Archiv / Odborné články / EXKLUZIVNÍ POLOŽKY NUMISMATIKY A NOTAFILIE V AUKCI 72

Bankovka 200 Kč vzor 1993 s proužkem REPUBLIQUE DU ZAIRE

   Po Sametové revoluci a pádu komunistického režimu v ČSSR vyvstala potřeba vytvoření nové emise bankovek. K tomu vedly nejen důvody ideologické, kdy většina tehdejších platidel ve své ikonografii více či méně zahrnovala symboliku padlého režimu, ale i nutnost výroby platidel s vyšší úrovní bezpečnostních prvků, danou zejména tehdejším rozmachem kancelářských kopírovacích zařízení. Na základě proběhlé anonymní soutěže došlo k výběru šesti výtvarníků, kteří byli vyzváni, aby vypracovali své návrhy pro bankovku s motivem J. A. Komenského o nezvyklém nominálu 200 Kčs. Dvousetkorunová bankovka byla předtím v našich zemích v oběhu pouze jednou, jako bankovka Rakousko-uherské banky s datem 27. 10. 1918, obíhající od 30. října 1918 (tedy již po vzniku ČSR) do 9. března 1919, kdy její platnost ukončila Rašínova měnová reforma. Z předložených návrhů byl 24. 2. 1992 jako vítězný vybrán návrh Oldřicha Kulhánka a Státní banka československá (SBČS) přistoupila k její realizaci. Přípravy se dostaly až do stádia zkušebních tisků, mezitím však došlo k úmluvě o rozpadu ČSFR, příprava nové emise československých bankovek se ukázala být bezpředmětnou, naopak bylo ale potřeba zajistit výrobu platidel pro oba nástupnické státy. Česká strana se rozhodla, že se bude pokračovat dále v emisi podle návrhů O. Kulhánka, jež budou aktualizovány pro potřeby nového státu, zatímco Slováci se rozhodli využít práci Jozefa Bubáka, který se také, byť neúspěšně, účastnil soutěže o federální dvousetkorunu.

Nerealizovaná 200 Kčs bankovka vzor 1992 podle vítězného návrhu O. Kulhánka byla po provedení nejnutnějších úprav vydána jako platidlo České republiky (Převzato z Bajer 2022)		Jedním z dalších autorů oslovených při přípravě nové 200 Kčs bankovky byl i Jozef Bubák, který ze svého návrhu ideově vycházel při přípravě emise bankovek slovenské koruny (Převzato z Bajer 2022)

    Protože nebylo v silách Státní tiskárny cenin (STC) zajistit v krátké době asi jen půl roku kompletní výrobu celé emise, bylo rozhodnuto, že nejnutnější potřeby pokryje, stejně jako již několikrát předtím, prozatímní okolkování stávajících papírových platidel, která budou postupně nahrazena novými bankovkami. Pro urychelní celého procesu byla jejich výroba svěřena specializované britské tiskárně Thomas De La Rue and Co., kde zhotovili bankovky v hodnotách 50, 100 a 500 Kč. V STC zároveň s tím probíhala příprava bankovky s nominálem 200 Kč, která vyžadovala v podstatě jen drobné zásahy spočívající v úpravě státního znaku a označení měny a emitenta.

    O půlnoci na 1. ledna 1993 zaniklo Československo a vznikly Česká a Slovenská republika. Staré československé peníze zatím platily beze změny. Zákonem z 2. 2. 1993 byla k 8. únoru oddělena od československé měny měna České republiky, tímto aktem vznikla po právní stránce koruna česká. Veškeré mince a dále bankovky v hodnotě 10, 20 a 50 Kčs stále platily beze změny, bankovky v hodnotách 100, 500 a 1000 Kčs byly okolkovány a bez kolku byla jejich platnost ukončena. 8. února byla do oběhu dána také nová bankovka 200 Kč s portrétem Komenského jako předzvěst nové emise, která je v ČR v oběhu s drobnými obměnami až do současnosti. Některé detaily bankovky prozrazují spěch a dějinné změny, které její vznik provázely. Tak třeba soutisková značka má stále podobu spojených písmen CS, takto byla ovšem užívána na všech bankovkách až do roku 1996(!), než ji nahradila písmena ČR. V lemování bastionů půdorysu barokní pevnosti představující nizozemské město Naarden (místo Komenského skonu) se dosud opakují písmena SBČS, teprve s dalším vzorem z roku 1996 byl tento detail opraven na aktuální ČNB. Většina dvoustovek prvního vzoru má také v metalickém proužku zapuštěném v papíru opakující se text „200Kčs“, teprve ke konci tisku tohoto vzoru byl použit proužek se správným textem „200Kč“.

    Všechny tyto detaily jsou sice zajímavé, avšak s ohledem na výjimečnost okolností, za kterých 200 Kč bankovky vznikaly, jsou pochopitelné. Jaké však překvapení vzbudila po několika měsících oběhu nové dvoustovky zpráva, že byl objeven exemplář, který má na metalickém proužku text REPUBLIQUE DU ZAIRE – Republika Zaire!

