Každý sběratelský obor má svou „Monu Lisu“ nebo „Modrý Mauricius“, tedy mimořádné objekty dalece přesahující svou vzácností, významem a prestiží ty ostatní. V prostředí rukopisů a autogramů tuzemské provenience lze takto směle označit unikátní osobní diář světoznámého hudebního skladatele Bedřicha Smetany z let 1882 - 1884. Podobný artefakt zatím nebyl na českém aukčním trhu s rukopisy nabízen, přičemž jen samotné podpisy či jednotlivé Smetanovy dopisy zaujímají ta nejvýznamnější místa v největších domácích sbírkách a portfoliích.
Bedřich Smetana patří do kategorie „nejvzácnějších“ a nejhledanějších osobností naší historie (patří sem např. obrozenci Dobrovský, Štúr, Klicpera, K. H. Borovský, dále také Franz Kafka, Sigmund Freud, Johann Gregor Mendel nebo neméně slavný hudební skladatel Antonín Dvořák).
Rukopisy nebo podpisy Bedřicha Smetany se na domácím i světovém trhu s autografy objevují zcela výjimečně a ve srovnání např. s Antonínem Dvořákem je jejich výskyt přibližně jen pětinový.
Na tuzemském aukčním trhu se Smetanovy rukopisy dražily pouze několikrát, a to vždy s výraznými nárůsty cen, přičemž poslední aukční prodej byl zaznamenán v roce 2007. Vysokých částek dosahovaly Smetanovy rukopisy již od počátku obnovení veřejných dražeb u nás v 90. letech 20. století; tak např. na aukci významného pražského antikvariátu Prošek se v roce 1996 prodal Smetanův dopis neznámé adresátce za 94 tisíc korun a v prosinci téhož roku vysvědčení psané rukou Bedřicha Smetany za 130 tisíc korun.
Převážná část dochovaných Smetanových písemných památek je nyní v držení muzeí, galerií a dalších státních institucí nebo se stala součástí mimořádných mezinárodních sbírek světového významu - mj. v roce 2023 se vydražila v londýnské aukční síni Sotheby´s krátká partitura ze Smetanovy opery Čertova stěna z roku 1882 za v přepočtu více jak 350.000 Kč. Pocházela z proslulé sbírky 13.000 vzácných rukopisů norského sběratele Dr. Martina Schøyena (dokončení opery Čertova stěna zmiňuje mj. Smetana i v námi nabízením diáři).
Pro sběratele a instituce představuje akvizice Smetanova osobního diáře ojedinělou příležitost, jak doplnit své sbírky či portfolia o unikátní artefakt jednoho z nejvýznamnějších hudebních skladatelů na světě. Zároveň jde pro investory o mimořádně zajímavou položku s potenciálem budoucího cenového růstu.
Los 2522
Vyvolávací cena: 100.000 Kč
Odhadní cena: 200.000 Kč – 400.000 Kč
Položka v aukci k prohlédnutí zde
Nelitujme chvilky a podívejme se na zápisník podrobněji, zaslouží si to. Nenápadná knížečka formátu 15 x 10 cm je svázána v hnědých kožených deskách opatřených poutkem k zasunutí tužky. Předsádky jsou z bílého papíru potištěného červenohnědým kostkovým vzorem. Jedná se o jednoduchý diář, jaké byly ve své době obvyklé. Titulní list je opatřen pouze textem AGENDA, následují stránky ohraničené prostým vlnkovým rámečkem s německým uvedením dne a měsíce v záhlaví každé stránky. Pro každý den v roce tedy byla samostatná stránka. Smetana pravděpodobně diář používal jako cestovní zápisník. Zapisování různých záznamů věnoval značnou pozornost a prakticky po celý život si vedl různé deníky. Ty však pro jejich většinou rozměrnější formát nemohl běžně nosit při sobě, náš diář tak díky svým menším rozměrům nejspíše plnil roli jakéhosi poznámkového bloku, který Smetana měl kdykoli při ruce k okamžité potřebě, zejména během svých častých cest do Prahy i jinam.
