JOSEF VÁCHAL patří k nejsvébytnějším českým umělcům 20.století. Ovlivněn ve svých počátcích secesí, dekadencí, tvorbou Edvarda Muncha, skupinou Osma a Nietzscheho filozofií vyvíjel se Váchal k osobitému expresivnímu výrazu výtvarnému a literárnímu, vykreslujícímu svět v ostrých groteskních kontrastech krásy a hnusu, lásky a smrti, sentimentu a vulgarity, spirituality a tělesnosti, „nepraktického Dobra a vítězného Zla". Jeho Váchalova bipolární, bezmála barokní obrazivost byla umocňována i celoživotní inklinací k mystickým až bizarním naukám. Váchal byl samorostlým malířem, grafikem a sazečem, který ručně řezal a odléval vlastní typy písma, věnoval se kresbě, olejomalbě, akvarelům i fotografii.
Více se dozvíte ve článku Josef VÁCHAL - Ďáblova zahrádka aneb přírodopis strašidel, ve kterém také naleznete mnoho kvalitních vyobrazení z tohoto díla.
