Rozpadem Rakousko-Uherska a vznikem ČSR 28.10.1918 nastaly spory o Východní Slezsko (Těšínsko), Oravu a Spiš. Část hranice s Polskem byla stanovena jen prozatímně, o jejíim definitivním průběhu měla rozhodnout Spojenecká rada na základě lidového hlasování (plebiscitu) provedeném na tomto území. V době příprav na hlasování spravovala území Těšínska Mezinárodní plebiscitní komise v Těšíně, která zahájila svoji činnost 2. února 1920, k plebiscitu ale nakonec nedošlo. Na konferenci velvyslanců 10.7.1920 ve Spa vlády ČSR a Polska prohlásily, že přijímají návrh aby hranice uvedených území byly určeny Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými. Rozhodnutí velvyslanců bylo podepsáno 28.7.1920 a Nejvyšší rada vyřešila rozdělení hranic sama. Neřídila se přitom ani historií, ani etnografií, ale důvody státně politickými (spojení se Slovenskem) a hospodářskými (uhelný revír). Zároveň bylo rozhodnuto o nových hranicích na Oravě a Spiši. Československá armáda obsadila území Ťěšínska definitivně uznané jako československé ve dnes 6. - 10. srpna 1920.
Na žádost Mezinárodní plebiscitní komise v Těšíně došlo 13.2.1920 k vydání přetiskových poštovních známek pro plibiscitní území (Těšínsko, Orava, Spiš). Platné československé známky a jedna dopisnice byly opatřeny knihtiskovým přetiskem "SO 1920" (SO = Silesia Orientale). Zhotoveny byly celkem čtyři různé druhy přetisku, v odborné literatuře označené jako druh A - D. Přetištěny byly výplatní známky emisí Hradčany (přetisk A) a TGM 1920 (přetisk B), spěšné známky (přetisk C), doplatní známky (přetisk D) a novinové známky (přetisk A). Známky s přetiskem "SO 1920" měly výhradní platnost pouze pro zásilky podané u poštovních úřadů na plebiscitním území!
Výplatní známky Hradčany.
Celkem bylo přetiskem "SO 1920" v barvách černá, červená a modrá opatřeno a oficiálně vydáno 22 nezoubkovaných a 20 zoubkovaných poštovních známek emise Hradčany s pěti různými druhy perforací. Pro zhotovení přetisků "SO 1920" byly použity celé archy požadovaných hodnot které byly k dispozici, bez ohledu na druh kresby, barvu známek nebo zoubkování, a pošta oficiálně uváděla jen celkový náklad u konkrétní nominální hodnoty. Přesný náklad jednotlivých známek s přetiskem "SO 1920" není znám, nejsou známa ani data jejich vydání. Díky úsilí mnoha badatelů je na skutečně poštovně prošlých celistvostech doloženo 11 různých známek již z období 14. - 29. února 1920, ostatní hodnoty z března a května až srpna téhož roku. Vzhledem k ohromnému množství různých variant u jednotlivých variant této emise (barva známek, typy známek, barvy přetisku, různá zoubkování atd.) doporučujeme vážnějším zájemcům o tuto specializaci Specializovaný katalog Československo 1918-1939, I. část (vydala Merkur-Revue 2014), nebo Monografii čs. známek, 5. díl (vydal Pofis 1998).
Výplatní známky emise TGM 1920
Podobně jako poštovní známky emise Hradčany byly přetiskem "SO 1920", tentokrát druhem B, opatřeny známky s portrétem prezidenta T.G. Masaryka z roku 1920 s řádkovým zoubkováním ŘZ 13¾. Hodnota 500 haléřů s přetiskem v karmínově červené barvě, pro hodnotu 1000 h byl použit přetisk v barvě fialové. Jelikož známky byly vydány zřejmě až v srpnu 1920, nebyly na plebiscitním území nikdy použity, dokonce nebyly na tamní pošty vůbec dodány! Většina jich skončila v rukou pražských filatelistů. Oficiálně mohou proto existovat pouze nepoužité, v případě razítkovaných exemplářů jde vždy o razítka z ochoty. Pro obě hodnoty byla použita pouze jedna přetisková deska, přetištěno bylo pouze 50 přepážkových archů, tj. pouhých 5.000 kusů známek od každé hodnoty. Vzácně se vyskytují obě hodnoty nezoubkované, úředně nevydané, s normálním i převráceným přetiskem.
Spěšné známky.
