Archiv / Odborné články / Padělky rumunských známek v aukcích firmy BURDA

13.01.2010   Autor: Jaroslav Špála, exkluzivně pro Burda Auction; Počet zobrazení: 10910

Mimořádně zajímavý článek o rumunských klasických známkách a nejen o nich.

obr
Než přejdu k hlavnímu tématu mého příspěvku, chtěl bych podotknout, že se chci podělit o několik zkušeností, které jsem získal při sbírání rumunských známek a že mi nejde v žádném případě o poškození dobrého jména firmy BURDA či o nějakou kompenzaci za padělky rumunských známek, které jsem zakoupil ve 23. aukci jako součást položky číslo 3947, a o kterých se ve svém příspěvku také zmíním. Výši ceny, za kterou jsem tuto položku zakoupil, jsem stanovil po zralé úvaze a s přihlédnutím k tomu, že část zakoupeného materiálu budou padělky, včetně nejhodnotnější položky (Mi.13 na modrém papíru). Už před vlastním přihozením jsem na fotografiích této položky některé známky jako padělky identifikoval (přetisky na uherských známkách - tzv. Nové Rumunsko).

Dále bych chtěl podotknout , že prodávající i kupující se řídí Všeobecnými obchodními podmínkami, kde je jasně stanoveno, že odpovědnost za pravost a kvalitu materiálu nese vlastník (tzn. majitel sbírky). Samozřejmě, že vyřazení případných padělků z prodeje by mělo být i v zájmu zprostředkovatele prodeje, který si tím může ušetřit řadu nepříjemností, které se mohou objevit po skončení aukce v případě objevení takového padělku.

Protože nikdo nerozumíme všemu a neznáme všechno (i když např. v politice máme takovýchto "ředitelů zeměkoule" hned několik), může dojít k prodeji padělku, a to obzvlášť při takovém množství položek, které obsahuje jediná aukce a to nemluvím o rozsáhlosti některých sbírek. Zde není v lidských silách prověřit každý kus a je zřejmé, že tato snaha se vztahuje jen na ty nejhodnotnější položky.

Podle mého názoru tak nesou zodpovědnost za prodej padělků stejným dílem jak prodávající, tak i kupující. Prodávající je vždy veden snahou prodat co nejlépe a vydělat, což může v krajním případě vést i k vědomému prodeji padělku (snad se to děje minimálně). Naopak kupující, zlákán výhodnou cenou či myšlenkou na získání hodnotného materiálu, ztrácí poslední zbytky opatrnosti, přestože v tomto případě, více než kdy jindy platí: dvakrát měř-jednou řež. Tady bych chtěl podotknout , že firma BURDA poskytuje od vystavení aukce až do jejího ukončení dostatečně dlouhou dobu k tomu, aby si kupující ověřil položku, o kterou má zájem. A to jak osobní prohlídkou (zde by měl každý zvážit, zda náklady na cestu vyváží její přínos pro koupi vybraného materiálu), nebo vyžádáním dalšího fota (firma BURDA je poskytuje, sám jsem se o tom přesvědčil). Podle toho by měl kupující přizpůsobit svoji nabídku, nebo v krajním případě se koupi položky vyhnout. Každý také může využít lhůtu k vrácení materiálu, prodlouženou o dobu, po kterou byl vykonáván znalecký posudek. Zvláštní skupinou jsou prodejci typu: zdědil jsem to - nerozumím tomu, ale jedním dechem dodávají - obsahuje známky této a této perforace, na takovém a takovém papíru atd. Tady bych se přimlouval za obzvláštní opatrnost. Kupující by měl být také vybaven minimálně základními znalostmi o prodávaném materiálu, jejichž absence může vést k případu, který uvedu jako první o něco níže.

