Dne 31.března 1939 se dostavil na poštovní správu ministerstva dopravy, odbor V., který měl v referátu poštu, telefon a telegraf k odborovému přednostovi Dr. Otto Kučerovi vrchní poštovní rada Dr. von Segnitz z delegace zmocněnce říšského ministra pošt (Abordnung des Beaufragten des Reichspostministers) v Berlíně se sídlem v Praze. Vyslovil požadavek, aby ke dni 20. dubna 1939 (narozeniny A.Hitlera) bylo pořízeno asi 10ks příležitostných razítek pro Prahu a Brno s dvoujazyčným textem :
Praha Protektorát Čechy a Morava
50. výročí narozenin Vůdce
Prag Protektorat Böhmen und Mähren
50. Geburstag des Führers.
Dtto i pro Brno.
Po dalším jednání s říšskou delegací tato rozhodla, aby bylo pořízeno 5ks příležitostných razítek s uvedenou legendou a to tři pro pošt. úřad Praha 1 s rozlišením „a“, „b“, „c“ a dvě pro pošt. úřad Brno 1 s rozlišením „a“ a „b“. Protože jazyková otázka textů nebyla definitivně rozhodnuta a hrozila časová prodleva, rozhodl odborový přednosta Dr.O.Kučera o tom, aby byla objednána razítka jak s legendou česko – německou, tak i německo – českou.
Zde je tedy rozluštění záhady vzniku razítka s česko – německou legendou a bylo tedy oficiálně objednané a vyrobené.
Dne 13.dubna 1939 pak bylo rozhodnuto na žádost německé delegace, aby pro tentokráte bylo zcela výjimečně použito razítko s legendou německo – českou. V té době je možné hovořit o výjimečnosti použití německo – české verze, protože ještě nějaký čas byla čeština akceptována jako prvotní. Zajímavé je také to, že jde o jediná dvě razítka (PR3 a PR4), která obsahují označení „PROTEKTORÁT“, jak požadoval Dr. von Segnitz. Jiná pozdější razítka toto označení již nemají. Téhož dne také začalo razítkování pamětních listů (viz článek První pamětní list ČaM). Razítkováno bylo červenou barvou, kterou tak jako razítka hradila poštovní správa.
Razítka s brněnským označením 18.4.1939 večer odeslal poštovní úřad Praha 1 poštovnímu úřadu Brno 1, včetně gumových podložek, razítkových polštářků a červené barvy. Zde byla razítka „a+b“ používána pouze 20.4.1939 a ještě večer po 21,oo hodině odeslána zpět poštovnímu úřadu Praha 1. Zde pak byly vyřizovány došlé objednávky na otisky. Po skončeném razítkování byla razítka předána Poštovní hospodářské ústředně v Praze, odkud byly 2.6.1939 odeslány poštovní správě ministerstva dopravy s několika otisky. Zajímavé také je, že ve zprávě pro tisk se uvádí, že razítkování pro veřejnost bude pouze 20.4.1939 v době od 7,oo do 21,oo hod. a dodatečné orážení prováděno nebude. Zde byl odkaz na možné zakoupení připravených pamětních listů. O dalším razítkování po dobu 7 dnů nebyla žádná písemnost nalezena, ale vyloučit je nemůžeme, v papírech nemusí být vše.
Zůstává nám tedy část záhady u PR3A. Zcela jistě bylo toto razítko vyhotoveno také ve 3 kusech s rozlišením „a-c“. Mezi sběrateli se však vyskytují otisky pouze s rozlišením „b“. A protože se jeho výskyt objevuje až v posledních letech, dá se předpokládat, že je v soukromých rukách. Jeho cesta mohla být pouze od výrobce k hospodářské ústředně a zřejmě jen na poštovní správu a pak ? V poštovním provozu oficiálně nebylo a kontrolních otisků nebo i udělaných pro vlastní potřebu některým zaměstnancem by bylo jen několik. Otisky se vyskytují v černé barvě a výjimečně i červené, která však není totožná s červenou barvou používanou oficiálně. Bohužel o osudu těchto razítek s česko – německým textem v archivu nebylo nic nalezeno. V seznamu příležitostných razítek používaných za protektorátu by zřejmě být nemělo, neboť v poštovním provozu být nemohlo.
Ukázka razítek s česko – německým textem :
Ukázka několika soukromých pamětních tisků :
