Archiv / Odborné články / Rarita ze starých časů a další italské vzácnosti v Jubilejní aukci 50.

09.05.2016   Autor: D.K.; Počet zobrazení: 2059

V intencích našeho konzervativního pohledu na tržní a sběratelské hodnoty a díky tradičnímu významu italské klasiky dlouhodobě usilujeme o významné zastoupení staroitalských států a staré Itálie v naší nabídce. Ta je i tentokrát výrazně nadprůměrná a na našem trhu nemá obdoby. 


Listujeme-li starými katalogy z rozprodejů velkých a slavných sbírek s celosvětovým záběrem (Ferrary, Burrus, Hind, Caspary a mnoho dalších), vždy narazíme na překvapivé množství staroitalských rarit; ve všech dobách, v Evropě i v Americe. Tehdy i dnes je stará Itálie krásná, prestižní, hodnototvorná a po krátkém zaváhání po roce 2008 opět tržně rostoucí. Následující krátkou poznámku jsme se rozhodli věnovat několika italským zajímavostem z našeho prvního aukčního dne.

Za zvláštní zmínku stojí zejména los 101 - atraktivní malá obálka z roku 1859 s 3-barevnou frankaturou Církevního státu se vzácnou 50 Bajochi, zaslaná do americké Louisiany. Modrá 50Baj (Sassone č. 10) vyšla v roce 1852 v nákladu 50.000ks, její dodatečný náklad z roku 1864 z opotřebované desky a v tmavě ultramarínové barvě (Sassone č. 12) pak měl 10.000ks. Nepoužitých modrých dnes existuje 99, tmavá se nedochovala žádná. "Padesátkami", jakož i dalším vysokým nominálem 1 Scudo, se frankovaly peněžní dopisy v rámci staroitalských států, těžké dopisy zejména do Francie a Anglie a kolem 20% (soudě dle dochovaných celistvostí) bylo adresováno do zámoří. S tmavě modrou dnes prokazatelně existuje celkem 28 dopisů (viz. cenzus Sassone 2016, str. 255) a s modrou je možno jejich počet odhadnout, dle cenových poměrů a tržních poznatků, maximálně na 250, z toho tedy cca 50 dopisů do zámoří. Od počátků filatelie byly staroitalské známky intenzivně hledané, tyto velké nominály patřily vždy k nejvzácnějším z Církevního státu, a tak je jasné, že se většina dostupných exemplářů již v 2. polovině 19. stol. prostě odlepovala z dopisů a dávala do alb.

 obr  obr
 Los 101
Vzácnost losu 101 je proto zřejmá a navíc je zde několik dalších aspektů hovořících pro jeho mimořádnost. Jednak velmi malý formát (těžké a peněžní dopisy zasílané v Itálii a blízké cizině bývaly neatraktivně velké) a zejména původ. Dopis nese majetnickou značku John F. Seybold, Syracuse N.Y. - patřil tedy jednomu z největších amerických sběratelů všech dob, Johnu Fitzgeraldovi Seyboldovi. Narozen v roce 1859 (některé prameny uvádějí i 1856 či 1857) a již jako mladík začal sbírat vedle známek zejména dopisy, klasické dopisy celého světa, inspirován od dětství krásou korespondence přicházející do velkoobchodu jeho rodičů v Syracusách (stát New York). Stal se jedním z vůbec prvních sběratelů celistvostí na světě, dnes znám jako "The Father of Postal History", byl vizionářem, díky němuž se v oboru dopisů dochovalo mnoho světových rarit! Připomeňme, že sbírat dopisy začal zhruba v době, kdy madame Borchardová vystřihávala svými křivými nůžkami Modré Mauricie z korespondence svého manžela, kdy všichni stříhali a smývali a poté lepili do alb všechno, co vypadalo jako známka. Mezitím Seybold budoval impozantní sbírku, zahrnující skvělé dopisy - namátkou s kanadskými 12-pencovkami, s nejstaršími havajskými, 2-páskou Nova Scotia 1 Shilling, 2-páskou 5 cent St. Louis, provizoriem Brattleboro a s významnými švýcarskými, staroněmeckými a staroitalskými známkami. Seybold byl též prvním vlastníkem slavného amerického unikátu "The Rush 1847 Cover"!
obr
 obr
 "The Rush 1847 Cover"
Náš dopis s 50 Bajochi byl tedy v té nejlepší společnosti. Byl-li hoden sbírky právě J.F. Seybolda, pak k jeho významu není již třeba nic dodávat.
Seybold tragicky zemřel roku 1909 a sbírka 1500 dopisů a 90000 známek přešla dle závěti i s velkou filatelistickou knihovnou do vlastnictví Boston Philatelic Society. Poté odkoupena prominentním newyorským obchodníkem J.C. Morgenthauem a vydražena ve třech aukcích v březnu až dubnu 1910 firmou Morgenthau & Co. (někteří uvádějí firmu W. Scott). Prodej tehdy vynesl přes 32.000$. Pro zajímavost, zmíněný "Rush Cover" se tehdy prodal za 110$ (aukce z 15.3. 1910, los č. 42, ) a naposledy pak v roce 2006 u Siegel Galleries vynesl rekordních 1.200.000$! Aukce Seyboldových dopisů s evropskými známkami "Sale of European Stamps on Original Covers" se konala 29.3. 1910 a toho data se na svou cestu ze Seyboldovy sbírky vydal i dopis Církevního státu, aby se po 106 letech objevil v naší aukci. Můžeme ještě prozradit, že posledních téměř 60 let byl postupně součástí tří významných českých sbírek. 
 obr
  obr
  John F. Seybold
(1859-1909)
 O všech aukcích ex. J.F. Seybold v roce 1910 informovaly N.Y. Times

Z dalších mimořádných položek v italské části naší aukce jmenujme vedle neapolské a sardinské "capovolta", čisté sardinské 20C z roku 1853 a vzácné neapolské razítkované 20Gr, zejména losy 102 a 157. Jsou to tzv. "citované" položky, tedy v literatuře známé a v katalozích zvlášť zmiňované. Los 102 - první známka Církevního státu, coby půlená na pásce novin "L´Album", je významnou raritou v průsečíku zájmu všech sběratelů Stato Pontificio, "prvních" známek obecně, dále novinových známek, frankatur "frazionati" apod. Los 157 je pak exkluzivní nabídkou unikátu - dvojitého okupačního přetisku pro Ithaku v původním archu se známkami s normálním přetiskem. Jde o jediný dochovaný arch, uváděný zvláštní poznámkou v kat. Sassone. Přičemž existuje pouze několik samostatných známek s dvojitým přetiskem, žádná 2-páska či další celek jej obsahující. Je to nezbytná a nanejvýš prestižní specialita pro každou sbírku Ionských ostrovů, italských "okupací" ve 2. sv. válce atd. Poznamenejme ještě, že italská válečná vydání pro Ionské ostrovy (včetně Corfu) se i na zahraničním trhu prakticky nevyskytují a že se zejména v posledních letech ukazuje, jak jsou vzácná!
obr
 obr
 Los 102
  Los 157

Použité prameny:

Mario Gallenga, "I bolli di Roma SIncele origini alla fine del XIX secolo" , Notiziario ASIF nr. 182, 1979
www.stampboards.com
U.S. Phil. Classics Society, Stanley M. Bierman : "John F. Seybold - Three unsolved Mysteries", 1984
//query.nytimes.com/mem/archive-free
www.siegelauctions.com

Autor: D.K. (09.05.2016)