Odborné články

Když mě začátkem roku 2006 oslovil pan Christoph Gärtner s tím, že v červnu hodlá uspořádat sálovou aukci zaměřenou zejména na celiny a celistvosti, v duchu jsem si říkal, že je to jen další z mnoha nadšenců, kteří doufají, že se uplatní na přeplněném německém aukčním trhu. Podobných pokusů totiž bylo nejen v Německu za posledních 10 let nespočet. Přesto jsem mu vyhověl a pár celistvostí do jeho 1. aukce poslal. To jsem samozřejmě vůbec netušil, že jsem sice svým zcela nepatrným podílem přispěl k úspěchu první aukce, ale současně se ve svých prvotních úvahách o uplatnění firmy Auktionshaus Christoph Gärtner GmbH na německém aukčním trhu hluboce zmýlil.

V návaznosti na první článek se nyní budu věnovat jiným sběratelským oborům a ukáži, co může Třebíč nabídnout dalším sběratelům. V článku nelze z kapacitních důvodů dokumentovat vše, co je možné objevit, ale ukázky alespoň naznačí, že šanci mají všichni.Takže v tomto pokračování prozatím zůstaneme u papírových materiálů a předmětů.

Regionální sběratelství může být založeno na nejrůznějších základech, podle zaměření samotného sběratele. Známe sběratele poštovních razítek, celistvostí, pohlednic, odznaků, etiket, nálepek, turistických štítků, nouzových platidel a pod. Chtěl bych ukázat, jak může vypadat regionální sběratelství, konkrétně města Třebíče a to zúžené pouze na některé sběratelské předměty. Nebudu se věnovat filokartii, nebo filatelii, protože to jsou obory obsahově objemné, ale moje ukázka bude zaměřena na obory méně rozšířené, či dnes již téměř neznámé.

Pokud mi to čas dovolí, prohlížím aukční katalogy nejen našich, ale i zahraničních firem, a občas si udělám i radost a něco si v cizině koupím, resp. se snažím koupit, protože ne vždy jsou moje nabídky úspěšné. Za poslední 3-4 měsíce jsem při prohlídce německých aukčních katalogů získal několik zajímavých poznatků, se kterými bych se chtěl s vámi podělit.

V Národním archivu, ve fondu MPT č.429 byly nalezeny zajímavé informace, ze kterých vysvítá, jak si Švýcarsko hlídalo svoji neutralitu i za cenu vrácení listovních zásilek s propagandistickými razítky V - Viktoria. Tím zkomplikovalo protektorátní poště kampaň Viktoria, která se potom uskutečňovala pouze na omezeném území a nezasahovala do ostatní Evropy.

Stalo se již tradicí, že po uplynutí kalendářního roku se pokouším zhodnotit, jaký vlastně byl ten náš filatelistický trh. Podívejme se proto společně na souhrnná statistická čísla z roku 2008 a stručnou charakteristiku jednotlivých firem. Pokud jde o výhled na další období, jakákoliv prognóza je s ohledem na současné celosvětové ekonomické potíže značně nejistá.

Pro nejvyšší stranické a státní činitele bylo vyrobeno 6 souborů. V roce 2003 byl v aukci nabízen soubor 9 kusů těchto výsadních tisků (VT) za 750.000Kč, tj. více než 83.300Kč za kus. Na každém VT je kromě originálních otisků rytin celé emise také oficiální název emise (někdy odlišný od údaje ve Věstníku), datum vydání a jména autorů návrhu známky a rytiny. VT budou zařazeny v příštím vydání katalogu 1945-92 do stejné kategorie jako VT 1, Gottwald, (kat. 30.000Kč, ovšem náklad 862ks - tedy více než stodvacetinásobný).