Téměř každý filatelista vlastní katalog MICHEL nebo jiný (S.G., ZUM. atd.). Při jejich otevření na stránkách s rumunskými známkami, počínaje rokem 1858 se u každé emise klasického období objevuje značka FALSCH. To samé se týká i většiny vydání postklasiky (začíná rokem 1872), přičemž odborné prameny uvádí u některých známek až sedm typů padělků (II. vydání k příležitosti otevření nové budovy Hlavního poštovního úřadu v Bukurešti z roku 1903) různé kvality, od těch rozeznatelných pouhým okem až po velmi nebezpečné. Tato koncentrace padělků (jedna z nejvyšších mezi známkovými zeměmi) by měla u každého sběratele vyvolat zvýšenou opatrnost a přimět ho k získání dalších informací, které nám běžné katalogy (MICHEL atd.), vzhledem ke svému obsahu, nemohou poskytnout. V dnešní době internetu a dalších vymožeností, při minimální znalosti alespoň anglického jazyka, by to neměl být problém. Ze shora uvedeného vyplývá, že problematika padělků rumunských známek je tak obsáhlá, že by vydala na celou knihu a autor by musel být člověk v oboru velmi erudovaný. Na to samozřejmě mé znalosti nestačí, proto jsem se rozhodl podělit o své zkušenosti touto formou článku o padělcích, které jsem zachytil při prohlídce archivu aukcí firmy BURDA (samozřejmě, že se vyskytují i v jiných aukcích - AUKRO atd.) a ve výše zmiňované položce, kterou jsem zakoupil. Obrázky z archivu jsou uveřejněny se svolením firmy. Dalším impulsem k sepsání tohoto článku byl i prostor, který firma BURDA pro takovéto články poskytuje.

Jako první bych uvedl výše zmíněný případ padělku, který svědčí o naprosté absenci těch nejzákladnějších znalostí tohoto materiálu, hraničící až s naivitou kupujícího (nechť mi promine, bude-li tyto řádky číst). Tento člověk nemůže vlastnit jedinou známku z této emise, poněvadž jejím srovnáním s draženou položkou by musel přijít na to, že jde o padělek zcela nepovedený. Pokud byl kupující veden snahou zhodnotit své finance, tak bych doporučoval jiný, bezpečnější obor.

Jedná se o známku Mi.27 hodnoty 10 Bani, Kníže Karel I - plnovous na pruhovaném papíru (hartia vărgăta), jenž je podle katalogu ZIMBRUL CARPATIN pod číslem 33j oceněna v použitém stavu dokonce částkou 1300 EUR.

 obr obr
padělekoriginál

Porovnání těchto dvou obrázků snad nevyžaduje žádný komentář, přesto si dovolím pár slov:

  1. Rozdíl velikosti nápisu BANI je víc než alarmující a u originálních známek se v lince rámečku nad písmenem I nachází malá tečka
  2. Krajní meandry originálu mají jakoby tři zákruty v horní a tři v dolní části, nikoliv čtyři jako tento padělek
  3. Rozdílný reliéf v horní části známky, zde bych chtěl podotknout, že tento reliéf patří ke známce 15BANI, která je z celé emise nejdražší a přivádí na myšlenku, že štoček (razidlo) použitý při výrobě tohoto padělku sloužil původně k padělání známek 15 BANI (zatím jsem však na podobné padělky těchto dvou hodnot nenarazil).

Známka 15 BANI s reliéfem použitým na padělku známky 10 BANI

 obr

U těchto položek, kde je použitá známka několikanásobně dražší než čistá, bych navrhoval opět zvýšenou opatrnost a určitě ověření pravosti razítka.

Jako další bych uvedl známky s jedním z nejvyšších výskytů padělků, a to jsou obě vydání z roku 1903 u příležitosti otevření nové budovy Hlavního poštovního úřadu v Bukurešti.

