Burda Auction (Filatelie Burda)
NÁPOVĚDA & FAQ           
Odborné články

Vzácnosti z našich aukcí
Objevená falza

Archiv aukcí
   Aukce 57
   Aukce 56
   Aukce 55
   Aukce 54
   Aukce 53
   Aukce 52
   Aukce 51
   Aukce 50
   Aukce 49
   Aukce 48
   Aukce 47
   Sálová aukce 46
   Sálová aukce 45
   Sálová aukce 44
   Sálová aukce 43
   Sálová aukce 42
   Sálová aukce 41
   Sálová aukce 40
   Sálová aukce 39
   Sálová aukce 38
   Sálová aukce 37
   Sálová aukce 36
   Písemná aukce 35
   Sálová aukce 34
   Písemná aukce 33
   Sálová aukce 32
   Písemná aukce 31
   Sálová aukce 30
   Písemná aukce 29
   Sálová aukce 28
   Písemná aukce 27
   Sálová aukce 26
   Písemná aukce 25
   Sálová aukce 24
   Písemná aukce 23
   Sálová aukce 22
   Písemná aukce 21
   Písemná aukce 20
   Písemná aukce 19
   Písemná aukce 18
   Písemná aukce 17
   Písemná aukce 16
   Písemná aukce 15

Nakupující

Sběratelství a investice / Odborné články / Československé poválečné mezinárodní odpovědky 1946-1949

30.11.2007   Autor: Ing. Michal Příkazský; Počet zobrazení: 5249

Odborné pojednání o československých poválečných mezinárodních odpovědkách z období 1946-1949 bylo publikované v časopise Merkur-Revue č. 2/2007. Jedná se o první ucelenou práci, která podrobným způsobem popisuje krátké poválečné období vydávání těchto celin v obnoveném Československu a okolnosti, které předcházely jejich vydání, ale i ukončení prodeje. Vzhledem k tomu, že mezinárodní odpovědky dosud nejsou příliš známé, je zde uvedena také definice mezinárodních odpovědek, popis jejich funkce, základní pojmy a stručný popis postupu výroby.

ÚVODEM

K napsání tohoto článku mě přiměly dvě významné okolnosti. Tou první je nadcházející letošní 100 leté výročí existence mezinárodních odpovědek (Coupon reponse international), které se již vydávají nepřetržitě od roku 1907. Ve skutečnosti však byl přijat definitivní návrh jejich kresby již o rok dříve na 8. kongresu Světové poštovní unie konaném v Římě v roce 1906. Protože však účinnost Světové smlouvy poštovní nastala až dnem 1.10.1907, začaly jednotlivé členské poštovní správy UPU vydávat mezinárodní odpovědky teprve od tohoto dne.

Tou druhou významnou okolností je objev důležitých dokladů z konce roku 1945, které poodhalily dosud neznámé okolnosti přípravy vydání československých poválečných odpovědek. Nález údajů o výši nákladu čs. odpovědek společně se zkusmými tisky návrhů jejich jazykového uspořádání byl učiněn v archivu tiskařské firmy Benziger & Co. A.G. z Einsiedelnu ve Švýcarsku, která tiskla mezinárodní odpovědky od doby jejich vzniku v roce 1907 až do roku 1992.

Mezinárodní odpovědky jsou okrajovým, avšak stále oblíbenějším předmětem sběratelského zájmu, jejichž základní princip se i přes postupný vývoj vzhledu, za 100letou dobu jejich existence nezměnil. Až do nedávné doby představovaly odpovědky ryze poštovně účelovou ceninu.