Komentáře k výsledkům filatelistických aukcí u nás, jaké jsou celkové trendy nebo prodejnost v jednotlivých segmentech trhu a pod., o tom všem se mohou zájemci dočíst např. v každém čísle časopisu MERKUR - REVUE, pro který již téměř 6 let píši rubriku „Filatelistický trh". Jak to ale vypadá na aukcích v zahraničí, o tom má většina z nás jen kusé informace. U většiny firem jsou naprostou samozřejmostí luxusní aukční katalogy, tištěné na křídovém papíru a někdy dokonce i v pevné vazbě, které jsou zájemcům (pokud nejsou stálými zákazníky) zasílány proti úhradě 10 - 20 €. Zejména u speciálních aukcí významných firem, zaměřených na konkrétní sběratelský obor nebo poměrně úzkou sběratelskou problematiku (např. Zeppelínová pošta, Sársko, Bavorská číslicová razítka a pod.), se vyplatí uvedenou částku do aukčních katalogů investovat, neboť to jsou doslova učebnice filatelie.

V letošním roce se uskutečnily dvě mimořádně významné výstavy poštovních známek, PRAGA 2008 a WIPA \'08. O historii velkých výstav v Praze podrobně informoval Pavel Aksamit na stránkách časopisu Filatelie č. 6 - 8 / 2008. Jaká je ale historie výstav WIPA? Jelikož jsem v našem soudobém filatelistickém tisku nenalezl na toto téma žádné informace, rozhodl jsem se v tomto krátkém příspěvku uvést stručný přehled vídeňských výstav a o každé z nich napsat pár zajímavostí.

Silná koruna a pokles kurzu amerického dolaru ovlivňuje celou naši ekonomiku a nevyhýbá se ani filatelistickému trhu.

Již delší dobu vycházejí v sousedním Rakousku nové výplatní známky s námětem květin, navíc jde o podobnou situaci jako u nás, kde již několik let (od roku 2003) postupně vycházejí nové výplatní známky "Krása květů". Takže to samo o sobě by ještě nebyl důvod k tomu, abych o tom psal článek.

U příležitosti světových výstav PRAGA 2008 a WIPA 08 byl v obou pořadatelských zemích vydán aršík se stejným námětem: poštovní kočár tažený čtyřspřežím, na cestě z Vídně do Brna v roce 1750. Český aršík byl popsán a vyobrazen v časopise Filatelie č. 9/2008, rakouský však vyobrazen a popsán nebyl. Vzhledem k tomu, že u těchto společných vydání si řada sběratelů zakládá do sbírek i známky, resp. aršíky vydané v jiných státech, považuji za vhodné se zmínit o aršíku vydaném v Rakousku.

K napsání tohoto nečekaného pokračování původního článku z 8.8.2008 jsem se rozhodl na základě osobních poznatků z obou výstav, na kterých jsem se pohyboval téměř po celou dobu jejich trvání, a to nejen jako návštěvník, ale i obchodník a vystavovatel (jen na Praga 2008). Protože světovou výstavu PRAGA 2008 budou hodnotit na stránkách časopisů Filatelie i Merkur-Revue povolanější a navíc prakticky všichni, kteří něco v české filatelii znamenají, pražskou výstavu osobně navštívili, chci se podělit s návštěvníky internetových stránek firmy BURDA Auction s.r.o. o poznatky a postřehy vztahující se převážně k výstavě WIPA 2008.

Republica di San Marino (tak zní její oficiální název), rozprostírající se na ploše 61km2, ze všech stran obklopena Itálií a s necelými 30 000 obyvatel, je mezi filatelisty dobře známa. Její emisní činnost v posledních 5 letech se pohybuje mezi 15-17 emisemi, včetně 1-3 aršíků. Už dlouho dodržuje na naše poměry nezvyklou praxi, že obvykle 5x do roka vycházejí nové emise poštovních známek, takže většinou vyjde 3-5 emisí v jeden den najednou. Ne jinak tomu bylo i letos v létě.

