| V první řadě jde o los č. 681. Dle všech našich poznatků se jedná možná o unikát; přičemž nejde o nějakou marginální specialitu známou jen několika expertům, ale o doslova do očí bijící zázračný červený kříž na modré 2-penci 1841. Připomeňme fakta jistě známá všem sběratelům anglické klasiky: - v únoru 1841 byla jednotným opatřením Somerset House na všech britských poštách nahrazena červená razítková barva černou, která se už běžně užívala na Penny Black vydaných v roce 1840. - v březnu 1843 byly londýnské maltézské kříže (v London Inland Office) opatřeny čísly 1-12. - v květnu 1844 končí raz. typu Maltézský kříž a jsou nahrazeny čárkovým razítkem tzv. "typ 44", a to v Londýně , Anglii a Walesu. - v červnu 1844 "typ 44" rozšířen do Skotska a Irska. |
 |
| Los 681 |
Nás se samozřejmě týká bod první. Změna barvy měla prostý důvod. 10. února 1841 vyšly červeno- hnědé pennyovky a nestálá a poměrně snadno smývatelná barva červených maltézských křížů navíc při špatných otiscích i špatně viditelná, skýtala možnosti opakovaných použití známek a tedy podvodů ke škodě pošty. Vhodnější černá barva se ve druhé polovině roku 1840 již běžně používala na Penny Black, takže byla bohatě k dispozici na všech poštách. Známky 1P vyšly v únoru, zákaz červené pro razítka na známky byl vydán také v únoru. Nastalo logické přechodné období, kdy se ještě na nějaké pennyovky červené maltézské kříže dostaly. Tyto jsou velmi vzácné, existuje např. jen jediná 4-páska, mizivý počet dopisů atd. Známé jsou i ojedinělé pozdější omyly poštovních úředníků, a to i s červenými raz. typu 44. Uvedená vzácnost ovšem není nic proti 2-pencím s červenými razítky. Důvod je opět zřejmý - vyšly až 13. března 1841, kdy již byla výměna barev dostatečně známa a zcela jistě uskutečněna, přechodné únorové období tedy nepřipadá v úvahu a tak zbývá výše naznačená možnost omylů. Obecně řádově nižší náklad, vzácnější výskyt jakýchkoli 2-pennyovek oproti 1-penny a jejich o měsíc pozdější vydání (po přechodném období výměny barev) logicky znamená mnohonásobně větší vzácnost červených razítek, ať už maltézských křížů (SG. "-") nebo "typu 44" (SG. 28.000 GBP). Zde není co dodat. Ve firmě jsme si dali velkou práci, najít nějaký další exemplář, v desítkách katalogů těch nejlepších sbírek staré Británie - od Ferraryho po W. Grosse, ve všemožné odborné literatuře (pro objektivnost dodejme, že kromě "Encyclopedia of the Maltese Cross, D. Rockoff , M. Jackson, kterou nemáme k dispozici ), na specializovaných internetových stránkách atd. Nikde nic! Za významné považujeme, že existence 2 Pence 1841 s červeným maltézským křížem není zmíněna ani v "The British Postage Stamps of 19th Century", Robson Lowe, Nat. Post. Museum, London 1968 (tato prestižní kniha ale uvádí několik 1-pennyovek a je shodou okolností v naší aukci jako los č. 1074). Podle našeho názoru je tato 2 Pence s červeným křížem po 6-bloku z 11. desky Penny Black druhou nejvýznamnější britskou položkou v dosavadních aukcích Burda Auction. Tuto známku ještě rozhodně čeká velkolepá budoucnost! |
 |  | |
| R. Lowe: The British Postage Stamps of 19th Century, Londýn 1968, s. 10. |
K vyváženosti 51. aukce přispívá, že vzácnost světové úrovně najdeme i v její "zámořské" části. Jedná se o los č. 785 - Provizorium Mombasa z Britské Východní Afriky. |
 |
| Los 785. |
