Archiv / Odborné články / Několik vět k trhu a rarity v dopolední části Aukce 52.

28.11.2016   Autor: D.K.; Počet zobrazení: 3886

Můžeme s potěšením konstatovat, že dobrá likvidita lepších položek Evropy a Zámoří v našich aukcích nám přináší nové dodavatele, a tím i více zajímavého materiálu a možností jeho výběru. Je to dobrá zpráva zvláště v současném období, kdy vzácné známky, zejména ty s potenciálem tržního růstu, si současní majitelé spíše ponechávají.  


Podle různých ekonomických makrodat a politického vývoje ve světě můžeme usuzovat na růst poptávky po lepších známkách. A to mj. díky odlivu peněz od zlata a růstu kupní síly amerických sběratelů a investorů s nyní silným dolarem (jenž dále poroste, jakmile Fed zvedne úrokové sazby). Někteří investiční poradci v GB a USA zabývající se diverzitou portfolií , ale i různí aukcionáři, mluví o dalším růstu cen známek i díky prostému růstu mezd a některých dividend, a to v důsledku očekávaných investic a liberálních opatření nové americké vlády. Důkazem naznačeného trendu mohou být rekordní výsledky letošních amerických aukcí, navýšení procentuální prodejnosti materiálu na aukcích britských a velmi vysoké ceny obecně dosahované na aukcích ve Švýcarsku. Vidíme též vyšší poptávku po světově obchodovatelných známkách v Německu a v Itálii (kde, podle vyjádření jistého významného aukcionáře, plynou Eura do cizích bank a do známek).
Naznačený trend již léta předpokládáme a strukturou naší nabídky mu vycházíme vstříc. Proto se v naší aukci, jako vždy, nachází několik prestižních vzácností mezinárodního významu. 
Hned z úvodu aukce zmiňme los 34, vzácný čistý 1-Frank s mimořádným střihem. Tato známka byla dobrá odpradávna, což plyne i z toho, že stála za označení i Julesi Bernichonovi (cca 1830-1911), jednomu z otců zakladatelů světového známkového byznysu.
Následuje, v již tak silné Itálii, neopakovatelná Parma Sass. 16 v bezvadné kvalitě, los č. 63.
obr
 obr
Los 34
 Los 63
Po převzetí sardinských tarifů (od 1.8.1859) bylo v tomto ministátečku zapotřebí vydání nových nominálů a tak vznikla emise Governo Provvisorio 1859. 40 Cts byl poměrně specifický tarif pro dopis od 7,5gr do 20gr. Hnědo-červených 40 Cts vyšlo (5.IX.59) pouhých 3600ks. Pro srovnání legendárních žlutých 80 Cts bylo vydáno 2400Ks. Hnědo-červené „čtyřicítky" byly na poštách jen do 25.XI.59 a poté nahrazeny cihlově červenými Sass.17. Prokazatelně se dochovalo jen 40 dopisů a odhadem cca 100 samostatných kusů. Katalog 26.500EUR hovoří za vše.

Také naše nabídka Rakouska je tradičně široká - nyní 131 losů a odpovídá utěšenému nárůstu poptávky, jenž jsme předvídali v našich článcích již cca před 2 lety. Tato de facto i naše klasika se i u nás definitivně odlepila od svého cca 10-letého minima. Zahajujeme předznámkovými dopisy, které pocházejí z největší tuzemské sbírky Vorphily. Důležitý segment jsou pak čisté známky 1850 (zejména skvělá 45Cts) a Merkury. Vedle mimořádně pěkného růžového nutno upozornit na čistý modrý typu IIb, jenž může být i unikátem (u nás jím je zcela jistě) a jehož tržní cenu odhadujeme až na 100.000 Kč! 
 obr  obr obr
 obr
 Los 243  Los 245  Los 226  Los 228
Nevídaným jevem je ovšem los 243, čistý Veronský padělek ke škodě pošty. Vzácnost nepoužitých 30Cts je evidentní. Vyrobené padělky byly prodány a nalepeny na dopisy. Při odhalení a zabavení dílny ve Veroně v listopadu 1853 bylo nalezeno jisté množství čistých padělků (tohoto „důkazního materiálu" si padělatel jistě nenechal mnoho a navíc dle dostupných pramenů uplynul více než měsíc do odhalení od posledního výskytu padělků na dopisech - konec září 1853). Tyto byly součástí soudního spisu, z kterého některé zmizely, ale jak uvádí Sassone 2017 str. 45 zřejmě za účelem jejich dalšího podvodného užití na dopisech. Roku 1853 opravdu nelze čekat filatelistickou motivaci ztráty padělků ze spisu. Vše ukazuje, že nepoužitá falza jsou velkými raritami, dle našeho názoru v katalozích podceněnými, zejména pak u sepiového odstínu hnědé „třicítky". Poznamenejme ještě, že ceny v Sassone pro Lombardsko -Benátsko (zde kat. 40000EUR) jsou blíže realitě, než ceny pro ostatní starou Itálii...