    Zaire byl mezi lety 1971 a 1997 název středoafrického státu, který je dnes znám pod svým původním názvem Demokratická republika Kongo. V uvedeném období v něm jako diktátor vládl Mobutu Sese Seko, který změnil název státu na Zaire a zavedl v zemi vojenský totalitarismus. Po dvaceti letech jeho vlády se ekonomika státu potýkala se závažnými problémy a měna státu, nazvaná rovněž zaire, byla silně znehodnocená. Proto byla roku 1993 provedena měnová reforma, kterou byl zaveden tzv. „nový zaire“, měněný v poměru 1 nový zaire za 3.000.000 starých zairů. Příprava bankovek nového zairu byla objednána v Evropě, kde v mj. ve specializovaném závodě v Německu vyrobili ochranný metalický proužek s textem „REPUBLIQUE DU ZAIRE“. Ve stejném podniku byl tehdy připravován i proužek pro české 200 Kč bankovky. Omylem se stalo, že do zásilky českých proužků se přimíchal také jeden zairský, který byl poté zapraven do papíru pro české bankovky. Část archů tak měla podle všech indicií první levý proužek ze čtyř chybný. Tato závada nebyla během přípravy odhalena, bankovky byly vytištěny a rozdistribuovány na pobočky bank, odkud se jich část dostala do oběhu.

Vlajka státu Zaire užívaná v letech 1971-1997 (Wikimedia.com)		Bankovka 10 nových zairů z roku 1993, jedna z emise, pro niž byl určen metalický ochranný proužek omylem použitý na české dvoustovce (en.numista.com)

    Po zjištění existence těchto chybotisků byla distribuce okamžitě pozastavena a většina bankovek byla odhalena a poté úředně zničena. Malý počet exemplářů však mezitím bez povšimnutí obíhal s normálními kusy, část byla z oběhu stažena šťastnými a pozornými nálezci. Platnost 200 Kč vzoru 1993 byla ukončena 31. 1. 2007, takže dnes je již vyloučeno, že by ji někdo ještě zachytil v oběhu, a šance, že se někde nachází nějaký kus bez povšimnutí zapomenutý, je rovněž zcela minimální. Lze se proto přiklonit k názoru, že v součastnosti známý počet exemplářů, jen asi okolo 30 kusů, je již víceméně konečný a do budoucna se příliš rozšiřovat nebude. Bankovka aktuálně nabízená v naší aukci tak zcela nepochybně bude ozdobou každé sbírky českých papírových platidel nebo ojedinělou investiční příležitostí.

Zlatá 10 koruna ročníku 1914 z mincovny v Kremnici

    Roku 1892 došlo v rakousko-uherské monarchii k měnové reformě, při níž byly dosavadní zlaté a krejcary nahrazeny novou jednotkou – korunou dělenou na 100 haléřů. I přes jisté pokusy učiněné po roce 1918 tento měnový systém v českých zemích přečkal až do součastnosti. Nová měna byla navázána na bimetalický standard a 1 koruna byla definována jako 4,175 gr čistého stříbra, resp. 0,3048 gr čistého zlata. Nejvyšší hodnoty mincí – 10, 20 a 100 K – byly plánovány jako zlaté.

    Po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 byly mince raženy vždy ve dvou provedeních, lišících se svou ikonografií – variantě rakouské ražené ve Vídni a uherské ražené v dnešní slovenské Kremnici. Vzhled uherských zlatých korunových nominálů byl stejný, stojící celá postava císaře Františka Josefa I. na líci odkazovala na tradici proslulých uherských dukátů započatou již v 14. století. Na rubu byl pak ztvárněn velký uherský státní znak nesený na obou stranách dvěma anděly. Právě pro vyobrazení andělů byly uherské mince ještě v této době oblíbené mezi prostým lidem a nošené jako talismany, ostatně „čtyrák s andělíčky“ bylo po roce 1868 rozšířené označení pro tehdejší uherský čtyřkrejcar. Z prestižních důvodů byly mzdy vyšších důstojníků a státních zaměstnanců vypláceny alespoň zčásti také ve zlatých mincích a zlaté desetikoruny a dvacetikoruny tak na přelomu století skutečně tvořily, alespoň ve velkých městech, poměrně běžnou součást peněžního oběhu. Je to sice s podivem, ale je známo, že se mezi lidmi zlaté mince netěšily přílišné popularitě. Pro své rozměry se prý pletly se soudobými drobnými mincemi, hrozila jejich snadná ztráta, pohodlnější tedy bylo platit papírovými bankovkami. Skutečně: zlatá desetikoruna měla stejný průměr jako bronzový dvouhaléř, přestože jeho hodnota byla 500x nižší!

    Zlaté deseti- a dvacetikoruny byly raženy po většinu ročníků ve značných nákladech, z toho důvodu se jedná o mince běžně se vyskytující, se kterými se sběratel většinou poprvé setká již na začátku svého sběratelského snažení. I mezi těmito mincemi jsou však ročníky vzácné, ražené a dochované ve výrazně nižších nákladech, jejichž finanční hodnota je mnohem výše nad cenou kovu v nich obsaženého. Takovým případem je i uherská desetikoruna ročníku 1914, jejíž ražba probíhala v osudném prvním roce první světové války. Distribuce zlatých mincí ve válečné době byla záhy omezována a o rok později ražba zlatých mincí v kremincké mincovně skončila úplně. Další pokusy o zaražení zlatých mincí byly učiněny po nástupu císaře Karla na trůn, vzhledem k nepříznivé situaci však zůstalo pouze u zkušebních ražeb. Z toho důvodu jsou dnes všechny desetikoruny ročníku 1914 s kremnickou značkou KB vzácné s pouze ojedinělým výskytem, čemuž odpovídají i dosahované prodejní ceny.