Odborné články

U příležitosti světových výstav PRAGA 2008 a WIPA 08 byl v obou pořadatelských zemích vydán aršík se stejným námětem: poštovní kočár tažený čtyřspřežím, na cestě z Vídně do Brna v roce 1750. Český aršík byl popsán a vyobrazen v časopise Filatelie č. 9/2008, rakouský však vyobrazen a popsán nebyl. Vzhledem k tomu, že u těchto společných vydání si řada sběratelů zakládá do sbírek i známky, resp. aršíky vydané v jiných státech, považuji za vhodné se zmínit o aršíku vydaném v Rakousku.

K napsání tohoto nečekaného pokračování původního článku z 8.8.2008 jsem se rozhodl na základě osobních poznatků z obou výstav, na kterých jsem se pohyboval téměř po celou dobu jejich trvání, a to nejen jako návštěvník, ale i obchodník a vystavovatel (jen na Praga 2008). Protože světovou výstavu PRAGA 2008 budou hodnotit na stránkách časopisů Filatelie i Merkur-Revue povolanější a navíc prakticky všichni, kteří něco v české filatelii znamenají, pražskou výstavu osobně navštívili, chci se podělit s návštěvníky internetových stránek firmy BURDA Auction s.r.o. o poznatky a postřehy vztahující se převážně k výstavě WIPA 2008.

Republica di San Marino (tak zní její oficiální název), rozprostírající se na ploše 61km2, ze všech stran obklopena Itálií a s necelými 30 000 obyvatel, je mezi filatelisty dobře známa. Její emisní činnost v posledních 5 letech se pohybuje mezi 15-17 emisemi, včetně 1-3 aršíků. Už dlouho dodržuje na naše poměry nezvyklou praxi, že obvykle 5x do roka vycházejí nové emise poštovních známek, takže většinou vyjde 3-5 emisí v jeden den najednou. Ne jinak tomu bylo i letos v létě.

Vzhledem k tomu, že Světovou výstavu PRAGA 2008 pod patronací FIP (12.9.-14.9.2008) a Světovou výstavu WIPA 2008 pod patronací FEPA (18.9.-21.9.2008) od sebe dělí necelý jeden týden a pouhých cca 290km po silnici, je zcela nasnadě, že si obě výstavy částečně konkurují. Jako první museli základní dilema, a to kam přihlásit svůj exponát, řešit vystavovatelé. Někteří měli sice toto zásadní rozhodnutí usnadněno tím, že pro výstavu PRAGA byly vypsány jen některé soutěžní třídy (tradiční filatelie, poštovní historie a jednorámových exponátů), kdežto na výstavě WIPA budou otevřeny všechny výstavní třídy, tak jak je to u světových výstav obvyklé. Pro mnohé vystavovatele to byl bezesporu problém. Majitelé zejména významných exponátů ve třídách tradiční filatelie a poštovní historie se museli rozhodnout, které výstavě dají přednost a není žádným tajemstvím, že řada zahraničních vystavovatelů (zejména ve třídě tradiční filatelie) upřednostnila Vídeň.

Pod názvem "Týden ve filatelii" vychází v časopise Filatelie, a to od č. 6/2008, zajímavý seriál z pera známého publicisty Vladimíra Feldmanna, pojednávající o časovém úseku 7 dnů a o jednotlivých dnech v týdnu, které lze dokumentovat na filatelistickém materiálu. V úvodní části věnované různým "Týdnům" (např. Týden známky v Austrálii, Týden Červeného kříže v Jugoslávii), byla Týdnům filatelie v Japonsku věnována pouze 1 věta: "Japonská pošta už od poloviny padesátých let 20. stol. vydává každoročně jednoznámkovou emisi k týdnu filatelie - protože však motivy na těchto známkách nejsou tradičně filatelistické, uniká to pozornosti mimojaponských sběratelů". Vzhledem k tomu, že tato informace je poněkud nepřesná a v článku chybí jakákoliv ukázka alespoň některé z mimořádně zdařilých a i v zahraničí velmi oblíbených známek, rozhodl jsem se napsat následujících pár řádek.

Krátké pojednání o první československé zálepce.

V Národním archivu, ve fondu č.429 jsem nalezl několik písemností, které se týkají vydání známky Pof.351 k I. sněmu Karpatské Ukrajiny a jejího prodeje. Tyto písemnosti doplňují a upřesňují články, které se objevily jak ve starších, tak i novějších filatelistických časopisech a literatuře. I přesto však některé otázky zůstávají nezodpovězeny a pravděpodobně i nadále zůstanou.

Co nového může přinést podrobná prohlídka aukčního katalogu fy Burda Auction, s.r.o., dokazuje následující krátký článek o objevu mezi nabízenými položkami. Stačí využít možnosti dobrého zvětšení nabízené položky a objevíte i to, co se jinak při běžné prohlídce opomine. Mám na mysli protektorátní mezinárodní odpovědky CMO1.

Komentář Vladimíra Dražana reagující na článek v německém časopise DBZ č. 24/2007 ohledně skutečných počtů úředně nevydaných známek k OH v Los Angeles.

Zájímavý doklad fungování pošty u zásilek vrcholných představitelů minulého režimu.