Z hlediska funkčního představují mezinárodní odpovědky známkový dobropis, který v listovním styku s cizinou nahrazuje zpáteční výplatné v hodnotě poplatku za obyčejné psaní prvního hmotnostního stupně dopraveného pozemní cestou (nyní již i letecky). Odesilatel, který na poště zakoupí a do dopisu vloží orazítkovanou odpovědku, tak dopředu zaplatí adresátovi v cizině odpověď, neboť po předložení této odpovědky spolu s nevyplaceným dopisem u poštovní přepážky každého poštovního úřadu, jehož země je členem Světové poštovní unie (UPU), uhradí pošta automaticky zpětné výplatné, odpovědku znehodnotí svým razítkem a ponechá si ji pro pozdější vyúčtování. Ekvivalent prodejní ceny odpovědky v měně příslušného státu nesměl být menší než hodnota odpovědky stanovená příslušným kongresem UPU ve zlatých francích.

Z hlediska sběratelského se mezinárodní odpovědky řadí mezi neznámkové celiny, protože jejich prodej uživatelům pošty byl a je podmíněn (vedle uhrazení příslušného výplatného), také úhradou stanoveného poplatku z výkonu jejich dodání, zahrnutého do prodejní ceny, přičemž zaplacení je úředně potvrzeno otiskem razítka vydávajícího poštovního úřadu (odpovědky bez otisku razítka nesměly být vyměňovány). Úhrada tohoto poplatku a nákladů na tisk odpovědky vysvětlují skutečnost, proč je prodejní cena odpovědky vyšší, než výplatné do zahraničí.

V poslední době již byly odpovědky zařazeny do mnohých celinářských katalogů. V České republice je firma Profil uvedla v roce 2000 v katalogu Protektorát Čecha a Morava 1939-1945 a katalogu Československé celiny 1918-1992, II. díl.

 

TERMINY, TYPOLOGIE

Při popisu odpovědek jsou v článku použity následující pojmy, které znamenají :

- nevydanou odpovědkou se rozumí odpovědka, která nemá vlevo otisk razítka vydávajícího poštovního úřadu,

- vydanou odpovědkou se rozumí odpovědka, která má vlevo otisk razítka vydávajícího poštovního úřadu, který ji vydal (prodal) uživateli pošty,

- upotřebenou odpovědkou se rozumí odpovědka, která má vpravo druhý otisk razítka vyměňujícího poštovního úřadu, který přijal odpovědku k výměně za známky a znehodnotil ji otiskem svého razítka.

Vzhledem k rozsahu časového období není účelné zabývat se podrobně typologií odpovědek, která vychází z jejich základních vzorů, změn textů přijatých na jednotlivých světových poštovních kongresech UPU a technologie výroby. Zjednodušeně lze uvést, že z hlediska historického vývoje jsou oba náklady odpovědky 5 Kčs tištěny v úpravě podle úmluvy 11. Světového poštovního kongresu konaného v roce 1939 v Buenos Aires (zadní strana obsahuje německý a italský text) a odpovědky 6 Kčs již mají úpravu podle úmluvy 12. Světového poštovního kongresu konaného v roce 1947 v Paříži (na zadní straně je německý a italský text nahrazen textem arabským, čínským a ruským). Z hlediska technologického rozeznáváme běžnou a redukovanou velikost vnitřního rozměru ozdobného rámu odpovědek, přičemž rozměr 97,0 mm je považován za velikost hraniční. U obou nákladů odpovědek 5 Kčs se tento rozměr pohybuje v rozpětí 97,7 až 98 mm. Odpovědky českého nákladu 6 Kčs se vyskytují jen jako typ s redukovaným rozměrem vnitřního ozdobného rámu o velikosti přibližně 95,4 mm (obr. 1), zatím co odpovědky 6 Kčs slovenského nákladu jsou známy jen v typu s neredukovaným rozměrem vnitřního ozdobného rámu o velikosti 97 mm.