U zámoří a kolonií se pak, vždy alespoň v několika perspektivních položkách, setkáváme s většinou současných trendů. Zastoupeny jsou oblíbené vysoké koloniální nominály - 100 Liber Uganda, $500 a $100 Straits Settlements, koloniální speciality - mj. chybotisky Ascencion a Nauru; dále dnes nezbytná Havaj, Konfederace, nejdražší venezualská 25 Bolívar Escuelas, či chybotisky egyptské Gazy. Zcela mimořádný je soubor 10 losů japonské okupace Barmy - velmi vzácného teritoria i daného období.

obr
  obr obr
 obr
  Los 361   Los 367   Los 243   Los 243

Na závěr uveďme v širším kontextu los č. 350, legendární americkou raritu - Pony Express $2 zelená z roku 1861.
Již v první polovině 19. století vzrůstala poptávka po poštovním a dopravním spojení mezi Kalifornií a východem USA. „Gold Rush" v Kalifornii od roku 1848, rozvoj hospodářské produkce a nárůst počtu obyvatel (380.000 v roce 1860) si vyžadovaly rychlou dopravu úředních a firemních písemností, zpráv pro noviny, novin samotných a dopisů, a to zejména z Východu na Západ. Dosavadní doprava dostavníky (Wells Fargo), či lodí, trvala týdny, železniční spojení ještě neexistovalo, stejně tak telegraf. Tři významní podnikatelé ze Západu, pánové Russel, Major a Waddel, přišli s nápadem na zřízení expresní poštovní linky, která by dobu přepravy zásilky přes kontinent zkrátila na několik dní. Jejich společnost Central Overland California and Pike's Peak Express Company dokázala v lednu 1860 najmout 400 koní, 120 jezdců a vybavit cca 180 stanic na trase ze St. Joseph v Missouri do Sacramenta v Kalifornii, dlouhé 3.100km. Na východním pobřeží pak již existovalo vlakové spojení mezi New Yorkem a St. Joseph, na západě byla možná přeprava mezi San Franciskem a Sacramentem lodí po řece Sacramento, či pobočnými linkami Pony Expressu (málo známá skutečnost). První jezdci vyrazili z obou stran 3.4. 1860 a zásilky dorazily do svých cílů o 10 dní později. Z prvního dne přepravy se dochovaly 3 dopisy. Expresní poplatek za dopis do ½ unce činil zpočátku $5 (dnes tedy cca $130 !), později byl tarif snížen na $1. Od 1.4.1861 provozovala linku Pony Expressu společnost Wells Fargo, která již v dubnu 1861 vydala vlastní známky $1-4, jež jsou dnes, coby poštovně použité, velkými raritami. Např. známek $4 (Scott.143L5) se zachovalo jen několik kusů a jedna na dopisu, známek $2 (náš los) je známo do 10 kusů a 2 na dopisech. Před vydáním těchto známek byly dopisy opatřeny razítky Pike's Peak Express.

obr
 obr
 obr
Los 350
 Razítko Pike's Peak ExpressTrasa Pony Expressu  

Od března 1861 narušila spojení se Západem občanská válka. Pony Express pak působil na části trati Sacramento - St. Lake City. V říjnu 1861 došlo k telegrafnímu propojení Východního a Západního pobřeží a k 26.10. Pony Express ukončil svoji činnost. Po celou dobu existence, 1.4. 1860 - 26.10. 1861, byla tato soukromá poštovní služba finančně ztrátová. Dodnes se dochovalo pouhých 250 dopisů Pony Expressu, ať už se známkami, nebo jen s razítky.  Fenomén Pony Expressu, je úctyhodným spojením poštovní historie s dějinami dobývání amerického Západu; odráží romantismus a entuziasmus své doby. Známky Pony Express a dopisy s nimi se postupně staly jedněmi z nejvýznamnějších rarit americké filatelie.
 
obr

 obr
obr
  
  Také legendární William Cody (Buffalo Bill) byl jezdcem Pony Express již v 15 letech, některé prameny to ale popírají.
 Wells Fargo informuje o poště Pony Express, duben 1861.Stanice Pony Express jsou dnes připomínány např. těmito pamětními deskami;zde málo známá pobočná stanice Rockvill mezi S. Franciscem a Sacramentem.


Použité prameny:
Sassone 2017,
Ferchenbauer 2008,
filatelia.fi; antichistati.com; en.wikipedia.org
Frajola, Kramer, Walske, „The Pony Express, A Postal History" ,The Philatelic Foundation 2005.

Autor: D.K. (28.11.2016)