Na rub přední předsádky si Smetana poznačil některé adresy počínaje slavnou českou spisovatelkou Eliškou Krásnohorskou (1847-1926), jedinou libretistkou svých pozdních děl, a pražskou pobočkou drážďanské čokoládovny Jordan & Timaeus konče. Následuje titulní list, který Smetana nadepsal textem „Zpěšné, krátké poznámky denního života. 1882“. Na dalším listu, na stránce věnované pro Nový rok, čteme tento úvod: „Koupil jsem si tuto knížku teprv ku konci ledna v Praze. Proto v tomto měsíci nebudou stát denní události, jelikož mě z paměti upadly. V novynnách jsou referáty o opeře „Dvě vdovy“ dne 28. pros. 81 poprvé dávané v Hamburku plno chvály!“. Níže je tužkou dopsáno „Budu psát jen s oluvkem, poněvádž kalamář sebou člověk nosit nemůže!“ (Tyto i všechny následující citace jsou uvedeny v doslovném přepisu.)
Na následující straně začíná podrobný přehled Smetanova jmění. Finanční otázky byly pro Smetanu velmi důležité a jejich záznamy jsou pro jeho deníky charakteristické. Také v našem diáři má mnoho poznámek účetní povahu. Ve jmenovaném soupise, uvedeném slovy „Mění naše až do posledního května“, vypisuje Smetana svou hotovost uchovávanou ve třech peněženkách („portefeuille“) „Mimo toho nosím u sebe několik zlatek, tak že mění k potřebě všední obnáší dne 22. května 260 zl. na celý rok“. Zajímavé jsou rovněž záznamy zakoupeného zboží, které mají čistě prozaický charakter a nalezneme mezi nimi např. „teppichy, sklenice, houpací fouteille (křeslo), srcadlo, zvonek, nebozyz“ ale také „cigara, kolečka na kúří oka“ a pravděpodobně léky „proti zácpě“. Na dalších listech se objevují též zápisky evidentně mladší, než z roku 1882. Některé jsou přímo datovány ke konci roku 1883, resp. na počátek roku 1884, v němž Smetana zemřel.
Mnohé zápisky se samozřejmě dotýkají Smetanova díla. O opeře Dvě vdovy, zmíněné hned v úvodním zápisu, jsme se již zmínili. Z roku 1883 evidentně pocházejí zápisy zmiňující tehdejšího čerstvého prvního ředitele Národního divadla F. A. Schuberta („neb češtěji Šuberta“). Z dalších zajímavých zápisů vybíráme:
11. dubna: „98té předst. Prod. nevěsty."