Několik podrobností k příležitostným razítkům z doby Protektorátu ČaM bylo nalezeno v Národním archivu ve fondu MPT č.429. Z několika málo dochovaných písemností se dozvídáme o jejich používání při poutích u kostela Sv. Antonínka a následně u filatelistické přepážky na poště Praha 1.

Zajímavý článek o smíšených frankaturách doplňkového výplatného složeného z výpomocných a souběžných protektorátních známek čs. původu na prvních definitivních protektorátních dopisnicích vydaných 1. prosince 1939, byl publikován v časopise Merkur-Revue č.6/2007. Autor v něm poprvé upozorňuje na vzácné a dosud opomíjené celistvosti se smíšenými frankaturami, které se mohly vyskytovat jen teoreticky po dobu prvních 15 dnů od vydání prvních protektorátních dopisnic a dokazuje, že bez přispění sběratelů a obchodníků, tyto celistvosti prakticky nemohly z potřeby poštovního provozu vzniknout. Jejich existenci přirovnává k vzácným smíšeným frankaturám prvních čs. dopisnic s obrazem Hradčany se známkami rakouského původu z roku 1919.

Ministerstvo dopravy, ředitelství pošt provádělo ještě v roce 1940 šetření ve věci schodku 1349,80Kč, který vznikl v roce 1939 při evakuaci pošty Sevluš přednostovi Rudolfu Zajícovi. K jeho vyjádření podal další vysvětlení vrchní poštovní komisař z Bratislavy Ludvík Špacír, který byl s celkovou situací dobře seznámen, a byl událostem osobně přítomen. Protože jeho vysvětlení obsahuje i zajímavé informace z doby obsazování krajiny, považuji za vhodné s ním seznámit i další sběratele . Vyjádření je uloženo v Národním archivu, ve fondu MPT č.429 (přepis).

Vyhodnocení aukčního trhu v České republice za rok 2007 a pohled do zahraničí.

Odborné pojednání o československých poválečných mezinárodních odpovědkách z období 1946-1949 bylo publikované v časopise Merkur-Revue č. 2/2007. Jedná se o první ucelenou práci, která podrobným způsobem popisuje krátké poválečné období vydávání těchto celin v obnoveném Československu a okolnosti, které předcházely jejich vydání, ale i ukončení prodeje. Vzhledem k tomu, že mezinárodní odpovědky dosud nejsou příliš známé, je zde uvedena také definice mezinárodních odpovědek, popis jejich funkce, základní pojmy a stručný popis postupu výroby.

Hodnocení aukčního trhu v České republice za rok 2006 jsem publikoval v časopise Merkur-Revue č. 1/2007. Jelikož řada návštěvníků internetových stránek nemá tento časopis k dispozici, rozhodl jsem se článek v nepatrně upravené formě publikovat touto cestou.

Bližší podrobnosti zjištěné v Národním archivu (fond 429) k příležitostným razítkům používaným v roce 1942 u příležitosti narozenin A.Hitlera. Ukázka soukromých pamětních tisků.

Několik údajů k příležitostným razítkům používaným při narozeninách A.Hitlera v roce 1941. Dále ukázka několika soukromých pamětních tisků.

Historie vzniku a používání příležitostných razítek na poštovních úřadech Praha 1 a Brno 1, k 51. narozeninám A. Hitlera v roce 1940. Ukázka některých soukromých pamětních tisků.

Nalezená fakta o vzniku a používání příležitostných razítek k narozeninám A.Hitlera v roce 1939. Vysvětlení proč byla razítka v německo - české i česko - německé verzi a ukázka několika soukromých pamětních tisků. Návaznost na článek První pamětní list ČaM.

Kompletní přehled o činnosti autopošty v letech 1939 – 1941, přehled akcí na kterých byla nasazena včetně jejího umístění, počty přijatých zásilek, hodnoty orazítkovaných známek a návrh na novou katalogizaci předběžných i definitivních razítek autopošty.

Fotokopie dokumentu z března 1941, který částečně objasňuje používání cenzurních razítek OKW a kulatých razítek A+písmeno a L+písmeno na zásilkách z ciziny.

Výpisy z archivních dokladů z let 1939-1940, které objasňují používání kulatých cenzurních razítek na tiskovinách zasílaných jednotlivě nebo v balíkách a adresovaných do Protektorátu ČaM.

Příklad použití dopisnice Hradčany 15h s přetiskem SO 1920 s přídavnou frankaturou na plebiscitním území.

Podrobnosti zjištěné k úpravě mezinárodní odpovědky CMO1 s novým dvoujazyčným nápisem a tříjazyčným označením krajiny v roce 1939. Noticka o spotřebě odpovědek a pasáž z Poštovního věstníku k CMO5.

Bližší údaje k vydání úředního pamětního listu, který byl v prodeji na poštovních úřadech Praha 1 a Brno 1 při výročí 50. narozenin A.Hitlera v roce 1939. Finanční výsledky z prodeje a ukázka dvou verzí polepených a orazítkovaných vložek.

Přehled firem a organizací, které používaly výplatní stroje FRANCOTYP a po osamostatnění Slovenska 14.3.1939 tam nadále zůstaly k dalšímu používání.