Přetiskem "SO 1920" druhu C byly rovněž opatřeny dvě spěšné nezoubkované známky v hodnotách 2 haléře a 5 haléřů, vytištěné na světle žlutém papíru. U obou hodnot se vyskytují přetisky v modré a černé barvě, přičemž zejména u modré barvy specialisté rozlišují více odstínů (světle modrý, šedomodrý, tmavě šedomodrý). Celkový náklad u obou hodnot je obdobný, 380.000 kusů s hodnotou 2 haléře a 300.600 kusů u 5 haléřů. Rovněž u této emise se obě hodnoty vzácně vyskytují i známky nezoubkované, s normálním i s převráceným přetiskem "SO 1920". Data vydání spěšných známek nejsou známa a stanovit jejich dobu použití je pro malé množství skutečně poštovně přepravených celistvostí obtížné. Nejstarší známé datum je 13.3.1920, na filatelistické celistvosti.
Novinové známky
Stejným přetiskem "SO 1920" jako výplatní známky emise Hradčany, tj. druh A, bylo oficiálně přetištěno pět novinových nezoubkovaných známek v hodnotách 2, 6, 10, 20 a 30 haléřů na různých druzích papíru, barva přetisku je u všech hodnot černá. V nejvyšším nákladu 540.000 kusů byla vydána hodnota 2 h, u zbývajících 4 hodnot se pohyboval v rozmezí 160.000 - až 220.000 kusů. I u novinových známek nejsou známa data jejich vydání, předpokládá se jen, že nejdříve byly přetišteny a distribuovány známky s hodnotou 2 haléře (zřejmě v únoru 1920) u které je doloženo jich použití 7.3.1920. Dosud není jasné kdy se dostaly ostatní hodnoty novinových známek na poštovní úřady v plebiscitním území a zda zde byly všechny skutečně používány.
Doplatní známky
Z doplatních známek emise Ornament 1919 bylo 11 různých hodnot opatřno přetiskem "SO 1920", druhem D, hodnoty 5, 10, 15. 20, 25, 30, 40, 50 haléřů v modré a 100, 500 a 1000 haléřů v červené barvě, což nebylo vždy striktně dodrženo. U většiny hodnot se běžně vyskytují 3 nebo 4 barevné odstíny přetisku, např. šedomodrý, světle modrý, tmavě modrý, černomodrý, hodnoty 5 haléřů dokonce i přetisk černý. Všechny hodnoty doplatních známek použitých pro přetisk byly vytištěny na bílém papíru, hodnota 1000 h navíc i na papíru nažloutlém, přičemž u většiny známek tloušťka papíru silně kolísá (obyčejný, tenký, tlustý). U čtyřech doplatních známek se vyskytují přetisky "SO 1920" v odlišné poloze. U hodnoty 5 haléřů přetisk převrácený, u nejvyšších hodnot 100, 500 a 1000 haléřů přetisk svislý.
Stejně jako u všech předchozích vydání známek s přetiskem "SO 1920" i u doplatních známek nejsou známa data vydání jednotlivých hodnot, nejstarší zjištěné datum jejich použití je 17.2.1920. Náklad jednotlivých hodnot se pohybuje v rozmezí od 360.000 kusů (hodnota 10 h) - do 110.000 kusů ( u 500 h a 1000 h).
Dopisnice s přetiskem "SO 1920"
V roce 1920 platila na čs. území celá řada celin, mj. několik druhů dopisnic, balíkových průvodek a zálepka. Pro plebiscitní území byla ale opatřena přetiskem "SO 1920" v černé barvě pouze dopisnice s vytištěnou známkou 15 haléřů Hradčany (CDV 14) v cihlově červené barvě o rozměru 140 x 90 mm, v katalozích vedená jako CDV 17. Protože původní dopisnice CDV 14 byly vytištěny v tiskových arších po 32 kusech, musela být pro jejich přetištění zhotovena zvláštní nová přetisková deska, sesazená z jednotlivých liter. Celý arch byl přetiskován najednou a teprve poté rozřezán na jednotlivé dopisnice CDV 17. Na dopisnicích CDV 14 se vyskytují oba spirálové typy, u dopisnic CDV 17 je mnohem četnější výskyt dopisnic s II. typem spirály. Na plebiscitním území se používaly i další čs. dopisnice s vytištěnou hodnotou Hradčany 10 h a 15 h bez přetisku, dofrankované na platnou sazbu čs. nebo plebiscitní známkou. Náklad dopisnic s přetiskem "SO 1920" nebyl nikdy oznámen, datum jejich vydání rovněž není známo, nejstarší známé datum jejich použití je z 28.3.1920.