 

Obr.1
Obr. 1

 

SITUACE

Konec druhé světové války přinášel změny. Tak, jak postupovalo osvobozování původního území Československa, přestávaly na něm postupně platit dosavadní poštovní ceniny. Na osvobozeném území se přestaly prodávat také mezinárodní odpovědky maďarské, slovenské, německé a nakonec i protektorátní, jejichž spotřeba byla ke konci války z důvodu omezování poštovní dopravy minimální. Odpovědky si však zachovaly svůj mezinárodní charakter i v průběhu války přes geografické rozdělení světa a nařízení, že výměna odpovědek určených (nepřátelských) států nebyla dovolena. První poválečnou zprávu o odpovědkách přineslo ustanovení č.3 Věstníku ministerstva pošt (dále jen VMP) č.2 ze dne 4.6.1945, které uvedlo: „Odpovědky mezinárodní se zatím neprodávají. Odpovědky říšskoněmecké pošty se nevyměňují. Odpovědky z ostatní ciziny se vyměňují". Z výše uvedeného ustanovení VMP lze usuzovat, že se tímto zrušil válečný zákaz výměny odpovědek nepřátelských států a jejich výměna již nebyla omezována. Na rozdíl od poštovních známek tak již vydané mezinárodní odpovědky neztratily svoji mezinárodní platnost. Později se, pokud jde o platnost odpovědek, v ustanovení č.125 VMP č.6 z 18. února 1946 upřesňuje, že „...všechny odpovědky vydané po 31. prosinci 1929 mají neomezenou dobu platnosti, odpovědky vydané dříve propadly a nesmějí se již vyměniti". Dále se praví, že „...odpovědky říšskoněmecké a japonské pošty se nesmějí vyměňovati. Stejně se nesmějí vyměňovati odpovědky vydané na území Polska v době od 16. září 1939 do konce r.1945, ježto je polská poštovní správa neuznává a neposkytuje za ně úhradu". Československá pošta tak nyní mohla přijímat k výměně např. i maďarské odpovědky vydané na bývalém československém území (což běžně nebylo obvyklé), protože Maďarsko za ně poskytovalo náhradu zřejmě i nadále. Poněvadž Říšská poštovní správa zastupovala za války Protektorátní poštovní správu u Světové poštovní unie, není zcela zřejmé, zda se zákaz výměny říšskoněmeckých odpovědek týkal také odpovědek protektorátních, nebo zda za tyto odpovědky (společně se slovenskými) Československá pošta po osvobození poskytovala náhradu. Pro dokreslení situace je ještě zajímavý obsah ustanovení č. 630 VMP č. 20/1946 ze dne 11. května 1946 ve kterém se uvádí: „Odpovědky vydané na území Estonska, Litvy a Lotyšska po 31.12.1940 se nesmí vyměňovati. SSSR jehož součástí jsou uvedené republiky od srpna 1940, tyto odpovědky neuznává a neposkytuje za ně náhradu".

Pokud se týče této praxe, mohu z našeho území doložit jen tři odpovědky mající vztah k předchozímu období. Tou první je nevydaná předběžná československá mezinárodní odpovědka maďarského původu z území Zakarpatské Ukrajiny s Mukačevským přetiskem „ČSR", jejíž výskyt byl možný již od konce roku 1944 v Mukačevě (obr. 2). Druhou je upotřebená protektorátní česko-francouzská odpovědka „ČECHY A MORAVA" vydaná 21.7.1939 v Jihlavě s razítkem vyměňujícího poštovního úřadu Shanghai ze dne 26.7.1946 (obr. 3). Poslední je poměrně často se vyskytující upotřebená protektorátní odpovědka s razítkem „Correos del Ecuador" z června nebo července 1950 (obr. 4). Častější výskyt těchto odpovědek s razítky z Ecuadoru (nahromadění mohlo zavinit válečné přerušení dopravy, které neumožnilo jejich odeslání Mezinárodnímu poštovnímu úřadu UPU v Bernu k výměně) však může signalizovat i spekulační úmysly.

