Archiv / Odborné články / PŘEDNÍ RARITA ČESKOSLOVENSKA V AUKCI 74

29.02.2024   Autor: Jan Vlček; Počet zobrazení: 748

Mezi highlighty blížící se jarní Aukce 74 bude také jedna z nejvzácnějších československých známek vůbec - 10 koruna emise Velký znak tištěná na žilkovaném papíru. Takto výjimečná příležitost k její akvizici, která se jistě delší čas opět nebude opakovat, si bezpochyby zaslouží bližší pozornost.



Krátce po vzniku Československé republiky, v průběhu roku 1919, bylo rozhodnuto, že stávající zásoby již neplatných rakousko-uherských známek budou opatřeny přetiskem POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 a vyhlášeny za opět platné ceniny. Mezi známkami bývalé monarchie, jejichž platnost na území ČSR skončila 28. 2. 1919, se nacházela také zásoba nejvyšší hodnoty 10 korun z rakouské emise Velký znak, vydávané pro Předlitavsko (rakouské a české země) v letech 1916-1918. Známky byly přetištěny a na filatelistické přepážce poštovního úřadu Praha 1 prodávány sběratelům a dalším zájemcům. Vysoká nominální hodnota 10 korun, rovnající se v roce 1919 zhruba polovině týdenní mzdy běžného pracovníka, navíc u této emise zvýšená ještě 50% příplatkem se kterým byly známky prodávány způsobila, že těchto, v poštovním provozu poměrně málo využívaných známek, bylo přetištěno pouze omezené množství. Udává se celkem jen okolo 1.700 exemplářů. I v současnosti se fialové desetikoruny této emise řadí k těm dražším generálním známkám emise Pošta československá 1919.

                   UKÁZKA RŮZNÝCH KATALOGOVÝCH VARIANT ZNÁMEK VELKÝ ZNAK 10K S PŘETISKEM POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919

                                                        obrobr

                                                                Pof.51I, Znak 10K světle fialová.                Pof.51ax, Znak 10K tmavě fialová, jasný tisk.

                                                              Aktuální položka 2207 v Aukci 74               Aktuální položka 2196 v Aukci 74

Známky emise Velký znak byly tištěny v několika nákladech, které se liší v detailech, jako je např. odstín barvy nebo druh papíru. Po vyjití emise PČ1919 se zjistilo, že velmi malá část přetištěných známek dvou nejvyšších hodnot této emise, tedy 4K a 10K, byla vytištěna na žilkovaném papíru, který se od běžného liší barevnými vlákny roztroušenými v papírovině coby jednoduchý bezpečnostní prvek. Tento papír byl využit pro tisk známek v posledních měsících monarchie, avšak před převratem na něm byly tištěny pouze hodnoty 2 a 3 koruny. Hodnoty 4 a 10 korun byly tištěny na žilkovaném papíru až po konci monarchie a vyšly v únoru 1919. Protože se jednalo o známky vydané až po převratu na území cizího státu, neměly v ČSR nikdy platnost předběžných cenin a neměly být tedy vůbec připuštěny k přetištění. Avšak stalo se a velmi omezené množství známek na žilkovaném papíru bylo opatřeno přetiskem POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919. Jejich zcela zanedbatelný počet, předpokládá se jen 8-12 kusů hodnoty 4K a 12-14 kusů hodnoty 10K, z nich brzy učinil jedny z největších vzácností mezi československými známkami vůbec.

 

ROZDÍL MEZI BĚŽNÝM A ŽILKOVANÝM PAPÍREM JE NEJVÍCE PATRNÝ NA ZADNÍ STRANĚ ZNÁMKY
 

                               obrobr

                                                             Žilkovaný papír                                                                       Běžný papír

Zájem o tyto známky tedy trvá již více než 100 let. Zmiňuje je již historicky první monografie „Pošta československá 1919“ od J. Lešetického, vyšlá roku 1920, jen několik měsíců po vydání emise. Monografie uvádí s poznámkou „známo jen několik kusů“ zatím pouze známku s I. Typem přetisku, II. Typ tedy nebyl Lešetickému v této době ještě znám. Roku 1928 byl exemplář pocházející ze sbírky J. Šuly vydražen za pěknou sumu 17.600 Kč (pro zajímavost dodejme, že v této době se běžná měsíční mzda kvalifikovanějších pracovníků pohybovala okolo 1000 Kč).

 

 

obr   obr

Největší rarity čs. známek ze sbírky ředitele Berky, vystavené na výstavě Bratislava 1937. Fotografie vpravo zachycuje na jediném listě dnes již nezkompletovatelnou sestavu největších čs. vzácností: kromě "žilkované desítky" zde vidíme i "čtyřku", legendární chybotisk "50 na 50" ve dvojpásce (!!!), meziarší Křivoklát a další.

(Tribuna filatelistů 22/1937, str. 411)

 

Nabízený exemplář "žilkované desítky", jak je vyobrazen v knize „Nejvzácnější československé poštovní známky ve sbírce Ludvíka Pytlíčka“. Samostatná stránka byla vyhrazena jen pro nejpřednější vzácnosti sbírky.

(Nejvzácnější československé poštovní známky ve sbírce Ludvíka Pytlíčka, str. 70)

Exemplář, který je jednou z nejvýznamnějších rarit naší aktuální 74. aukce, je prvním kusem, jenž je nabídnut k prodeji na tuzemském trhu po takřka 10 letech. Jedná se o mimořádně kvalitní známku s původním lepem a jen drobnou opravou po nálepce, která co do zachovalosti předčí většinu ostatních dochovaných kusů. V minulosti se nacházel také v proslulé a výjimečné sbírce Ludvíka Pytlíčka a jako takový je také vyobrazen na str. 70 jeho knihy „Nejvzácnější československé poštovní známky“.

                obr     obr      obr
                             
                Los 2209: ZNAK 10K NA ŽILKOVANÉM PAPÍRU / Pof.51b II, Znak 10K světle fialová, ŽILKOVANÝ PAPÍR, široký formát, II. typ přetisku; mimořádně pěkný exemplář jedné z nejvzácnějších československých známek s původním lepem s drobnou opravou po nálepce, atest Vrba, Mohrmann 1961, Pittermann a Kračmar, zkoušeno Lešetický, Gilbert, Karásek, katalog Pofis pro známku s nálepkou 1.200.000Kč stále podceňuje, Merkur oceňuje na 1.600.000Kč, jeden z nejkvalitnějších existujících kusů, vyobrazeno v knize Ludvíka Pytlíčka na str. 70, skvělá známka do největších sbírek či investičních portfolií, na tuzemském trhu v nabídce po takřka 10 letech!
               

Vyvolávací cena 1.500.000 Kč

Prodáno za: 1.875.000 Kč

   Sběratelé tedy nyní mají jedinečnou příležitost získat mimořádný exemplář raritní známky, která obohatí a povznese každou sbírku známek 1. československé republiky, investoři pak mohou získat a zařadit do portfolia položku s nepochybným potenciálem budoucího cenového růstu.



Autor: Jan Vlček (29.02.2024)