Public Auction 22 / Numismatics

warning
This auction is archived, you cannot bid or buy items from this auction!
info
Public Auction 67 is currently running, you can find items like this there and bid on them!
View type:view_columnview_stream
79847 - 1993 LIECHTENSTEIN  silver coin 20ECU, luxury etui, quality
+2
Jakost
1993 LIECHTENSTEIN silver coin 20ECU, luxury etui, quality 0/0
Starting price: CZK
U:O5
79846 - 1993 LIECHTENSTEIN  gold coin 150ECU, luxury etui, quality 0
+2
Jakost
1993 LIECHTENSTEIN gold coin 150ECU, luxury etui, quality 0/0
Starting price: CZK
U:O5

Public Auction 22 / Numismatics - Information

Numizmatika

Název numizmatika pochází z latinského nummus = peníz, mince. Numismatika je historická věda, která se zabývá platebními prostředky, především mincemi a jejich formami. Numismatikou je také označován sběratelský obor, který se zabývá sbíráním mincí a medailí.

Mincovní právo (tzv. mincovní regál) bylo výhradní právo panovníka razit mince. Proto panovníci vydávali mincovní řády. Mincovní regál spravoval královský mincmistr, který současně dohlížel i na horní regál. Původně se mince pokládala za panovníkův majetek a pramen jeho příjmů. Proto panovník stanovil jeho hodnotu a měl také výhradní právo mince razit. Falšování mince bylo zločinem urážky majestátu. Panovníci mohly vydávat mincovní řády.

Později mince přestávala být majetkem panovníka a stala se majetkem státu. Na stát přešlo i právo mince razit. Některé osoby a města si podle svých privilegií razila vlastní mince většinou z ekonomických důvodů. Počátky numizmatiky, přesněji řečeno peněžní oběh byl zkoumán již v antice.

Platidla na českém území

Statéry byly prvním platidlem, které jsou známy na českém území, jsou duhovky. Jde o keltské zlaté mince (statéry) a duhovky jim kdysi začali říkat lidé, kteří je občas nalézali na polích po prudkém dešti, který tyto mince omyl a ty se potom třpytily ve slunci. Lidé tyto zlaté mince spojovali s duhou a domnívali se, že padají právě z ní.

Denáry platily od poloviny 10. století do 13. století. Rozdělujeme je na dva druhy: české a moravské denáry. Byly na nich křesťanské motivy nebo portrét panovníka. Kolem roku 1050 byla uskutečněna měnová reforma, nově ražené denáry mají menší rozměry a hmotnost, jakost stříbra byla určena na 0,960, často však obsah stříbra klesal na zlomek původně stanovené hodnoty. Hodnota – 1 denár = deset slepic nebo ječmen pro koně na 40 dní

Brakteáty bylyvydávány Přemyslem Otakarem I. a Přemyslem Otakarem II., dělíme je na české (asi 1225 – 1300) a moravské brakteáty (asi 1250 – 1300). Nebyly rovné, ale zvlněné (proto též nazývány plecháče), nedaly skládat do hromádek. nápisy se rozmazávaly a důsledkem toho bylo jejich stažení z oběhu. Hodnota – 2 až 4 plecháče = kus sýra, 12 plecháčů = jehně, 120 plecháčů = pytel žita v době hladu.

Groše byly raženy v Kutné Hoře, ve své době ovládly celou střední Evropu. Platily od roku 1300 do konce 16. století, ale v oběhu zůstaly ještě pár dalších století jako drobné. Groš se dělil na 12 haléřů neboli parvů. Hodnota ve 14. století – 2 haléře = jedno vejce, 1 groš = kus másla nebo sýra, 3 groše = sekera, 22 až 55 grošů = kráva. Hodnota v 15. století – 1 groš = slepice, 1 groš = 18 cihel, 24 až 40 grošů = kráva, 120 grošů = kůň. Hodnota v 16. století – 1 groš = uzda, 3 groše = hrábě, 5 grošů = kopa vajec.

Tolary první tolary dal razit Jáchym Šlik ze stříbra v Jáchymově. Název „tolar“ vznikl z německého názvu Joachimsthaler, tj. „z údolí sv. Jáchyma“ – lokality v Krušných horách, kde byly na počátku 16. století otevřeny stříbrné doly. Z názvu „tolar“, resp. Thaller se odvozuje označení americké měny dolar.

Krejcary platily od vzniku Habsburské monarchie roku 1526, byly nahrazeny až haléři (Heller, filér) po roce 1892 v souvislosti se zavedením korunové měny. Souběžně s nimi se používaly také bankocetle, první papírové peníze zavedené na českém území.

Koruny korunová měna byla vyhlášena 11. srpna 1892, staré zlatkové peníze však dlouho zůstávaly v oběhu, korunové bankovky přišly do oběhu až roku 1900. Koruna (Krone, korona) byla rozdělena na 100 haléřů (Heller, fillér). Z přepočítacího poměru 2:1 (10 korun představovala 5 zlatková bankovka) vzniklo dodnes známé lidové označení „pětka“ pro desetikorunu.

Peněžní odluka 1919 – oddělení rakousko-uherské a československé měny. Po rozpadu Rakouska-Uherska byla definitivně převzata korunová měna pouze jednou nástupnickou zemí – Československou republikou. První bankovky byly vydány již v roce 1919, ale první mince (20h a 50h) byly raženy s letopočtem 1921 (existují i zkušební ražby se starším letopočtem) a dány do oběhu až v roce 1922.

1945 – odebrání peněz z oběhu a jejich uložení na vázané účty (měněno až 500K v poměru 1:1).

Měnová reforma 1. 6. 1953 – výměna peněz v poměru až 1 : 50 (ceny změněny v poměru 1 : 5), zrušení vázaných vkladů aj.

1993 – oddělení české a slovenské měny