 

Obr.2
Obr.3
Obr. 2
Obr. 3
  
Obr.4 
Obr. 4
 

 


Vzhledem k postupné obnově přerušené mezinárodní poštovní dopravy lze předpokládat, že poptávka po odpovědkách narůstala (viz VMP č.2 z 4.6.1945). Možná i to byl důvod, proč Československá poštovní správa přistoupila k jejich urychlenému vydání. A tak po měnové reformě 1.11.1945, která obnovila československou měnu a stanovení přepočítacího poměru zlatého franku v mezinárodním poštovním styku k 1. prosinci 1945, oznámilo ustanovení č.125 „Odpovědky - nové vydání" VMP č.6 z 18. února 1946, že se opět vydávají československé odpovědky. Jejich prodejní cena činila 5 Kčs za kus. Cizí odpovědky se vyměňovaly za výplatní známky v hodnotě poplatku za jednoduché psaní do ciziny (mezinárodní poplatek t.č. činil 4 Kčs). Z ustanovení však není zřejmé, že ve skutečnosti byly odpovědky vytištěny ve dvou nákladech v jazyce českém a slovenském.

 

Obr.5
Obr.6
Obr. 5
Obr. 6

 

 

Jaké však byly bezprostřední okolnosti, které předcházely jejich vydání? Víme, že po osvobození Československa v roce 1945 panoval v oblasti poštovnictví určitý dualizmus, poněvadž České země byly řízeny Ministerstvem pošt v Praze a území Slovenska bylo spravováno povereníctvom pre pošty v Bratislavě. Tento stav, který byl důsledkem předchozího územního rozdělení republiky, eliminovala s ohledem na jednotu Československé pošty až „Dohoda ministra pošt a poverenictva pre pošty ze dne 15. listopadu 1945 o společných věcech". Tato dohoda pak nepochybně měla bezprostřední vliv na rozhodnutí o společném vydání nových československých mezinárodních odpovědek. A právě díky laskavosti pana Otmara Lienerta ze Švýcarska je dnes možné zveřejnit dopis tiskárny Benziger & Co. A.G. v Einsiedelnu ze dne 28.12.1945 (obr. 5) adresovaný Mezinárodnímu úřadu UPU v Bernu, společně se zkusmými tisky štočků textů (obr. 6), které nám umožní nahlédnout do přípravného období tisku čs. odpovědek, včetně důležitých údajů o výši jejich nákladů. Přeložený text dopisu zní:

„Odpovědky pro Československo

Podle Vašeho přání Vám přiloženě zasíláme zkusmé tisky obou vydání, a sice: pro 120000 odpovědek dle modelu A, a pro 80000 odpovědek dle modelu B.

Ve spodní části jsme vsadili text v českém a francouzském, resp. ve slovenském a francouzském jazyce. Písmo je již dosti malé, ale dá se ještě dobře číst. Výsledný tisk bude samozřejmě lepší, než na těchto otiscích, které byly vyhotoveny jen na ručním lisu.

Protože se při tomto provedení bude jednat jen o přítisk textu na přední stranu již hotových bianko-tisků, nedochází k žádné změně ceny, tj. tisk tohoto textu na přední stranu bude stát jako obvykle 3.- Fr za 1000 odpovědek.

Pokud si objednatel bude přát český resp. slovenský text také na zadní straně, musely by se odpovědky tisknout celé v novém provedení, tj.:přední strana: podtisk, ozdobné orámování a text, zadní strana: text

Také pro toto provedení Vám zasíláme otisky příslušných textů. Toto zvláštní vydání bychom mohli vytisknout ihned na papír z Vaší zde se nacházející rezervy.

Protože pro tisk podtisku a orámování nemusíme připravovat nové štočky, resp. můžeme použít stávající, činily by výrobní náklady těchto: 120000 odpovědek dle modelu A, a 80000 odpovědek dle modelu B, tj. celkem 200000 odpovědek 1,8 Rp za kus, tj. celkem 3600 Fr.

