První skutečný rozmach filatelistického trhu v Evropě přišel přímo během hospodářské krize po „vídeňském krachu" v 70. letech 19. století (jednou z jejích příčin byla i pandemie cholery 1863-1875). Dále o tom svědčí rekordní ceny známek na evropských aukcích po 1. světové válce - během ekonomického rozvratu, hyperinflace a Španělské chřipky. Za zmínku stojí také rozkvět phila-businessu v USA během hospodářské krize a za 2. světové války atd. Nutno podotknout, že tytéž známky, které se prodávaly na aukcích v Paříži v roce 1921 ze sbírek hraběte von Ferrary, největšího sběratele všech dob, dnes stojí i po odečtení 100-leté inflace běžně 50-ti násobky tehdejších cen!

„Dobré" známky , tedy ty vzácné, prestižní a tradičně drahé, vždy byly a jsou hobby elit, netrpí cenovými turbulencemi a některé z nich 150 let setrvale vykazují převis poptávky. Nemůže se stát, že by taková známka stála v roce 2012 1.900 USD, v roce 2015 1.100 USD a teď 1.700 USD, jako např. unce zlata. Chování trhu posledních let svědčí o tom, že cena dobrých známek se až na výjimky drží, či roste. Při racionálním rozhodování a dostatku informací pak ohrožení investice spočívá především v kurzovém riziku, nikoli třeba v odlivu poptávky, kterou tu a tam pozorujeme u jiných komodit, např. na základě růstu sazeb FEDu, výnosů dluhopisů apod.

Investičně-sběratelskou poptávku ve filatelii rozlišujeme na krizovou (uložení peněz před a během krize, znamenající udržení či růst ceny) a pokrizovou (další sběratelská poptávka po prestižním materiálu, s novým sebevědomím mj. právě díky předchozímu udržení cen). Tento proces přináší již 150 let novou a novou pozitivní zkušenost s filatelií zejména během ekonomických turbulencí a opakovaně upevňuje společenské povědomí o ní, jako o bezpečném a spolehlivém tržním prostředí.

Vedle zlata jsou vzácné a prestižní známky tradičně prověřeným bezpečným přístavem v těžkých časech. Majetková diverzita zahrnující vzácné a globálně likvidní známky je dnes zcela obvyklá. Ukazuje se také, že movití lidé, když potřebují hotovost, raději prodají zlato než známky. Každý drahý a vzácný exemplář nese svůj historický, cenový a vlastnický příběh. Jeho vlastnictví tak snadno dodává více radosti a smyslu, než vlastnictví prosté zlaté cihly. Taková známka, v širokém konsensu tradičně prestižní, mj. odlišuje vlastníka od ostatních a spoluutváří tak jeho identitu, má tedy velký osobní i objektivní význam. To s sebou nese silné vědomí hodnoty, jež se přenáší do budoucnosti. Toto je pak zdrojem tržní „paměti" a „jistoty" a přispívá k udržení a růstu cen. Zatímco cena zlata po krizi nakonec klesne a lze jej koupit levněji zpět, dobrou známku vám po krizi nikdo zpět neprodá. Nutno také dodat, že mnoho dobrých investičních titulů na běžném filatelistickém trhu prostě chybí. Filatelie tedy láká i tím, že umí ukázat, jak může být něco nedosažitelné. A to je samozřejmě v dnešním světě velmi neobvyklé a opět posilující poptávku.

K dlouhodobým investicím lze doporučit zejména globálně likvidní známky s dostatkem tržních dat o jejich cenách a trendech. Je to Evropa do roku 1900, USA a kolonie, pak také Čína, Rusko, Indie, Austrálie... Pokud možno ty vzácné, s dobrým vlastnickým rodokmenem a dalšími kritérii. Existují samozřejmě i jiné, malé trendy a perspektivní oblasti trhu. V poslední době šly pěkně nahoru (100-200% za poslední 3 roky) i známky naší I. republiky (1918-1939). Naše rarity, kterých ovšem není mnoho, svou cenu samozřejmě udrží. Výhodou globální filatelie v současné situaci je, že celá branže je on-line a po krizi bude ještě více. Sjednání obchodů, platby, přeprava - vše je velmi rychlé, jednoduché a diskrétní. Něco jako zavřené hranice u známek neexistuje.