I.vydání Mi 146-153 poštovní dostavník

obr

Na obrázku je položka, kterou firma BURDA po mém upozornění, že jde o padělek, stáhla z prodeje. Jedná se o I. typ padělku, který je snadno rozeznatelný pouhým okem tím, že se na něm nedotýká rozpůrka předního koně kopyta koně za ním. Tento padělek má navíc chybnou perforaci. Jde o rozměr cca 11 ¼ - 11 ½, přičemž správná perforace je 14 x 13 ½. Vyskytují se však i padělky tohoto typu se správnou perforací.

obr
obr
obr
 originál padělek se správnou perforací 14x13½
 padělek s nesprávnou perforací
  1. Rozdíl mezi padělkem a originálem v místě spojení rozpůrky a kopyta.
  2. Stuha na klobouku jezdce, uvádí katalog MICHEL.
  3. Rozdíl v kresbě verandy.

Padělky obsahují řadu dalších odlišností, o kterých se vzhledem k snadné identifikaci tohoto typu padělku nemá cenu dále rozepisovat.

Pro úplnost bych chtěl dodat, že se také vyskytuje II. typ padělku, který již tuto zásadní vadu nemá a k jeho odhalení je potřeba podrobnější zkoumání a na fotografiích jednotlivých aukcí proto nejde odhalit a tak uvedu jen pro zajímavost pár údajů o něm.

 obr
 originál                                                                                       padělek
  1. Absence již zmíněného nedostatku, ale padělek se liší jinou kresbou kopyta.

  2. obr
    obr
  3. Stuha na klobouku jezdce, u padělku se podobá známce Mi.457 16 Lei vydané k 30. výročí otevření nové budovy poštovního úřadu.
     obr obr
  4. Rozdílná kresba verandy.
  5. Šrafování před prvním koněm.

Tento typ padělku má ještě řadu jiných rozdílů, ale to co jsem uvedl k jeho identifikaci myslím stačí. Navíc, jak je patrno z připojeného obrázku, má i jiný odstín a je vytištěn na tmavším papíru. Pravé známky mají narůžovělý papír. Na rozdíl od originálu, který má mít perforaci 14 x 13 ½ , má vyobrazený exemplář padělku perforaci 13 ¾.

II.vydání Mi.154-160

I toto vydání známek z emise vydané u příležitosti otevření nové budovy Hlavního poštovního úřadu, na kterém je vyobrazena podobizna krále Karla I společně s budovou ( podle mého názoru jedny z nejhezčích poštovních známek jaké kdy byly vydány), nebylo ušetřeno zájmu padělatelů, ba naopak. Jde o výše uvedený příklad sedmi typů padělků. Přestože jsou námětem této známky poměrně malá vyobrazení podobizny Karla I i budovy spolu s obrázkem poštovního spřežení v dolní části a celá známka je opatřena bohatou a jemnou ornamentální kresbou, nechají se i na monitoru počítače rozeznat některé padělky. Proto se omezím pouze na porovnání několika hlavních znaků nutných k identifikaci pravých známek a jejich porovnání s padělky na několika výřezech z fotografií aukčních položek .

obr
obr
 padělek originál
  1. Ve vlasech v oblasti tzv. „koutů" vybíhá u padělku zřetelná delší čára.
  2. Padělky, na rozdíl od pravé známky, mají výrazný klínový stín pod okem, přibližně tvaru písmene V nebo Y.
    obr
    obr
  3. Pravá známka má vždy na lince pod nápisem ROMANIA pod pravou nožičkou písmene R drobnou tečku, která u části padělků schází, což lze pozorovat na připojeném obrázku známek 1 a 2 Lei.
  4. Střed v místě křížení a ohybu stuhy v levé části známky má u pravých známek tvar velkého písmene A, zatímco u padělků pouze tvar trojúhelníku.
  5. V místě křížení stuhy v pravé části známky je u pravých známek linka, která u padělků schází a vytváří dojem, jakoby stuha byla z jednoho kusu.
    obr

Padělky se liší řadou dalších rozdílů, které by sami o sobě vydali ba obsáhlou studii, proto jsem uvedl jen ty nejzákladnější, které by měly pomoci alespoň k základní orientaci v problematice tohoto vydání. Při přímé fyzické prohlídce tohoto vydání, by se určitě nemělo zapomenout na kontrolu perforace, která by měla mít rozměr 13 ½ x 14 (vše ostatní jsou padělky) a přeměření rozměru obrázku známky, který je u originálu 23 x 37 ½ mm (padělky jsou v obou rozměrech až o 0,5 mm menší).

