivní protektorátní dopisnice s doplňkovým výplatným známek dřívější úpravy. A právě tato okolnost která není obecně příliš v povědomí, by měla zásadním způsobem ovlivnit úhel pohledu na vzácnost protektorátních dopisnic s doplňkovým výplatným složeným z československých a přetiskových známek.

Obr.5 kapitola G, Věstníku ministerstva dopravy pro obor protektorátní pošty Čech a Moravy číslo 57b ze dne 6.12.1939

Neváhal jsem tedy, když se mi nedávno naskytla možnost koupit si doporučenou protektorátní dopisnici CDV 6 Praha (Staroměstské náměstí), odeslanou 15.12.1939 s doplňkem výplatného, složeným z kombinace poštovních známek dokonce tří emisí - československých, přetiskové a definitivní protektorátní známky (obr. 1), neboť poštovně historický význam takové dopisnice je veliký. Pokud by však člověk takovou výjimečnou celinu bez náležité osvěty zařadil např. do exponátu, není třeba příliš pochybovat o tom, že by naši hodnotitelé vzácný doklad posuzovali jen podle vzhledu, nebo adresy.

Ze sběratelského hlediska je ideální, když odesilatelem a adresátem zásilky je třeba nějaká firma nebo úřad. Nikdo tak již příliš nezkoumá, jestli zásilka vznikla jen z potřeby poštovního provozu, nebo je odesilatelem sběratel a pod. O tom jistě ví své třeba aerofilatelisté, kterým nezbývá nic jiného, než sbírat a do exponátů zařazovat mnohé zásilky o kterých se ví, že nebýt tehdejších sběratelů a obchodníků, tak by nevznikly, o mnohých prvních letech nemluvě. Je však zřejmé, že na rozdíl od jiných tříd, se v aerofilatelii s tímto vědomím všichni již tak nějak vyrovnali.
Položme si však otázku: Může za daných podmínek existovat z prosince 1939 definitivní dopisnice s doplňkem výplatného ze známek dřívější úpravy o které můžeme říci, že vznikla z ryze poštovního provozu tak, abychom ji mohli považovat za sběratelsky neovlivněnou? Snad může, ale abych pravdu řekl, napadají mě jen větší, nebo menší krkolomnosti, které pravděpodobnost takového nálezu významně snižují. Představte si třeba, že běžný uživatel pošty přišel k poštovní přepážce po 30.11.1939 a chtěl poslat dopisnici doporučeně, expres, nebo do ciziny a měl to štěstí, že dostal koupit právě vydanou definitivní protektorátní dopisnici. Pokud z nějakého důvodu neměl již dopředu nachystané svoje známky dřívější úpravy vzaté z oběhu aby si je na zásilku vlastnoručně úmyslně nalepil (tyto úkony běžně prováděl poštovní úředník, který by případně předložené známky dřívější úpravy k doplnění výplatného měl podle nařízení správně nejprve vyměnit za definitivní známky, kterými pak dopisnici vyplatil), tak poštovní úředník, dbaje předpisů, již ani neměl jinou možnost, než výplatné takové zásilky doplnit definitivními protektorátními známkami, poněvadž od 1.12.1939 známky dřívější úpravy již u poštovní přepážky nebyly k dispozici (obr. 2 a obr. 6). Také ono hospodárné chování pošt které dále vypotřebovávaly československé dopisnice, významně snižuje možnost nákupu nových celin například nějakým podnikem pro firemní korespondenci a jejich polepování např. u doporučených zásilek zbývající zásobou firemních známek dřívější úpravy ještě před jejich podáním na poště. Ale to jsou již jen spekulace a krkolomnosti více, nebo spíše méně pravděpodobné, i když teoreticky snad možné. Realita je však taková, že v současné době není taková zásilka známa a její případný nález je jen velmi málo pravděpodobný. Pokud by se tak přece jen stalo, jednalo by se o naprosto výjimečný exemplář.

Obr.6 obrazová dopisnice CDV 6 Praha (Hradčany) odeslaná na Slovensko 9.12.1939 z pošty Praha 12 s doplňkem výplatného na hodnotu 1,2 K pro blízkou cizinu

Jak se tedy stavět k těmto vzácným zásilkám? Dle mého názoru je potřeba vzít na vědomí, že doplňkové výplatné složené z československých a přetiskových známek na definitivních protektorátních dopisnicích je možné dokumentovat jen na zásilkách u jejichž zrodu stáli sběratelé. Jinak to snad nejde, protože možnost, že takové zásilky vznikly také z potřeby poštovního provozu je jen teoretická a proto málo pravděpodobná.
A jaká je vzácnost těchto celin? Zatím jsem viděl jen tři takové zásilky, o čtvrté se snad nepřímo zmiňuje autor článku ve zpravodaji Celiny v souvislosti s redaktorem Ševčíkem. Každý si tedy může snadno udělat představu o jejich vzácnosti. Je však pravděpodobné, že se může ještě objevit několik dalších kusů založených ve sbírkách, jejichž majitelé nepřemýšleli o okolnostech jejich vzniku a neuvědomili si jejich vzácnost.
A co případné zařazení takové dopisnice do exponátu? Každý může podle svých zkušeností zvážit, zda tak poštovně a historicky významný doklad do exponátu zařadí, nebo ke škodě PH raději oželí než by riskoval, že naši hodnotitelé s nadhledem pominou výše popsané okolnosti a vzácný doklad, který by však bez přispění sběratelů snad ani nemohl vzniknout, by exponátu nakonec jen ublížil.

Závěrem bych rád vyzval ty, kteří vydrželi číst až sem, aby prohlédli své sbírky a pokud doma někdo najde jakoukoli definitivní protektorátní dopisnici s doplňkem výplatného ze známek dřívější úpravy, aby zveřejnil její obrázek. Pomohlo by to zjistit, kolik takových zásilek se asi zachovalo a jak jsou tedy ve skutečnosti vzácné.

Také bych uvítal, kdyby se začala hledat, zveřejňovat a evidovat nejčasnější data použití definitivních protektorátních celin (u dopisnic to je zatím 6.12.1939). Tím však nemám na mysli jen první dopisnice, ale také ostatní druhy celin, jejichž data vydání nebyla úředně oznámena ani dodatečně (údaje dobového filatelistického tisku nemusí být vždy spolehlivé), jako např. zálepek, podacího lístku, adresního záznamního lístku, mezinárodních odpovědek (s nápisem Čechy a Morava je znám výskyt odpovědek již ze začátku června 1939) atd., protože tyto celiny vycházely postupně a tak nikdo neví, že třeba datum z počátku ledna 1940 může představovat zatím nejstarší známé použití protektorátní zálepky.

Poznámka:

*) Pro zjednodušení není uvažováno vydání první protektorátní výplatní známky Masaryk 1K a letecké známky 30h s nápisem Česko-Slovensko v dubnu 1939.

Klíčová slova:

Protektorat Böhmen und Mähren, BuM, Protectorate Bohemia and Moravia, Postkarte, postcard, Mischfrankatur, mixed franking