Samostatná čs. polní pošta v Rusku byla zřízena v červenci 1918, skutečný provoz byl zahájen 18. září 1918. Koncem října byla v Čeljabinsku po jednání s místními úřady vydána první známka čs. polní pošty.
říjen 1918, přetiskové provizorní vydání (Čeljabinský přetisk)
Ruská výplatní známka Znak 10 kopějek modrá, vydání z roku 1915 (katalog Michel č. 69 II Ac) byla opatřena dvouřádkovým knihtiskovým přetiskem "ČEŠSKAJA / POČTA" v černé barvě, v azbuce,. Měla sloužit civilistům k vyplacení zásilek adresovaných příslušníkům čs. vojsk v Rusku (pro vojáky byla pošta přepravována zdarma). Krátce po jejím vydání byla ruským ministerstvem pošt povolena k výše uvedenému účelu bezplatná přeprava ruskou poštou, takže důvod vydání této známky pominul. Náklad známky byl minimální, dle některých pramenů jen 1.000 kusů, doba platnosti údajně necelý týden! Skutečné použití této známky bylo zcela minimální. Je známo několik celistvostí z roku 1919 (už po skončení platnosti známek), zřejmě filatelistického původu.
Existuje celá řada zkusmých tisků stejného přetisku v černé barvě na jiných ruských výplatních známkách, katalog Pofis uvádí 12 různých hodnot zoubkovaných a dalších 6 hodnot nezoubkovaných známek v nominálních hodnotách od 1 kop až do 1 Rublu. Vyskytují se i poměrně dokonalé knihtiskové padělky přetuisku jak na známkce 10 kop modrá, tak i dalších ruských výplatních známkách.
prosinec 1919, Dobročinné známky - Siluety
Autorem návrhů dobročinných známek 25 kop a 50 kop je J. Malý, známku 1 Rbl navrh E. Číla. Známky byly vytištěny kamenotiskem, hodnoty 25 a 50 kop byly tištěny společně z jedné tiskové formy (TF 2x 120 známek), která obsahovala po jedné TD (10x 12 ZP) od každé hodnoty. Hodnota 1 Rbl byla vytištěna samostatně z jedné TF 2x 105, obě TD (á 15x 7 ZP). Známky byly vytišetěny na papírech různé kvality a zbarvení, nezoubkované a s řádkovým zoubkováním ŘZ 11 1/2., na papíru s lepem. Nezoubkobané známky i na papíru bez lepu. Vzácně se dochovala od všech hodnot i nezoubkovaná meziarší z nerozřezaných tiskových desek.
Všechny 3 hodnoty této emise byly postupně opatřeny třemi různými přítisky. I. "Balíčky do / vlasti / 50 R" s hodnotou 50 rublů, kterým byly přetištěny známky nezoubkované i s ŘZ 11½, které měly být určeny k vyplácení balíků z Ruska do vlasti. II. "Prvi Jugoslavenski / puk u Sibiriji" bez změny nominální hodnoty, údajně pro potřebu jugoslávských jednotek. Rovněž tímto přetiskem byly přetištěny jak známky nezoubkované, tak s ŘZ 11½. III. "Vlak čs. / červ. křířže". Tento přítisk, který měl snad sloužit jako cenzurní potvrzení zásilek vypravených v červenci 1920 sanitním vlakem z Vladivostoku, se vyskytuje pouze na nezoubkovaných známkách. Existují i přítiky převrácené a dvojité, oba v černé nebo červené barvě. Jejich původ a funkce nebyly dosud uspokojivě objasněny. Přesto jsou všechny známky s těmito přítisky sběrateli hledané a v katalozích vysoko ceněné. Známky s přítisky neměly výplatní, ale pouze dobročinný charakter a jejich používání pro čs. vojáky nebylo povinné. Nejčastěji se vyskytují zásilky s jednou známkou, někdy i s celou sérií, vesměs se ale jedná o "mache". Jejich použití v reálném poštovním provozu nebylo zatím věrohodně doloženo. Navíc je známa celá řada padělků všech tří přítisků. Často se vyskytují i padělky celistvostí, obvykle jde o pravé zásilky přepravené polní poštou v Rusku, na které je dodatečně dolepena známka s přítiskem a orazítkována falešným (nebo pravým, ale dodatečně použitým) razítkem polní pošty.
září 1919, Dobročinné známky - Lvíček
Autorem návrhu byl poručík J. Rybák. Známky byly vytištěny reliéfním (ražebním) tiskem na bílém papíru s lepem a opatřeny s průsekem místo zoubkování, tisková forma obsahovala pouze 2 známková pole. Specialisté rozlišují dva typy, které se od sebe liší velikostí rukojeti šavle v levém horním rohu: I. typ s rokojetí malou, II. typ s velkou. Známky byly vytištěny minimálně ve 3 nákladech, které se vzájemně liší mimo jiné barvou, kresbou reliéfu lvíčka, papírem a lepem. První náklad A byl vytištěn v Praze v barvách modrá a oranžovočervená, resp. hnědočervená, na hrudi lva jsou patrná žebra, lep je nažloutlý s "bublinkami" a část nákladu byla v listopadu 1919 dopravena do Ruska. Náklad B byl údajně vytištěn z originálního razidla ve Vladivostoku, známky mají barvu šedomodrou a červenou, na hrudi lva chybí žebra , lep je slabě nažloutlý až bílý bez "bublinek". Náklad C (novotisky) byl dodatečně vytištěn až v roce 1922 pro sběratelské účely na slabém papíru v barvách tmavě modrá a karmínově červená, vnitřní ovál není obvykle dobře vycentrovaný a lep bezbarvý.
V roce 1920 byl v Rusku pro dobročinné známky Lvíček zhotovem přítisk letopočtu "1920", později, postupně v roce 1920, byly tyto známky s přítiskem "1920" ještě opatřeny přetisky devíti různých hodnot (od 2 kop - do 1 Rublu) v zelené barvě. Všechny přítisky byly provedeny na známkách obou typů a nákladů A i B. Známky emise Lvíček neměly úřední charakter a zřejmě ani žádnou poštovní funkci. Přestože jejich skutečné poštovní použití alespoň jako dobročinných známek není přesvědčivě doloženo, jsou mezi sběrateli oblíbené.
Zejména u této emise upozorňujeme na poměrně značný výskyt padělků! Jsou známé nejen celkové padělky této známky (např. Sekulův padělek s bílou tečkou za ocasem lva). Tyto celkové padělky, novotisky (náklad C) i pravé známky byly použity pro padělky hodnotových přítisků v zelené barvě. Náklad u všech výšeuvedených emisí čs. polní pošty není znám.