Pokud bychom chtěli dodržet pořadí známek podle katalogových čísel,jsou na řadě tři vydání, jejichž námětem je manželka Karla I, rumunská královna Elisabeth (Carmen Sylva), vyobrazená v jednotlivých vydáních jako přadlena (Mi.161-164), tkadlena (Mi.165-168) a ošetřovatelka (Mi.169-172). Opět všechna tři vydání neunikla pozornosti padělatelů, a tak se o nich zmíním ve výše uvedeném pořadí.

Mi.161-164, přadlena

 obr

Na tomto obrázku z jedné z aukčních položek je kompletní série všech hodnot (3,5,10 a 15 bani), ve které je pouze hodnota 3 bani originál. Zbývající tři padělky jsou snadno rozeznatelné i z takovéhoto snímku, poněvadž se v tomto případě padělatel dopustil fatální chyby, kterou je absence pomlčky mezi slovy ROMANIA POSTA. Proto je tento padělek snadno rozeznatelný i na větší vzdálenost pouhým okem a jeho identifikace je víc než snadná. Pro případ, že by snad někdo pomlčku doplnil, uvedu na přiloženém obrázku ještě pár detailů, kterými se padělek liší od originálu.

obr

  1. Již zmíněná absence pomlčky.
  2. Na originálu, ve slově BINE , má písmeno E dolní a horní příčku skloněnou směrem ke střední příčce, zatímco u padělku míří obě příčky směrem ven od střední příčky.
  3. Rozdílná kresba ornamentu v pravém dolním rohu známky.
     obr
     originál                                                   padělek

  Správná perforace u tohoto vydání je 11 ½ nebo 11 ½ x 13 ½.

Mi.165-168, tkadlena

Přestože jsem při prohlížení archivu aukcí nalezl několik fotografií tohoto vydání se znaky padělků, není žádná z nich dost kvalitní (zpravidla jde o fota celých albových listů, na kterých nejsou důležité detaily dost jasné ), a tak jsem chtěl toto vydání vynechat. Pro úplnost jsem se však rozhodl jeden snímek zařadit jako ukázku toho, že i z nekvalitního obrázku lze usuzovat na padělek.

 obr
 originál                                                                                padělek
  1. Přestože nejde zrovna o nejlepší snímek, je při bližším pohledu zcela jasný rozdíl v nápisu ROMANIA-POSTA (1) mezi oběma známkami. Další rozdíly bych porovnal na níže uvedeném obrázku, který jsem vytvořil pro jejich lepší rozpoznání.
  2. Písmeno R na originále má větší a kulatý otvor v bříšku a jeho horní část má mírné probrání, zatímco u padělku je otvor v bříšku menší, přibližně tvaru písmene D a je úplně vystínován, horní část R je zcela rovná, jak je vidět na přiložené kresbě.
    obr
  3. Pletený ornament po obou stranách obrázku je u padělku vystínován.
  4. Rozdílná kresba ornamentu v levém dolním rohu.
  5. U padělku vnitřní svislá čára pravého rámečku obrázku protíná v dolním rohu vodorovnou čáru spodního rámečku.
    obr

 

 obr
 originál                                                    padělek

Přesto, že všechny prameny, z kterých jsem čerpal, uvádí pouze tento padělek, zmiňuje se pan dr. P. Diča ve své příručce o existenci dalšího padělku hodnoty 3 bani. Ve své sbírce však mám známku hodnoty 5 bani, která postrádá všechny markantní znaky výše zmiňovaného padělku a liší se pouze několika detaily v kresbě, jako je například šrafování prostoru pod lavicí, na které sedí Elisabetha a písmeno R má rovnou vrchní část jako u padělku, ale jinak celý nápis ROMANIA POSTA je téměř shodný s originálem. A tak je nejvýraznějším rozdílem při prvním pohledu pouze světlejší odstín zelené barvy.

