Sálová aukce 44 / Filatelie / Evropa / Turecko

warning
Prohlížíte si aukci v archivu, v této aukci již nelze dražit!
Zobrazení:view_columnview_stream
167672 - 1886 Mi.47, 52 Půlměsíc 1Pia modrá a 2Pia oranžová / m
+1
Jakost
1886 Mi.47, 52 "Půlměsíc" 1Pia modrá a 2Pia oranžová / modrá, obě půlené na malých výstřižcích, s přetisky "20 Para" a "1 Piastre" , DR CONSTANTINOPLE - GALATA / DEPART, zajímavá provizoria
Vyvolávací cena:
U:A5
168779 - 1924 Mi.799-806, Smlouva v Laussane, kompletní série 1
+1
Jakost
1924 Mi.799-806, Smlouva v Laussane, kompletní série 1½Pia-200Pia; velmi malé stopy po nálepkách, kat. jako ** 1.000€
Vyvolávací cena:
U:A5
168803 - 1923-1925 Mi.825, Hvězda a půlměsíc 500Pa zelená, bezva
+1
Jakost
1923-1925 Mi.825, Hvězda a půlměsíc 500Pa zelená, bezvadný kus s 1. nálepkou, kat. pro ** 3.200€, vzácná známka!
Vyvolávací cena:
U:A5
167482 - 1927 Letecké Mi.5-14, kompletní série 20Pa - 100Ghr, lehk
+1
Jakost/Jakost
1927 Letecké Mi.5-14, kompletní série 20Pa - 100Ghr, lehké nálepky, kat. 600€
Vyvolávací cena:
U:A5
167684 - 1881-1885 VÝCHODNÍ RUMELIE sestava celkem 47ks, od Mi.1, v
+1
Jakost/Jakost
1881-1885 VÝCHODNÍ RUMELIE sestava celkem 47ks, od Mi.1, vzácná Mi.5 zk.Thier, Mi.10A, 14I, 14II, 22IB (!), 23, 24I, 24II, raz. modrá, zelená a červená; kat. 730€++; ojedinělá nabídka z této neobvyklé destinace
Vyvolávací cena:
U:A5
167686 - 1885 VÝCHODNÍ RUMELIE - Bulharská okupace  Mi.21I / Sc.33
+1
Jakost
1885 VÝCHODNÍ RUMELIE - Bulharská okupace Mi.21I / Sc.33, turecká 5 Para fialová s rámečkovým přetiskem "Lev" - velmi pěkný kus s původním lepem, zk. Kosack, Thier; v kat. Mi. "-.-", Scott $300, dle dostupných informací vzácná klasická známka!
Vyvolávací cena:
U:A5
168710 - 1916 R-dopis z Istanbulu do Roudnice, firemní obálka s př
+1
Jakost
1916 R-dopis z Istanbulu do Roudnice, firemní obálka s přítiskem, frankovaná Mi.288, 2½Pia fialová, DR GALATA aj., cenzurováno, velmi atraktivní celistvost
Vyvolávací cena:
U:A5

Sálová aukce 44 / Filatelie / Evropa / Turecko - Informace

Turecko, jako 80-milionová regionální velmoc, se vyznačuje rostoucím ekonomickým a kulturním sebevědomím. U patriotické a čím dál silnější střední třídy je patrný trend historicismu, zájmu o tureckou minulost, kulturní a uměleckou, což má své sběratelské dopady, a to i ve filatelii. Vnímání sběratelství jako projevu národní kultury je v Turecku rozšířené. Zejména v posledních dvou desetiletích roste v Turecku samém počet filatelistů a vznikly tam slavné a velké sbírky, tedy nejen, jako doposud, v cizině. Od 60. let 20. stol. se v Turecku konají významné mezinárodní i světové výstavy přitahující nejvýznamnější exponáty. Význační sběratelé z Turecka jsou pravidelně zastoupeni v jury na zahraničních výstavách. Filatelie jako taková má v Turecku institucionální podporu o jaké se většině zemí může jen zdát. Turecké ministerstvo PTT (pošta, telefon, telegraf) a Poštovní muzeum v Ankaře jsou silné instituce, bohatě dotované za účelem odborné podpory trhu a sbírání známek, organizace burz a obchodu se známkami, organizace mnoha mezinárodních výstav (2x světová), pořádání odborných akcí, kongresů a přednáškových cyklů, motivace mladých lidí pro filatelii , zavádění "filatelistické vzdělanosti" ve školách (!), vydávání odborných publikací, tržních rešerší a studií a časopisů o filatelii, atd. "Turecká" filatelistická komunita je navíc globální, díky silné emigraci a díky množství sběratelů tradičně zejména v Německu a v USA. Pořádají se "Světové kongresy sběratelů známek osmanské říše" a obdobné akce, činorodé jsou domácí a mezinárodní organizace sdružující zájemce o klasické Turecko. V USA působí Ottoman and Near East Philatelic Organizations (ONEPS), v Anglii Oriental Philatelic Association of London (OPAL), v Německu ArGe Osmanisches Reich (AROS), v Turecku pak 7 velkých celonárodních organizací a svazů.