Známku vydala Britská Východoafrická Společnost (Imperial British East Africa Company) coby soukromý subjekt spravující od roku 1887 pro britské impérium část Východní Afriky, Ugandy a Keni. Jako jediná britská privátní společnost měla povolení provozovat poštovní služby lokálně i do zahraničí a vydávat známky se svým názvem. Byly založeny pošty v Mombase a v Lamu, v květnu 1890 vydány první známky (přetisky na britských), které ovšem rychle došly a vznikla přetisková provizoria na indických známkách. V říjnu 1890 konečně vyšlo definitivní vydání "Light and Liberty" (Bradbury, Wilkinson & Co.) s nominály v annas a rupees, mj. s proslulými vynechanými perforacemi, které patří k oblíbeným koloniálním specialitám. Poštovní správa musela s tímto vydáním vystačit až do převzetí kolonie britskou státní administrativou v roce 1895 (přetisky British East Africa na "Light and Liberty") Občasný nedostatek, zejména známek nižších nominálů, byl řešen poštmistrovskými přepisy "Mombasa Provisionals", z nichž některé dnes patří k velkým koloniálním raritám! Tyto známky, vzešlé z unikátní soukromé poštovní administrativy, byly již brzy po svém vydání v centru sběratelského zájmu. Od počátku se jimi zabývali a největší rarity vlastnili přední britští dealeři, zejména Charles Whitfield King ("Stamps King" v Mombase vykoupil v období 1890-1891 množství tamních provizorií) a Harry Lewis Hayman (jeden ze zakladatelů Roll of Distinguished Philatelists!) |
 |  | ||
| Charles Whitfield King | přeprava pošty z Mombasy kolem r. 1890 |
| Rozvoj hospodaření Společnosti a konstrukce "Uganda Railway" v 90. letech byl mj. důvodem zvýšení intezity poštovního provozu, spotřeby známek (výše uvedené "Light and Liberty" SG.4 -19, vycházející v letech 1890-1895), jejichž nedostatek v lednu až březnu 1891 dal vzniknout tzv. I. Provizoriu Mombasa a v únoru 1895 tzv. II. Provizoriu Mombasa. K II. provizoriu patří i naše známka 3 Anna s přepisem na 1 Anna a s iniciálami T.E.C.R. - hlavního poštmistra Společnosti Thomase E.C. Remingtona, jenž jest nejvýznamnější osobností celé Východoafrické poštovní historie. Remington založil p. ú. v Mombase v roce 1890 a až do své smrti roku 1903 organizoval poštovní provoz celé oblasti, sloučil poštovní přepravu Společnosti s poštovním úřadem Britské Indie na Zanzibaru, prosadil tarify v souladu s britským Penny Post režimem, zakládal nové pošty, doručovací trasy (dopisy přepravovali domorodí běžci), zavedl telegrafní spojení apod. Zatímco známka "1/2 Anna" z II. provizoria je poměrně běžná, "1 Anna" je v nepoužitém stavu dochována pouze v 4 kusech. Příčiny mohou být v nevelké potřebě vyššího nominálu a také ve faktu, že se "Light and Liberty" zřejmě přepisovaly až v okamžiku potřeby frankování dopisů, a nevznikaly jejich předběžné zásoby. SG. ji oceňuje na 10.000 GBP a kat. Scott na mnohem realističtějších 23.000 USD!. Náš exemplář je nejzachovalejší ze všech a prošel si dlouhou cestu, zřejmě přes Ch. W. Kinga, skvělými sbírkami - s nejvyšší pravděpodobností byl součástí fenomenální sbírky kolonií W. Grosse a zcela jistě ve zlatém exponátu G.T. Kriegera (14 zlatých a velkých zlatých za British East Africa a Uganda 1890-1902). |  | ||
| Původní adjustace losu 785 u G.T. Kriegera |
Použité zdroje:
//www.gbps.org.uk/displays/imperf-le-cancellations/
//philatelics.org/~allan/shrop/
Kenya Gazette 15. prosinec 1900.
The British Postage Stamps of 19th Century", Robson Lowe, Nat. Post. Museum, London 1968
History of the East African Posts.....1937-1967; Alan Brian Smith, 1971
stamps.org/userfiles/file/MyAPS/Exhibits mombasa
archiv Burda Auction a další internetové i tištěné prameny.