obr

Pro úplnost dodávám , že použitá perforace na pravých známkách má rozměr 11 ½ nebo 11 ½ x 13 ½ . Vyskytují se i známky s perforací 11 ½ na třech stranách a 13 ½ na čtvrté straně. Výše zobrazený padělek známky 10 bani má perforaci 11.

Mi.169-172, ošetřovatelka

Jde o třetí vydání, na kterém je královna Elisabetha znázorněna v roli ošetřovatelky raněného vojáka. Na přiloženém obrázku z jedné aukční položky je opět dobře rozeznatelný padělek známky 15 bani. Jde o I. typ padělku, jenž je snáze rozeznatelný.

obr
  1. Nápis TIMBRU DE BINEFACERE je u padělku znatelně menší a proveden slabším písmem, navíc písmena TI ve slově TIMBRU jsou menší než ostatní.
  2. V ornamentu v levém horním rohu jsou okolo kříže dvě soustředné kružnice, které jsou u padělku posunuty poněkud doprava, protože jeho levé rameno je o něco kratší a přibližně uprostřed kříže se nachází bod, který je středem kružnic. Tento bod však může na některých padělcích chybět, jak ukazuje detail známky 3 bani. Rozdílná je také kresba okolo kříže.
  3. U pravých známek se nad hodnotovým štítkem, zhruba na jedenácté hodině, nachází lístek, který na padělcích chybí.
  4. Na padělku je ve slově POSTA vrchol písmene A protažený na pravou stranu. 

Existuje také II. typ padělku, který se mi zatím nepodařilo získat a tak o něm nebudu psát. Perforace pravých známek jsou totožné s předchozím vydáním tkadlena a to včetně 3 x 11 ½ + 1 x 13 ½ .

Padělky rumunských známek- 23. Aukce, položka č. 3947

V této části svého článku bych se zmínil o padělcích rumunských známek, které jsem zakoupil jako součást položky č. 3947 v 23. Aukci firmy BURDA. Jelikož jsem se v úvodu svého článku „kasal", že část padělků, konkrétně přetisky na uherských známkách jsem odhalil již před koupí této položky, začnu těmito padělky.

Na úvod bych řekl pár slov z historie. Do ukončení I. světové války bylo Sedmihradsko, obývané převážně rumunským obyvatelstvem, součástí Uherska. Na základě výsledků I. světové války se dne 1.12.1918 v Alba Iulia sešlo shromáždění delegátů, které se jménem všech Rumunů ze Sedmihradska, Banátu a Uher vyslovilo pro spojení s Rumunskem. Toto spojení Sedmihradska s Rumunskem vyhlásil král Ferdinand I dne 24. 12. 1918 a na toto území vstoupila rumunská armáda a úřady civilní správy. Pro nedostatek poštovních známek a v zájmu udržení plynulé poštovní přepravy byly proto přetištěny stažené zásoby uherských známek. První vydání takto přetištěných známek provedla poštovní správa ve městě CLUJ-NAPOCA (Kolozsvár) v červenci 1919. Na tomto přetisku je měna vytištěna velkými písmeny (BANI, LEU). K druhému vydání došlo ve městě ORADEA (Nagy Várad) v říjnu 1919 a měna je vytištěna malými písmeny (Bani, Leu). V souvislosti s městem Cluj-Napoca bych na moment odskočil do současnosti a chtěl bych upozornit na to, že se zde vaří vynikající pivo značky URSUS (medvěd), jehož konzumaci během případné návštěvy Rumunska vřele doporučuji.