Uvedená cena platí pouze pro tento náklad. Pokud by v budoucnu byly i pro jiné země požadovány speciální vydání podobného provedení, musela by být příslušná cena stanovena případ od případu. Doba dodání těchto 200000 odpovědek: 3 týdny.

Očekáváme Vaše rozhodnutí, s úctou ..."

 

VÝROBA

Úvodem je potřeba krátce vysvětlit, jak probíhala výroba odpovědek: Tiskárna nejprve dopředu nachystala bianco tiskové archy odpovědek, na jejichž přední straně byl ve dvou fázích vytištěn nejprve žlutý podtisk (obr. 7) na papíře s průsvitkou "UPU" (obr. 7a) a poté ozdobné orámování odpovědky v modré barvě (obr. 8). Na zadní straně pak byly naráz vytištěny různojazyčné texty návodu na jejich výměnu (viz obr. 11 nebo 16). Do takto předem připravených bianco tiskových archů odpovědek tiskárna na závěr, podle požadavku mezinárodního poštovního úřadu UPU v Bernu, vytiskla současně název země, prodejní cenu odpovědky a text návodu na výměnu v příslušném jazyce (viz obr. 6), přičemž tato operace mohla pro jednu zemi současně proběhnout na více tiskových polích, několika štočky a na celém tiskovém listě mohly být současně vytištěny odpovědky dalších států. Tím byla výroba odpovědky dokončena.

 

Obr.7 Obr. 7a
 Obr.8
Obr. 7
  Obr. 7a
  Obr. 8

 

Dopis tiskárny který hovoří o modelech A a modelech B naznačuje, že o záměru vydat dva náklady jazykově naprosto rovnocenných českých a slovenských mezinárodních odpovědek se shodným textem návodu na použití, bylo asi rozhodnuto již na samém začátku, poněvadž objevené zkusmé tisky představují z hlediska jazykového i obsahového vždy dvě vzájemně naprosto odpovídající varianty českých a slovenských odpovědek. Jejich rozdělení a popis je zřejmý z následující tabulky ve které jsou návrhy českých odpovědek (dle tiskárny se jedná o model A) označeny jako varianty 1A a 2A a návrhy slovenských odpovědek (dle tiskárny se jedná o model B) jsou označeny jako varianty 1B a 2B přičemž varianty 1A a 1B představují tiskárnou preferovaný levnější návrh a varianty 2A a 2B představují díky pracné úpravě zadní strany a novým tiskům, dražší návrh. Pro lepší přehled jsou tyto čtyři varianty, jejich popis a cena, seřazeny v následující tabulce :

varianta

český text

slovenský text

výrobní cena

1A

vpředu nahoře

vpředu dole

0,3Rp/kus

2A

vpředu nahoře

vzadu

1,8Rp/kus

1B

vpředu dole

vpředu nahoře

0,3Rp/kus

2B

vzadu

vpředu nahoře

1,8Rp/kus


Je pravděpodobné, že dvojjazyčné přední strany zkusmých tisků varianty 1A a 1B mohly připomínat jak v Praze, tak v Bratislavě, po válce neakceptovatelný národnostní princip z období I. ČSR, při kterém se u dvojjazyčných vzorců uváděl na druhém místě název v jazyce menšiny. Tato úprava byla do té doby u odpovědek mnoha států poměrně častá a v případě označení názvu země byla v podstatě použita i u pozdějších nákladů protektorátních odpovědek (viz obr. 4). Toto řešení mělo výhodu v tom, že se díky technologii tisku jednalo o rychlou, jednoduchou a nenákladnou operaci.

