Public Auction 22 / Banknotes

warning
This auction is archived, you cannot bid or buy items from this auction!
info
Public Auction 74 is currently running, you can find items like this there and bid on them!
View type:view_columnview_stream
79842 - 1920 CZECHOSLOVAKIA 1918-39   Ba.16a, 100CZK Mucha green, se
+1
Jakost
1920 CZECHOSLOVAKIA 1918-39 Ba.16a, 100CZK Mucha green, set I, c.v.. 13000CZK, quality 2
Starting price: CZK
U:A4
80987 - 1939 SLOVAKIA  Ba.45, 1000CZK Palacký, violet overprint, se
+1
Jakost
1939 SLOVAKIA Ba.45, 1000CZK Palacký, violet overprint, set H, quality 4
Starting price: CZK
U:A5
80186 - 1813 PROVISORY  specimen for banknotes 10G and 20 G on bluis
+1
Jakost
1813 PROVISORY specimen for banknotes 10G and 20 G on bluish paper
Starting price: CZK
U:A3s|
80188 - 1800 PROVISORY  specimen for banknotes 1G and 2G on grey-vio
Jakost
1800 PROVISORY specimen for banknotes 1G and 2G on grey-violett stronger paper of format 20x19 cm, light fold
Starting price: CZK
U:A4

Public Auction 22 / Banknotes - Information

Papírová platidla

Bankovka neboli cenný papír s určitou peněžní hodnotou je bezúročný platební prostředek, vydávaný centrální bankou. Bankovkami se zabývá sběratelský vědní obor označovaný jako notafilie.

Bankovky se historicky vyvinuly z obchodních směnek. V případě předložení směnky byla původnímu majiteli vydána bankovka, kterou se banka zavazovala vyplatit při předložení určité množství zlata popřípadě určitou sumu. Před bankovkami byly v oběhu pouze peníze z drahých materiálů, které samy o sobě byly nositeli hodnoty – na rozdíl od bankovek – nezávisle na bance, státu či úřední moci. Nejčastější byly zlaté mince, jejich nevýhodou bylo to, že byly poměrně těžké a že se opotřebovávaly.

Za první papírová platidla jsou obecně pokládány směnky čínských obchodníků datované do 7. století po Kr., ale za všeobecnou měnu jsou uznány až v 10. století. Marco Polo roku 1298 píše, že bankovky jsou v oběhu i v Persii a Japonsku.

Aby se nemusely vyměňovat pytlíky mincí, zavedli ve středověku evropští obchodníci takzvané úvěrové úpisy. Od 17. století vydávaly takové úpisy přímo banky. V té době kovová platidla nestačila pokrývat prudký růst objemu transakcí v obchodním styku.

Začaly se používat směnky jakožto cenné papíry, ve kterých se jejich vydavatel zavazuje vyplatit držiteli určitou částku. Se směnkami se tak začalo obchodovat. Směnky měly v praxi několik nevýhod – byly vždy vypsány na pevnou částku a jejich reálná hodnota závisela na platební morálce konkrétního vydavatele (emitenta).

Banky proto začaly směnky vykupovat a vyměňovat je za směnky vlastní – bankovky. Ty mohly být kryty vykoupenými směnkami nebo zlatem. Vzhledem k problémům s tímto systémem byl vytvořen monopol na vydávání bankovek, který byl svěřen centrální bance. V České republice tak smí bankovky vydávat pouze Česká národní banka. Protože je to dáno zákonem, patří bankovky ČNB (koruny české) mezi měny s nuceným oběhem.

První bankovky na území rakouské monarchie se začaly vydávat za vlády Marie Terezie. Poukazy začala emitovat Vídeňská městská banka, proto se začaly nazývat „Banco-zettel“, doslova „bankovní lístek“. Počeštěním vznikl název „bankocetle“ a pro bankovky obecně název „banknóty“.