Po krátkém úvodu bych tedy přešel k vlastním padělkům, které jsou hlavním tématem tohoto článku. Na prvním obrázku je výřez z aukční položky, na kterém jsou padělky přetisků uherských známek 2 a 5 filler.

obr

Jde o padělky chybotisků tohoto přetisku. V případě známky 2 filler jde o obrácené „i" ve slově Bani a u 5 filler zcela schází přetisk měny. Hlavní znaky pravosti přetisku lze porovnat podle obrázku přetisku, který je z katalogu Zimbrul Carpatin a na němž jsou všechny detaily pravosti zcela patrné. K tomuto obrázku připojuji ještě obrázek známek s pravým přetiskem a to pro oba formáty známek (větší - parlament, menší- turul, ženci).

 obr

Nyní pár slov k jednotlivým detailům:

  • a) levý okraj písmene R v nápise ROMANIEI tvoří jakoby dvojtečka,
  • b) hvězdice po obou stranách královského monogramu PTTFF mají stejný průměr jako je velikost písmen nápisu REGATUL ROMANIEI a jsou tvořeny osmi paprsky, z nichž ten co směřuje na desátou hodinu je přerušen, v případě těchto hvězdic jde o nejlépe rozeznatelný znak padělku a všechny hvězdice jiné velikosti než je velikost písmen či různě rozpité nebo s pokřivenými paprsky jsou znakem padělku,
  • c) písmena R a E v nápise REGATUL jsou vždy spojená a dolní příčka písmene E má vpravo výraznější zakončení než příčka horní,
  • d) v otevřené části písmene G se u pravých přetisků nachází vždy drobná tečka,
  • g, h) nejsou tečky, ale krátké čárky,
  • k) spodní část obloučku písmene P je rovná.

Přetisky byly vyhotoveny knihtiskem, a tak by měl jeho reliéf vystupovat na zadní straně známky, což nelze pozorovat u padělků, které byly zhotoveny jinou technikou. Navíc v případě padělku 2 filler jde o přetisk používaný na známkách většího formátu (parlament), na kterých se tato chyba vyskytuje. Nápis Bani je na nich proveden menším písmem než na známkách malého formátu (turul, ženci), jak je vidět na obrázku výše. Proto tento typ přetisku na tuto známku nepatří. Pro ilustraci ještě připojuji obrázek několika padělků lehce rozeznatelných hlavně podle již zmíněných hvězdic.

obr

Jako další bych uvedl dva padělky známky Mi 13 s podobiznou knížete A. I. Cuzy. Jedna z nich je padělek známky Mi 13z na modrém papíru a v originále by byla nejhodnotnější známkou této aukční položky. Pro úplnost dodávám, že tato známka hodnoty 20 para byla vytištěna ve dvou typech, a tak vedle obrázku padělků připojuji i obrázek pravých známek obou typů a jejich charakteristickou kresbu s jejich hlavními odlišnostmi, která pochází opět z katalogu Zimbrul Carpatin. V případě pravých známek by měli souhlasit u obou typů polohy teček, zvýrazňujících křížení šrafování v polích s textem, vůči jednotlivým písmenům textu.

obr
  obr
 padělky  pravé známky

obr

Myslím, že již pouhé porovnání těchto obrázků nevyžaduje další komentář.

Dalším padělkem je známka Mi.22 s podobiznou knížete Karla I. Jde o celkem povedený padělek této známky, který je však vytištěn na rozdíl od originálu na šedém tenkém papíru místo na bílém.

obr
 padělek                                                                       originál

 Hlavní odlišnosti mezi padělkem a pravou známkou jsou:

  1. rozdílná kresba vlasů,
  2. horní příčka písmene I ve slově BANI je u padělku protažena pouze na levou stranu a nad písmenem schází drobná tečka na horní lince rámečku obklopujícího nápis BANI, u pravých známek je tato příčka delší a přesahuje rovnoměrně na obě strany písmene I, nad kterým je na obrázku zcela zřetelná drobná tečka v lince rámečku, který je na rozdíl od padělku zhotoven zřetelně tenčími čarami,
  3. základna nožičky písmene A ve slově POSTA je u padělku kratší.