U varianty 2A a 2B byl národnostní princip také zachován, přestože to při pohledu zepředu nebylo zřejmé. Úprava přední strany odpovědky byla po technické stránce stejně nenáročná a jednoduchá, jako v případě předešlém. Úprava zadní strany by však, jak tiskárna ve svém dopise uvádí, znamenala finančně nákladné řešení tisku nových bianco tiskových listů. Navíc použití českého nebo slovenského textu na zadní straně odpovědky bylo naprosto revoluční řešení, které dle mého názoru vzniklo jako okamžitý a neprojednaný nápad, který neměl šanci na schválení. V tomto případě by totiž byl porušen základní princip výběru jazyků, podle kterého byly u vysvětlujících textů na zadní straně odpovědek z praktických důvodů používány již od roku 1907 výhradně nejpoužívanější světové jazyky (němčina, angličtina, španělština a italština), mezi něž však čeština, ani slovenština nepatřily. Změna použití jazyků na zadní straně odpovědek byla provedena poprvé až na 12. Světovém poštovním kongresu UPU v Paříži v roce 1947, kdy německý a italský jazyk byly nahrazeny jazykem arabským, čínským a ruským.

Když však nakonec porovnáme úředně vydané odpovědky se zkusmými tisky, musíme konstatovat, že žádný z předložených návrhů nebyl realizován zcela přesně. Přední strana definitivně vydaných odpovědek však vychází z návrhu 2A a 2B s tím rozdílem, že zadní strana zůstala nezměněna, tedy bez českého a slovenského textu. Konečná podoba (při předpokládané preferenci územního principu) se tak jeví logická. Z hlediska tisku bylo zvolené řešení jednodušší a levnější, ale nejdůležitější bylo, že se neměnilo uspořádání základního vzoru odpovědek na zadní straně, poněvadž každá změna jejich úpravy nebo textů se musela nejdříve projednat a odsouhlasit s ostatními zeměmi na světovém poštovním kongresu.

VYDÁNÍ, POUŽITÍ A NÁKLAD

Jak již bylo uvedeno výše, byly počátkem roku 1946 vydány dva náklady odpovědek v naprosto stejné české (vpředu český text „Mezinárodní odpovědka ....") a slovenské (vpředu slovenský text „Medzinárodná odpovedka ....") úpravě textu návodu na výměnu odpovědky.

Na obr. 9 je vyobrazena první poválečná československá mezinárodní odpovědka českého nákladu s otiskem znárodněného protektorátního razítka, kterou vydal poštovní úřad Praha 1 dne 12.3.1947 a na obr. 10 je vyobrazena odpovědka slovenského nákladu, vydaná dne 15.6.1946 poštovním úřadem Košice 1 (dosud nejstarší známé datum vydání čs. odpovědky). Na zadní straně těchto odpovědek která zůstala stejná jako u odpovědek ostatních států, je však možné rozlišit několik rozdílností při uspořádání písmen v štočcích vysvětlujících textů (obr. 11). Poněvadž poštovní úředníci striktně nedodržovali nařízení Ministerstva pošt, vyskytují se často odpovědky bez otisků razítek vydávajících poštovních úřadů, nebo se výjimečně stalo, že úředník při vydání odpovědky umístil otisk poštovního razítka na nesprávnou stranu vpravo (obr. 12), na pole určené pro otisk razítka vyměňujícího poštovního úřadu.

 

Obr.9
Obr.10
Obr. 9
Obr. 10
  
Obr.11 Obr.12
Obr. 11
Obr. 12
  
Obr.13 Obr.14
Obr. 13
Obr. 14

 

Pro dokumentaci používání odpovědek je na obr. 13 vyobrazena upotřebená slovenská odpovědka vydaná dne 21.6.1946 ve Štubnianských Teplicích, která byla přijata k výměně v Bonnu dne 10.7.1946 a na obr. 14 je upotřebená rakouská mezinárodní odpovědka vydaná dne 24.11.1947 ve Vídni, kterou přijal k výměně dne 11.3.1948 poštovní úřad Jeseník.


