Archiv / Odborné články / Některé další rarity v Jubilejní aukci 50.

16.05.2016   Autor: Burda Auction s.r.o.; Počet zobrazení: 2924

Gibraltarská Viktorie z emise 1889-1896, 10 centimos bez hodnoty (1895) patří ke slavným koloniálním specialitám. Jedná se o výrazný chybotisk, svým významem na úrovni dalších známých koloniálních rarit jako je jamajská SG.85a obrácený střed na 1Sh z roku 1919, nebo falklandská SG.216a "Glasgow Error" z roku 1964.


 obr  obr obr

Gibraltar SG.23b, "Value omitted"
Los 85.

 Jamaica SG.85a - známo jen 19ks
 Falkland Isl. SG.216a - vyšlo v jediném 60-ks archu,
dochováno 17 exemplářů

 
Červené Viktorie z De La Rue byly obecně základními poštovními známkami pro britská zámořská území, ať už jako 1 Penny, 10 Cts nebo 1 Anna. Přes malé obměny designu lze hovořit o globálním "společném" vydání. Jednota pozdně viktoriánského impéria se odrážela v jednotné známkové tvorbě. V poštovní historii jde o jedno z nejdůležitějších vydání vůbec. Tyto emise byly svým provedením dokonalé a krom gibraltarské 10 centimos u nich nevznikl žádný významný chybotisk!
Její neobvyklost a vzácnost si uvědomovali přední sběratelé a znalci už na konci 19. a na počátku 20. století. Již tehdy, v období přirozeného dostatku toho nejskvělejšího klasického materiálu, stála tato známka za pozornost, obdiv a studium. Shrnutí odborných názorů na fenomén "10 centimos value omitted" jest publikováno např. na stránkách British Empire Philately.

Např. S.C.Skipton, zakladatel prestižní Salisbury Phil. Society a vydavatel "Philatelic Journal of Great Britain" již v roce 1895 informuje, že je mu znám nový gibraltarský chybotisk vzniklý na 2 řadách v jednom jediném archu, tj. v počtu 12ks. Největší znalec Gibraltaru své doby H.W. Westcott (RDP, Prezident London Phil. Soc.) zpřesňuje v "Stamp Collectors' Fortnightly" z 2.6. 1906 časový údaj vydání na červenec 1895 a také zastává názor o vzniku 12 exemplářů. Poté se v "Philatelic Journal of Great Britain" 20.6.1908 k věci vyjádřil prominentní obchodník P.L. Pemberton (1875-1949), těžká váha ve známkovém byznysu, jehož rukama procházely největší rarity. Pemberton zmiňuje dobové svědectví z Gibraltaru, že chybotisků si na tamní poště všiml poštmistr, který je tam sám vykoupil a časem přeprodal za vysoké ceny. Údajně se jednalo o svislé řady těchto známek , jež se vyskytly na malé části jediného tiskového archu (celý arch měl 2x60 známek). "Otec zakladatel" britské filatelie J.E. Nankivel (1848-1909), mj. editor mnoha filatelistických periodik a přední člen RPSL ve svém "Postage Stamp" 1.8. 1908 upozorňuje na toto vydání a podivuje se, jak takový chybotisk mohl přísným kontrolám výroby v De La Rue uniknout...Pak přišlo mnoho dalších názorů a bádání zejména ve 20. letech (J. B. Dibley v "Stamp Lover " květen 1925, přednáška C.E. Donnea z Pretoria Phil. Society v říjnu 1929 aj.) a kdy se též objevilo další svědectví přímo z Gibraltaru z pera plukovníka Arthura Egertona, podle jehož přítele měl tamní poštmistr r. 1895 jeden celý půlarch chybotisků a nabízel jej po částech k prodeji. Což už dávalo smysl, neboť bylo známo, že se známky této emise tiskly ze dvou desek - obraz známky z první desky o 120 polích a nominální hodnota z druhé jen se 60 poli. Tj. nejpravděpodobnější se jevilo a takový je i dnešní odborný konsensus, že při nutnosti tisknout na arch hodnotu známek druhou deskou vlastně dvakrát (jednou na levou polovinu a pak na pravou), se v případě jednoho archu opomnělo na jednu stranu.

To, jak se to technicky mohlo stát je v literatuře dobře popsáno a podrobný výklad by byl nad rámec této poznámky. Náklad "value omitted" byl tedy 60 kusů, které tehdy získalo jen několik šťastných obchodníků a sběratelů (svědek A. Egertona zakoupil r. 1895 na Gibraltaru 2 kusy za 2 Libry, S. Gibbons měl jistě též několik kusů, neboť SG.1909 uvádí cenu 18 liber). Hodnota známky tedy již na přelomu století vyskočila nahoru a dle zajímavého záznamu se např. v aukci Ventom, Bull & Cooper 20. října 1910 prodal jeden kus za solidních 18 liber, další starý aukční záznam ukazuje 41 liber atd.
Z dostupných zdrojů, ze starých pramenů zabývajících se tímto vydáním a z archivů aukcí, je nám známo 8 exemplářů této rarity! Zbytek nákladu je částečně ztracen, částečně zřejmě leží v trezorech, tzv. "v pevných rukách" , pro trh pozapomenutý. Tato známka chybí a vždy chyběla i ve skvělých sbírkách. Víme s jistotou, že např. legendární Alfred Caspary ji ve své sbírce, jež se jako pozůstalost prodávala u H.R. Harmer v letech 1955 - 1958, neměl; nechyběla ovšem u hraběte Philippa von Ferrary (prodána v Paříži r. 1924 za 1700 Franků).
Z hlediska tradičního pohledu na filatelii, na vzácnost a cenotvorbu je zde velmi pozitivní skutečnost, že se nejedná o nějaký vyřazený chybotisk získaný bůhvíjak z archivu De La Rue, ale o řádně "vydanou" raritu, nalezenou na patřičném poštovním úřadu, mezi levnými sesterskými známkami, v době své platnosti atd. atd.
obr
 
obr

Gibraltar "value omitted" ex. Ferrary - IX. Aukce, Paříž, 7.4.1924   Pošta na Gibraltaru, Main Street, od roku 1858 dodnes