Turecko se svými pestrými dějinami a coby křižovatka obchodních cest má velmi bohatou poštovní historii. Provázanost s okolním světem, silné obchodní a poštovní zastoupení všech velkých evropských států na tureckém území, měnící se hranice a hlavně vysoce byrokratizovaný osmanský stát znamenaly intenzivní poštovní provoz, jenž dal vzniknout zajímavým známkovým vydáním a vzácným celistvostem. Impuls pro "tureckou" filatelii samozřejmě vzešel z ciziny. Již koncem 19. století neunikla zajímavost tureckého poštovnictví a rarity zejména klasického období především německým a britským filatelistům. Slavný katalog bratří Senfů z Lipska již roku 1888 věnuje tureckým známkám mimořádně velký prostor. Během cca 130 let sběratelské tradice vyšlo v zahraničí nepřeberné množství odborné literatury věnované tureckým emisím a poštovní historii. Světově proslulé sbírky turecké klasiky vytvořili od konce 19. stol. vynikající sběratelé jako Kroll, E. Heger, A. Doursun, A. Passer (Praha ! 1865-1938), Brandt, M. Nouri, A. Birken, Engler, T. Kuyas , A. Garmiryan, K. Alanyali, O. Hornung, Max Plantinga a dlouhá řada dalších. Turecké rarity zajímaly i ty největší sběratele všech dob, připomeňme sbírku Turecka u M. Burruse (prodáno u Robson Lowe 1964).

Těžiště vzácnosti tureckých poštovních známek spočívá v emisi Tugra 1863, Duloz 1865-1876, Novinové od roku 1891 a Provizoria 1920-1921 (často náklad jen v desítkách kusů) a také ve vydáních staré lodní pošty a různých lokálních a provizorních.

Novinové 1891 se staly sběratelsky oblíbenými už na počátku jejich platnosti a záhy se objevily padělky ke škodě sběratelů. Dnes je situace taková, že naprostá většina těchto známek na běžném trhu jsou falza. Dochované pravé jsou poměrně vzácné, neboť z nákladu se zachovalo relativně málo exemplářů, jak jest obecně u novinových vydání obvyklé. Označení "novinové" není zcela přesné, neboť známky byly určeny k frankování zásilek jakýchkoli tiskovin. Stejně jako je tomu třeba u rakouských novinových, se tyto známky prodávaly se slevou (dle některých pramenů až 30%) na základě zvláštního povolení, pouze velkým vydavatelům a redakcím, a to po 100ks arších. Zlevněné, např. 20para červené, byly při diskontním prodeji označené na poštách (distribuce povolena jen na velkých istanbulských úřadech) zmíněnými přetisky, aby nedošlo k zneužití, aby se tyto známky zkrátka odlišily od plnocenných výplatních. Poštmistři přetiskovali celé archy ručně jednotlivými přetisky, pro ušetření práce často přes 2 známky, většinou v černé barvě, vzácně v červené a modré, vznikly tak též různé polohy a nepravidelnosti přetisků, vynechané přetisky, barevné soutisky, nedotisky apod. Tyto varianty a také skutečnost, že do té doby vzniklo v Evropě jen minimum přetiskových vydání, přitáhly pozornost již soudobých sběratelů (H. Kroll 1894, aj.). Vydání 1891 bylo brzy vypotřebováno a v r. 1892 vychází nové - tytéž přetisky na výplatních 1892 "Znak a Tugra".