Ustanovení č. 655 VMP č.15 ze dne 23. března 1948 nečekaně oznámilo, že se prodejní cena čs. odpovědek nemění a stále činí 5 Kčs, ale že cizí odpovědky se nyní vyměňují za výplatní známky v hodnotě také 5 Kčs. Od této doby je patrný vyšší důraz na přesné dodržování pravidel vydávání mezinárodních odpovědek a jejich orážení otiskem razítka vydávajícího poštovního úřadu (viz. ustanovení č.739 VMP č.20 z 27. dubna 1948 a ustanovení č.168 VMP č.9 z 1. března 1949).

Ustanovení č.185 VMP č.27 ze dne 8.6.1948 oznámilo, že od 1. července 1948 se zvyšuje prodejní cena mezinárodních odpovědek na 6 Kčs. Současně ukládá, aby do doby než budou vydány odpovědky v nové úpravě, se nová cena 6 Kčs vyznačovala rukopisně vedle ceny dosavadní vytištěné, která se měla přeškrtnout. Poněvadž poštovní úřady toto nařízení striktně nerespektovaly, vyskytuje se po 1.7.1948 u českých a slovenských odpovědek několik variant úprav (obr. 15) a svědčí to o tom, že původní množství vytištěných odpovědek nebylo k 1. červenci spotřebováno.

Vydání odpovědek s vytištěnou prodejní cenou 6 Kčs a zadní stranou v nové úpravě, nebylo oznámeno. Podle toho, jak se vyvíjela spotřeba zbylé zásoby mezinárodních odpovědek u jednotlivých poštovních úřadů, dodávaly poštovní hospodářské ústředny přednostně odpovědky ze zbylé zásoby. Proto se nové odpovědky s vytištěnou prodejní cenou 6 Kčs mohly dostat do prodeje jen pozvolna, hlavně k přepážkám poštovních úřadů s největší spotřebou. Vydání nových českých odpovědek je zatím evidováno jen u poštovního úřadu Praha 1 s nejčasnějším datem vydání 19.III.1949 (obr. 16) a Olomouc 2. Na těchto odpovědkách lze doložit tisk ze dvou tiskových polí podle rozdílů v sazbě českého textu.

Na Slovensku byla zbylá zásoba odpovědek patrně větší než v českých zemích, protože zatím je z literatury znám pouze jediný exemplář nové slovenské odpovědky s vytištěnou prodejní cenou 6 Kčs (obr. 17), který má otisk razítka poštovního úřadu Bratislava 1 ze dne 1. července 1949, tedy ze dne, ke kterému byl jejich prodej zastaven.

Po únoru 1948 již nebylo z politických důvodů žádoucí usnadňovat obyvatelstvu poštovní styk s cizinou. Vyžadování důsledného dodržování předpisů listovního sazebníku, odd. A, §9 o prodeji odpovědek a zajištění účelu odpovědek (jen pro zaplacení odpovědi), asi nepřispělo k dostatečnému omezení jejich prodeje a tak ustanovení č. 475 VMP č. 26 ze dne 20.6.1949 již oznámilo, že s účinností od 1. července 1949 se v Československu zastavuje prodej mezinárodních odpovědek a všem poštovním úřadům uložilo neprodlené vrácení mezinárodních odpovědek.

Poněvadž odpovědky byly přidělovány v balíčcích po 100 kusech, bylo asi také snahou poštovních úředníků odvádět nevydané odpovědky po 1. červenci 1949 opět ve svazcích po 100 kusech. To dokumentuje páska (obr. 18), která obepínala balíček vrácených odpovědek s rukopisně upravenou prodejní cenou 6/5 Kčs a poznámkou „100 kusov" s otiskem razítka poštovního úřadu Liptovský Svätý Mikuláš ze dne 28.VII.1949 a podpisem poštovního úředníka.

Výše uvedené ustanovení č.475 dále informuje, že výměna cizích odpovědek zůstala nedotčena. To dokumentuje obr. 19, na kterém je vyobrazena švýcarská mezinárodní odpovědka vydaná dne 22.12.1949 (omylem uvedeno datum 22.12.1940) v Schönenwerdu, která byla upotřebena dne 29.12.1949 poštovním úřadem Stachy.