Vzhledem k tomu, že Světovou výstavu PRAGA 2008 pod patronací FIP (12.9.-14.9.2008) a Světovou výstavu WIPA 2008 pod patronací FEPA (18.9.-21.9.2008) od sebe dělí necelý jeden týden a pouhých cca 290km po silnici, je zcela nasnadě, že si obě výstavy částečně konkurují. Jako první museli základní dilema, a to kam přihlásit svůj exponát, řešit vystavovatelé. Někteří měli sice toto zásadní rozhodnutí usnadněno tím, že pro výstavu PRAGA byly vypsány jen některé soutěžní třídy (tradiční filatelie, poštovní historie a jednorámových exponátů), kdežto na výstavě WIPA budou otevřeny všechny výstavní třídy, tak jak je to u světových výstav obvyklé. Pro mnohé vystavovatele to byl bezesporu problém. Majitelé zejména významných exponátů ve třídách tradiční filatelie a poštovní historie se museli rozhodnout, které výstavě dají přednost a není žádným tajemstvím, že řada zahraničních vystavovatelů (zejména ve třídě tradiční filatelie) upřednostnila Vídeň.

Pod názvem "Týden ve filatelii" vychází v časopise Filatelie, a to od č. 6/2008, zajímavý seriál z pera známého publicisty Vladimíra Feldmanna, pojednávající o časovém úseku 7 dnů a o jednotlivých dnech v týdnu, které lze dokumentovat na filatelistickém materiálu. V úvodní části věnované různým "Týdnům" (např. Týden známky v Austrálii, Týden Červeného kříže v Jugoslávii), byla Týdnům filatelie v Japonsku věnována pouze 1 věta: "Japonská pošta už od poloviny padesátých let 20. stol. vydává každoročně jednoznámkovou emisi k týdnu filatelie - protože však motivy na těchto známkách nejsou tradičně filatelistické, uniká to pozornosti mimojaponských sběratelů". Vzhledem k tomu, že tato informace je poněkud nepřesná a v článku chybí jakákoliv ukázka alespoň některé z mimořádně zdařilých a i v zahraničí velmi oblíbených známek, rozhodl jsem se napsat následujících pár řádek.

Krátké pojednání o první československé zálepce.

V Národním archivu, ve fondu č.429 jsem nalezl několik písemností, které se týkají vydání známky Pof.351 k I. sněmu Karpatské Ukrajiny a jejího prodeje. Tyto písemnosti doplňují a upřesňují články, které se objevily jak ve starších, tak i novějších filatelistických časopisech a literatuře. I přesto však některé otázky zůstávají nezodpovězeny a pravděpodobně i nadále zůstanou.

Co nového může přinést podrobná prohlídka aukčního katalogu fy Burda Auction, s.r.o., dokazuje následující krátký článek o objevu mezi nabízenými položkami. Stačí využít možnosti dobrého zvětšení nabízené položky a objevíte i to, co se jinak při běžné prohlídce opomine. Mám na mysli protektorátní mezinárodní odpovědky CMO1.

Komentář Vladimíra Dražana reagující na článek v německém časopise DBZ č. 24/2007 ohledně skutečných počtů úředně nevydaných známek k OH v Los Angeles.

Zájímavý doklad fungování pošty u zásilek vrcholných představitelů minulého režimu.

Několik podrobností k příležitostným razítkům z doby Protektorátu ČaM bylo nalezeno v Národním archivu ve fondu MPT č.429. Z několika málo dochovaných písemností se dozvídáme o jejich používání při poutích u kostela Sv. Antonínka a následně u filatelistické přepážky na poště Praha 1.

Zajímavý článek o smíšených frankaturách doplňkového výplatného složeného z výpomocných a souběžných protektorátních známek čs. původu na prvních definitivních protektorátních dopisnicích vydaných 1. prosince 1939, byl publikován v časopise Merkur-Revue č.6/2007. Autor v něm poprvé upozorňuje na vzácné a dosud opomíjené celistvosti se smíšenými frankaturami, které se mohly vyskytovat jen teoreticky po dobu prvních 15 dnů od vydání prvních protektorátních dopisnic a dokazuje, že bez přispění sběratelů a obchodníků, tyto celistvosti prakticky nemohly z potřeby poštovního provozu vzniknout. Jejich existenci přirovnává k vzácným smíšeným frankaturám prvních čs. dopisnic s obrazem Hradčany se známkami rakouského původu z roku 1919.