12. dubna: „Koncert Hlaholu v Plzni ku poctě mé osoby, čísla byla vesměs moje komposice.“
13. dubna: „99té předst. Prod. nevěsty. Památní den mého neštěstí z roku 871“ (13. dubna 1871 Smetanovi manželka Bettina dopisem oznámila, že už ho nechce. Zamilovala se do jiného muže)
17. dubna: „dohotovil Čertovu stěnu“
5. května: „Jubileum stého (100) předst. Prod. Nevěsty. Ostatní se najde v mým denníku.“
7. května „Lichotivá kritika L. Wardmanna v Drážďanských novinách už dnes tisknuta byla (-o Prod. Nevěstě)“
Některé poznámky se týkají počasí, např. 14. června „Počasí nejmisernější, co snad Čechy jsou královstvim“ a o den později „Dešť, vítr, zima panuje už celý červen. Chodím zase v zimních šatech.“ Smetana si všímá také svého zhoršujícího se zdravotního stavu:
9. června: „Kašel se zase hlásí“
12. června: „Kašel mě dusí, vzlašť v noci“
V jednom ze zápisů z roku 1883 si pak stěžuje: „Mně bylo zase hůř, vzlášt v žaludku.“
Převážná většina poznámek se však vztahuje ke Smetanovu turbulentnímu rodinnému životu. Byl tehdy podruhé ženatý, s manželkou Bettinou, rozenou Ferdinandiovou (1840-1908) se oženil již roku 1860. Manželství však nebylo šťastné, Bettina o 16 let staršího skladatele nemilovala a setrvávala s ním zřejmě jen kvůli dětem. Vzájemné odcizení Smetanu velmi bolelo, což dokazuje i náš zápisník pestrou plejádou tu stručnějších, tu obsáhlejších záznamů týkajících se nešťastného manželského soužití. Smetana svou manželku většinou označuje zkratkou jejího jména „Btt.“
10. února: „Nechtěla, bych jel sebou zýtra na věneček do Loučeně, kam jsem se chtěl jednou podivat. Hádali jsme se, až by se byl stal výstup!“
11. února: „Odjeli do Loučeně. Zlobím se na moji povolnost, že jsem zůstal, jak ona chtěla, doma.“
12. února: „Nemluvili jsme spolu moc, byl jsem rozzloben na sebe, že mnou vládne, jak chce.“
15. února: „Nepřišla k snídání, nezáleží ji na tom, zlobím-li se, nebo ne.“
1. března: „Předhůzky, že jsem pořád mrzutý, ale proč, to se nerado slyší.“
2. března: „Den narození 824. - 58 let. (Smetanovy narozeniny) Btt zase léží, nemusí gratulovat.“
4. března: „Že na mě ani u svačiny ani při večeři nepohledla, byl jsem zadurděn, a ptal jsem se jí; ona odepsala vyhybavě.“
5. března: „Můj svátek. Btt mě dala knížku zápisní vlastnoručně dělanou, děvčata (dcery) polstáře do oken a Zdenáček (vnuk) srdečně přání psané.“
6. března: „Btt léží následkem včerejšího namahání.“
8. března: „Psané přání Btt..čino bylo pouze psáno.“
9. března: „Je vše zase, jak spíš, vzdor mému většinou sebezapření, ona se mi vyhybá.“
10. března: „Kde je má naděje!? Jsou tomu teprv 6 dni, a – přání její už zapoměla.“
12. března: „Strašný den, opak mého svátku.“
V průběhu roku 1882 se zásadně zhoršovalo Smetanovo zdraví rovněž po duševní stránce. Z toho důvodu také řídnou zápisky v jeho denících. Poslední záznam ve svém diáři učinil 1. srpna, kdy pouze nadepsal den poznámkou „Útery“. Další datovatelné zápisky jsou pak již zmíněné nahodilé poznámky z konce roku 1883.
Rovněž nepotištěný rub zadní předsádky je hustě popsán. Je zde uveden soupis Smetanova jmění, vedený u tří ústavů (Česká spořitelna, Městská spořitelna pražská, Občanská záložna). Na tomto místě je rovněž přímo uvedeno jméno „B. Smetana“, na které byly vedeny účty u České spořitelny.
Je úkolem budoucí badatelské práce zápisky ze Smetanova diáře coby pramene dosud neznámého porovnat s již známými informacemi a údaji. Je však velmi pravděpodobné, že po této stránce může diář přinést mnohá zajímavá nová zjištění. V každém případě poskytuje jedinečný vhled do Smetanova soukromí v závěru jeho života a přibližuje jej jako člověka. I to je jeden z aspektů, proč lze Smetanův diář hodnotit jako jednoznačně nejvýznamnější položku oboru autografů za celou více než 25letou historii aukčního domu Burda Auction!
PRAMENY A ZDROJE:
Archiv Sotheby´s
www.schoyencollection.com/
https://archiv.hn.cz/c1-934119-stovky-a-stovky-knih
wikipedia.cz
PhDr. Olga Mojžíšová, Ph.D. (osobní sdělení)
