Aukce 68 / Papírová platidla / Rakousko - Uhersko

warning
Prohlížíte si aukci v archivu, v této aukci již nelze dražit!
info
Aktuálně běží Online aukce 75, kde můžete najít podobné položky a dražit!
Zobrazení:view_columnview_stream
3203
1 000 
Tip
232605 - 1848 Pi.A81, 1 Gulden 1848, série D47, na rubu fialová raz
+1
Jakost
1848 Pi.A81, 1 Gulden 1848, série D47, na rubu fialová razítka ze stažení z oběhu: "WERTHLOS", "ECHT", "Druckerei für Werthpapiere der Oesterreichisch-Ungarischen Bank", razítkový podpis úředníka a ručně psané pořadové číslo; v přehybech drobná prodření
Vyvolávací cena: 800  +25,0 %
U:A5
Vydraženo za: 1 000 Kč
3204
1 100 
Tip
232601 - 1866 Pi.A150, 1 Gulden 1866, série Tn 45; křížem přelo
+1
Jakost
1866 Pi.A150, 1 Gulden 1866, série Tn 45; křížem přeložena, ale neprodřena
Vyvolávací cena: 800  +37,5 %
U:A5
Vydraženo za: 1 100 Kč
3205
400 
232607 - 1904 Ba.RU4, 10K 1904, série 2980; křížem přeložena, v
+1
Jakost/Jakost
1904 Ba.RU4, 10K 1904, série 2980; křížem přeložena, ve středu slabě prodřena
Vyvolávací cena: 400  +0,0 %
U:A5
Vydraženo za: 400 Kč
3206
5 500 
Tip
232672 - 1918 Pi.25, 10000K 1918, hledaná první série 1001(!), pos
+1
Jakost
1918 Pi.25, 10000K 1918, hledaná první série 1001(!), poslední bankovka Rakouska-Uherska; svislý přehyb, nepatrně natržený okraj, pěkná
Vyvolávací cena: 5 000  +10,0 %
U:A5
Vydraženo za: 5 500 Kč

Aukce 68 / Papírová platidla / Rakousko - Uhersko - Informace

Papírová platidla na českém území do roku 1918

První bankovky habsburské monarchie, a tedy i první bankovky platné na území dnešní České republiky, zavedla Marie Terezie roku 1762. Jejich emitentem byla vídeňská městská banka a od jejich německého označení "Wiener Stadt-Banco-Zettel" pochází i dodnes občas užívané pojmenování "bankocetle" či "bankocedule". Žádné z nejstarších bankocetlí se v originále nedochovaly. Protože plnily roli směnek, byly po ukončení platnosti všechny veřejně páleny na znamení vyrovnání dluhu. Jejich vzhled je znám pouze z formulářů, kterými bylo oznamováno jejich vydání, jež však byly tištěny ze stejných desek, jako originály. Rovněž další emise 18. století se dochovaly přinejlepším jen v několika jednotlivých originálních exemplářích.

Napoleonské války vedly ke zvýšenému vydávání bankovek, kterými byly kryty válečné výdaje říše. Postupem doby rostl význam bankovek v penežním oběhu, což se projevilo i na jejich vzhledu. Bylo opuštěno do té doby praktikované ruční psaní pořadových čísel a vlastnoruční podepisování jednotlivých exemplářů úředníky. Přidávány byly nové ochranné prvky mající zamezit snadnému napodobení, ve 40. letech se např. poprvé objevují ve výzdobě bankovek figurální motivy provedené jemnou rytinou. V 70. letech už vnější vzhled bankovek vesměs odpovídá našemu chápání bankovkové grafiky, jako hlavní výzdobný prvek však slouží figurální alegorie a anonymní portréty ideálních typů lidí. Většina bankovek z 19. století se řadí mezi vzácné.

Po měnové reformě v roce 1892, kterou byly krejcary a zlaté nahrazeny haléři a korunami, vyšly roku 1900 i první bankovky znějící na novou měnu. Jinak však korunové bankovky po výtvarné stránce pokračovaly v dosavadní tradici, pouze klasicistní styl rychle vystřídala secese. Po vypuknutí I. světové války byly tištěny i do té doby neobvyklé bankovky nižších hodnot, aby nahradily mince z drahých kovů, které si obyvatelstvo začalo schovávat pro budoucnost, takže z oběhu zcela vymizely.

V revolučních dnech podzimu 1918 vyšly poslední rakousko-uherské bankovky. 25 a 200 koruny byly tištěné narychlo a pouze po jedné straně. Bankovka s nezvykle vysokým nominálem 10.000 korun, poslední bankovka Rakousko-Uherska vůbec, již na našem území obíhala pouze sporadicky v rakouském příhraničí.