Ministerstvo dopravy, ředitelství pošt provádělo ještě v roce 1940 šetření ve věci schodku 1349,80Kč, který vznikl v roce 1939 při evakuaci pošty Sevluš přednostovi Rudolfu Zajícovi. K jeho vyjádření podal další vysvětlení vrchní poštovní komisař z Bratislavy Ludvík Špacír, který byl s celkovou situací dobře seznámen, a byl událostem osobně přítomen. Protože jeho vysvětlení obsahuje i zajímavé informace z doby obsazování krajiny, považuji za vhodné s ním seznámit i další sběratele . Vyjádření je uloženo v Národním archivu, ve fondu MPT č.429 (přepis).

Vyhodnocení aukčního trhu v České republice za rok 2007 a pohled do zahraničí.

Odborné pojednání o československých poválečných mezinárodních odpovědkách z období 1946-1949 bylo publikované v časopise Merkur-Revue č. 2/2007. Jedná se o první ucelenou práci, která podrobným způsobem popisuje krátké poválečné období vydávání těchto celin v obnoveném Československu a okolnosti, které předcházely jejich vydání, ale i ukončení prodeje. Vzhledem k tomu, že mezinárodní odpovědky dosud nejsou příliš známé, je zde uvedena také definice mezinárodních odpovědek, popis jejich funkce, základní pojmy a stručný popis postupu výroby.

Hodnocení aukčního trhu v České republice za rok 2006 jsem publikoval v časopise Merkur-Revue č. 1/2007. Jelikož řada návštěvníků internetových stránek nemá tento časopis k dispozici, rozhodl jsem se článek v nepatrně upravené formě publikovat touto cestou.

Bližší podrobnosti zjištěné v Národním archivu (fond 429) k příležitostným razítkům používaným v roce 1942 u příležitosti narozenin A.Hitlera. Ukázka soukromých pamětních tisků.

Několik údajů k příležitostným razítkům používaným při narozeninách A.Hitlera v roce 1941. Dále ukázka několika soukromých pamětních tisků.

Historie vzniku a používání příležitostných razítek na poštovních úřadech Praha 1 a Brno 1, k 51. narozeninám A. Hitlera v roce 1940. Ukázka některých soukromých pamětních tisků.

Nalezená fakta o vzniku a používání příležitostných razítek k narozeninám A.Hitlera v roce 1939. Vysvětlení proč byla razítka v německo - české i česko - německé verzi a ukázka několika soukromých pamětních tisků. Návaznost na článek První pamětní list ČaM.

Kompletní přehled o činnosti autopošty v letech 1939 – 1941, přehled akcí na kterých byla nasazena včetně jejího umístění, počty přijatých zásilek, hodnoty orazítkovaných známek a návrh na novou katalogizaci předběžných i definitivních razítek autopošty.

Fotokopie dokumentu z března 1941, který částečně objasňuje používání cenzurních razítek OKW a kulatých razítek A+písmeno a L+písmeno na zásilkách z ciziny.

Výpisy z archivních dokladů z let 1939-1940, které objasňují používání kulatých cenzurních razítek na tiskovinách zasílaných jednotlivě nebo v balíkách a adresovaných do Protektorátu ČaM.

Příklad použití dopisnice Hradčany 15h s přetiskem SO 1920 s přídavnou frankaturou na plebiscitním území.

Podrobnosti zjištěné k úpravě mezinárodní odpovědky CMO1 s novým dvoujazyčným nápisem a tříjazyčným označením krajiny v roce 1939. Noticka o spotřebě odpovědek a pasáž z Poštovního věstníku k CMO5.

Bližší údaje k vydání úředního pamětního listu, který byl v prodeji na poštovních úřadech Praha 1 a Brno 1 při výročí 50. narozenin A.Hitlera v roce 1939. Finanční výsledky z prodeje a ukázka dvou verzí polepených a orazítkovaných vložek.

Přehled firem a organizací, které používaly výplatní stroje FRANCOTYP a po osamostatnění Slovenska 14.3.1939 tam nadále zůstaly k dalšímu používání.