Poslední padělky, o kterých se zmíním, jsou padělky známek Mi 142,143 a 144 hodnoty 1 a 2 Lei, které jsou součástí vydání známek s podobiznou krále Karla I s vyobrazením klasů pšenice, tzv. vydání „hlava s pšenicí" (anglicky Carol Wheat, rumunsky Spic de grau).

Jako první uvedu známku Mi.142 hodnoty 1 Leu

obr
 padělek                                                                       originál

Hlavní rozdíly mezi padělkem a pravou známkou jsou tyto:

  1. u padělku je příčka nad pravou stojnou písmene U výrazně kratší oproti pravé známce,
  2. u padělku je konec listu vybíhající za stuhou s nápisem LEU znatelně kratší oproti pravé známce, na které se téměř dotýká spodní části stuhy,
  3. šrafování hodnotového pole s číslem 1 je u padělku provedeno tenkými čarami, které se dotýkají okrajů pole i okrajů číslice 1 a jeho stínování, na pravých známkách je toto šrafování provedeno silnějšími čarami, které nejsou v kontaktu s okraji číslice ani hodnotového pole,
  4. levá část základny číslice 1 je u padělku výrazně kratší než u pravé známky.
Mi.143 a 144, hodnoty 2 Lei
obr
 padělky                                                                                      originál

Hlavní rozdíly mezi padělkem a pravou známkou jsou tyto:

  1. u padělků se ornament v levém horním rohu dotýká rámečku známky, zatímco u pravých známek ne,
  2. u padělku má horní vnitřní prostor písmene A tvar kulatého bodu, zatímco u pravé známky tvar trojúhelníka,
  3. písmeno I v nápise LEI je u padělku podstatně tenčí a jeho horní a dolní příčky jsou oproti pravé známce kratší,
  4. konec listu je shodný jako u známky 1 LEU
  5. u padělku je písmeno O ve slově DOI mírně skloněno na pravou stranu, zatímco u pravých známek je zcela rovné.

Na závěr bych k tomuto vydání rád dodal pár slov. Přes obrovský sběratelský potenciál, kterým tato emise disponuje, se bohužel a to ke škodě sběratelů samotných, nachází na samém okraji jejich zájmu. Stojí za tím zřejmě nedostatek informací, kdy např. katalog MICHEL věnuje této emisi jednu necelou stranu. Skutečnost je však diametrálně odlišná. Jedenáct hodnot této emise, z nichž je část vydána v několika barvách (až čtyři) s řadou odstínů, několik typů a rozměrů kresby obrázků některých hodnot, na několika druzích papíru, se čtyřmi typy průsvitky PR, která může mít až osm poloh, velkoplošná průsvitka či známky bez průsvitky v kombinaci s průsvitkou rovná čára či průsvitkou výrobce papíru (JOHANNOT), řada deskových vad a to vše násobeno čtyřmi rozměry perforace plus reedice v letech 1911 a 1918/19 dovoluje každému sběrateli se na této emisi doslova "vyřádit".

Na úplný závěr svého článku bych chtěl říct, že budu rád, pokud můj článek alespoň trochu pomohl případným zájemcům o sbírání rumunských známek a v budoucnu je ochrání před koupí padělků. Těm kdo již své peníze za podobné padělky utratili přeju, aby to byla poslední takto získaná zkušenost.

Obrázky padělků pocházející z archivu aukcí firmy BURDA byly v mém článku zveřejněny s jejím laskavým svolením a tím bych chtěl firmě BURDA poděkovat za místo poskytnuté k jeho zveřejnění, protože si myslím, že pro firmu bude mít spíše negativní než pozitivní dopad. Ostatní obrázky, pokud není uvedeno jinak, pochází z mé sbírky, nebo byly zhotoveny mou rukou.



Autor: Jaroslav Špála, exkluzivně pro Burda Auction (13.01.2010)