Československé státovky a bankovky v letech 1945 - 1953
Nové peníze pro osvobozené Československo byly připravovány ještě před koncem války. Exilová vláda v Londýně zajistila výrobu tzv. "Londýnské emise", kompletně připravené i vytištěné ve Velké Británii. Podobně Moskva připravila vydání graficky jednoduchých, tzv. "Moskevských poukázek", které na prvním území bývalé ČSR (konkrétně na Podkarpatské Rusi), začaly obíhat již koncem roku 1944. Po květnovém osvobození pak na území republiky platily jak bankovky Protektorátu a Slovenského státu, tak i Moskevské poukázky, německé a maďarské peníze a samovolně se do oběhu začaly vracet i bankovky prvorepublikové, v dobách okupace skrývané. Na Slovensku byla kvůli regulaci peněžního oběhu část bankovek navíc opatřena kolky.
Situaci se pokusila vyřešit měnová reforma 1. 11. 1945, kterou skončila platnost všech výše uvedených měn a do oběhu byly uvedeny bankovky Londýnské emise, doplněné navíc o domácí stokorunu a tisícikorunu, jejichž příprava v Protektorátu probíhala v naprostém utajení ještě před koncem války. V následujících letech došlo k poměrně překotnému vydávání nových platidel, z nichž některé svým vzhledem vycházely ze stejných nominálů Londýnské emise.
"Vítězný Únor" 1948 a nové poměry se však rychle začaly promítat i do papírových platidel. Od prosince 1948 platící padesátikoruna s portrétem M. R. Štefánika přestala brzy vyhovovat právě pro portrétovanou osobnost a po dvou letech byla nahrazena státovkou s portrétem havíře. Jiné chystané nominály se však již nestihlo do oběhu uvést, vše směřovalo k radikální měnové reformě z 1. 6. 1953.