 

 

Obr.15

Obr.17

Obr. 15
Obr. 17
  
Obr.16 Obr.18
Obr. 18
Obr.19
Obr. 16
Obr. 19

 

 

ZÁVĚR

Přestože údaje uváděné v dopise tiskárny Benzinger & Co. A.G. v Einsiedelnu ze dne 28.12.1945 o nákladu 120.000ks českých a 80.000ks slovenských odpovědek 5 Kčs jsou s největší pravděpodobností definitivní, bez statistických údajů pošty nelze určit, kolik odpovědek obou nákladů se prodalo do 1. července 1948, kolik s provizorní úpravou ceny 6/5 Kčs do 1. července 1949 a kolik jich nakonec zůstalo neprodáno a později skartováno. Ze zkušenosti mohu říci, že počet zachovalých kusů odpovědek 5 Kčs (případně 6/5 Kčs) je jen zlomkem původního nákladu, přičemž výskyt odpovědek s otiskem vydávajícího poštovního úřadu je podstatně menší, než počet nevydaných kusů. To platí zvláště pro slovenské odpovědky.

U odpovědek s vytištěnou prodejní cenou 6 Kčs neznáme počet vytištěných kusů. Výskyt nevydaných českých odpovědek je velmi malý, odpovědek s otiskem razítka vydávajícího poštovního úřadu je naprosto ojedinělý. U slovenských odpovědek je situace ještě horší. Podle toho, že slovenské odpovědky byly tištěny na neredukovaném typu ozdobného orámování který se v tiskárně dostal do výroby až v půli roku 1949, můžeme určit, že nové slovenské odpovědky s vytištěnou prodejní cenou 6 Kčs byly objednány později než české. Rozhodnutí o zastavení prodeje čs. mezinárodních odpovědek muselo být učiněno nečekaně, přibližně v době, kdy do republiky byly nové slovenské odpovědky právě dodány. To vysvětluje, proč je dosud znám jen jediný orazítkovaný exemplář slovenské odpovědky. Dále se ještě při likvidaci materiálů resortu pošt v papírně ve Štětí, která údajně proběhla v roce 1971, náhodně podařilo zachránit pět kusů nevydaných odpovědek slovenského nákladu. Pokud tedy i na základě tohoto článku nedojde k nějakému nečekanému nálezu, dělají tyto skutečnosti ze slovenské odpovědky 6 Kčs jednu z nejvzácnějších čs. poválečných celin.

Prodej odpovědek v Československu byl obnoven až po dlouhých 53 letech dne 1. května 1992.



Za odbornou pomoc a cenné rady děkuji RNDr. Petrovi Gebauerovi z Brna.
Ing. Michal Příkazský, e-mail: m.prikazsky@volny.cz

 

Celé pojednání je určeno jako doplněk stejnojmenného jednorámového exponátu zveřejněného na virtuální mezinárodní filatelistické výstavě EXPONET
(//www.exponet.info), ve výstavní části (//www.japhila.cz/hof/0471/index0471a.htm).

Literatura:

  • Věstník ministerstva pošt 1945 - 1949.
  • Forschungsgemeinschaft Internationale Antwortscheine, Blätter Nr. 68

Klíčová slova:

Antwortschein, Antwortscheine, coupon, cupon, kupon, reponse, reply, mezinárodní, internationale, odpovedka, odpovědka, odpovedky, odpovědky, IAS, CRI



Autor: Ing. Michal Příkazský (30.11.2007)




Poslední aktualizace:
22.06.2018 15:00
:: © Burda Auction, s.r.o (Filatelie Burda) - Pořádání aukcí, prodej a nákup filatelistického a dalšího sběratelského materiálu (Filatelie, Poštovní známky, Celiny, Celistvosti, Dopisy, Filokratie, Pohlednice a dalších) ::