Považujeme ještě za vhodné uvést několik dat k losu č. 657 - Poste Locale 2½Rp "bez orámování" , což je zřejmě nejvzácnější švýcarská známka. 
Největšími švýcarskými raritami nejsou nejstarší "kantony" jako např. "Doppelgenf", jež je dochována v počtu stovek kusů, ale vzácnosti z emise Orts-Post, Poste Locale a Rayony, tedy ze spolkových vydání 1850 - 1852.
Tyto de facto první konfederační známky "Eidgenossenschaft-Ausgabe" přišly ve složité době, kdy se dokončovalo sjednocení měny (nahrazení mnoha lokálních měn frankem =100Rapp (Centimes), převedení kantonálních pošt pod spolkovou poštovní správu, přizpůsobení ženevských tarifů ve francouzské měně spolkovému mincovnímu systému atd.
Vzniklo tedy vydání Orts-Post a Poste Locale s nominálem 2½ Rp pro dopisy do 2 Loth (30gr) v místě a Rayon I, II a III s 5, 10 a 15Rp pro vzdálenosti do 9,6km, do 50km a do 200km. Katalog Michel č. 5-12, Zumstein či nově SBK 13-20. Tisk byl svěřen firmě Carla Durheima, známého litografa a fotografa z Bernu. Vydání je někdy zváno Durheimovo (Durheim-Ausgabe).
 obr
  Los 657.
Poste Locale bylo vydáno 24.5. 1850 a tištěno ze 2 kamenů (litografických desek) - "černý a červený", kdy se z druhého dotiskávalo červené pozadí helvétského kříže. Známky Rayon I-III byly vydány později, od října 1850. U známek Orts-Post a Poste Locale byl kříž uprostřed "orámován" tenkými černými linkami. Během tisku v průběhu roku 1850 bylo zřejmě poukázáno na to, že orámování kříže je heraldicky nesprávné a známky Rayon I+II (podzim 1850) a další Rayon I (jaro 1851) byl tištěny většinou již z upravených kamenů "bez orámování". První Poste Locale (Mi.6I) "s orámováním" byly již vytištěny v dostatečném množství, a tak se z upravených kamenů "bez orámování" další netiskly (navíc byl dostatek obdobných známek 2½ Rp Orts-Post), a to až do velmi omezeného dodatečného tisku - II. vydání - v 2. polovině roku 1851, před zrušením lokálního tarifu 2½ Rp. Tehdy tedy vznikl velmi malý počet Poste Locale "bez orámování" (Mi.6II), z nichž se dochovalo mizivé množství. Uvádí se 200-250 známek a 20-25 dopisů, všechny z konce června - prosinec 1851. obr
 obr
  Carl Durheim (1810-1890)  Axel de Reuterskjöld (1860-1937
Mezitím se od října 1850 tiskly Rayony I+II heraldicky správně bez orámování. (Naopak zde některé kusy tištěné výjimečně a zřejmě omylem ze starých kamenů s úplným orámováním jsou ještě vzácnější - např. Mi.8I a 9I, obojí cca 30ks, s kat. 110000 EUR a 170000 EUR). Naprostá většina dochovaných Poste Locale bez orámování, zejména ty poštovně použité, jsou poškozené. U celé švýcarské klasiky, a u této známky obzvlášť, se velmi často vyskytují světlá místa díky nepevnému a tenkému papíru, natržení, lomy, velmi špatné střihy atd. Někteří významní sběratelé a znalci proto Poste Locale bez orámování, pokud jsou v dobré kvalitě, a také vzhledem k okolnostem vzniku, označují za nejvzácnější švýcarské známky vůbec! Náš exemplář má navíc zajímavou signaturu vzadu - jak uvádí E. Rellstab ve svém atestu - je to majetnická značka jednoho z největších sběratelů Švýcarska všech dob barona Axela de Reuterskjöld (1860 - 1937). Tento šlechtic, narozen ve Švédsku, vytvořil již v 90. letech 19. století, vedle kolekce Švýcarska, také fenomenální sbírky Mauritia, Havaje a britských kolonií v Karibiku a dosáhl s nimi velkých mezinárodních úspěchů na výstavách v Zurichu, Paříži a Ženevě (1893 - 1896). Byl skvělým znalcem a publicistou (mj. "Die Schweizerischen Postmarken 1843 - 1862", vydáno v roce 1899) a také předním jurymanem (prezident nebo viceprezident 14 velkých výstav v období 1893 - 1927), signatář Roll of Distinguished Philatelists 1921 atd. 

Použité prameny:
ghonegger.ch/de/Wissenswertes /Artikel-sammlung/
//www.abps.org.uk/Home/Who_Was_Who/
//www.bephila.com
//www.siegelauctions.com/display_census
J. Erhardt "Die Ferrary - Auktionen", Stuttgart 1987

Autor: Burda Auction s.r.o. (16.05.2016)