Archive / Articles / Unikátní album s pracemi Eduarda Karla v Aukci 67
26.10.2021 Author: Jan Vlček; Number of views: 1591| Jméno rytce a grafika Eduarda Karla je nesmazatelně spojeno se vznikem nejstarších československých známek. V naší 67. aukci nabízíme výjimečný soubor Karlova díla - autorské album, pravděpodobně vlastnoručně zhotovené, obsahující v originálech dochovanou bohatou ukázku Karlovy práce. |
 |  | ||||||||||||||||||||||
Eduard Karel (1861-1950) Autoportrét vytvořený roku 1926 (převzato z kfturnov.cz) | Úvodní list alba s Karlovým rukopisným titulem |
| Eduard Karel se narodil 20. ledna 1861 ve východočeských Smiřicích. Byl čtvrtým z pěti dětí řezníka Josefa Karla. Obecnou školu absolvoval úspěšně, ovšem v kreslení již tehdy projevoval výrazný talent. Chudí rodiče však nemohli zajistit mladému Eduardovi odpovídající vzdělání a proto nastoupil do učení na zámečníka. Ve volném čase stále pro svou potěchu kreslil, za což byl však kárán matkou, podle které jen „kazil papír". V Karlův prospěch však tehdy zasáhla náhoda. Onemocněl a jeho ošetřující lékař Otakar Jedlička si povšiml jeho kreseb. Několik si jich vyžádal a zaslal je do Umělecké besedy v Praze. Na tomto základě byl Eduard Karel přijat do Prahy ke studiu na odborné zlatnické škole, kde pobíral stipendium. Později na škole prováděl inspekci vídeňský dvorní a tajný rada, rytíř Rudolf Eitelberger (shodou okolností v naší 67. aukci aktuálně jako položku č. 2244 nabízíme jeho vlastnoručně napsaný dopis s podpisem). Náhodou jej při obhlídce zaujala vystavená Karlova rytina do mosazi a když se dozvěděl, že jejím autorem je žák místního ústavu, vybídl Karla, aby přestoupil do Vídně, kde mu nabízel studium u W. Ungera, stipendium stejné jako v Praze a lepší vyhlídky budoucího uplatnění, což Karel přijal. V následujících letech Karel rozvíjel svůj talent, věnoval se kreslení a rytině, kopíroval staré mistry a získával první zakázky v oboru. Roku 1885 přestoupil na speciální školu pro dřevoryt a lept, kde se podílel na vzniku monumentálního knižního díla Die Österreichische-Ungarische Monarchie im Wört und Bild, které je podle svého zadavatele, korunního prince Rudolfa nazýváno též Kronprinzenwerk. V téže době však do knižní grafiky začínaly pronikat nové fotomechanické techniky, které umožňovaly reprodukovat obraz věrněji a levněji, než ruční rytí do zimostrázového štočku. Jednalo se především o světlotisk, heliogravuru a autotypii. Rubem zaváděného pokroku byla ztráta zaměstnání pro mnoho rytců, kteří již nebyli více potřební. Takto byl postižen i Eduard Karel, který roku 1890 po studiích odešel do Karlových Varů, kde se živil jako kreslíř a leptař vzorů pro místní porcelánku. Následující léta byla poznamenána hledáním odpovídajícího zaměstnání, z jehož výdělku by uživil vlastní rodinu. Přitom však stále získával nejnovější poznatky z oboru, které mu dopomohly stát se nakonec ředitelem v oddělení technické reprodukce pražské tiskárny Česká grafická unie. Zde zaváděl nové technologie, díky kterým se Unie dostala na čelní místo ve svém oboru. Za Karlova působení zde byla tištěna díla předních umělců, jako byli Mánes, Mařák, Hynais, Uprka a další. |
 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Známka k 300. výročí Romanovské dynastie, jejíž rytinu zhotovil E. Karel Tato známka je součástí losu č. 271 z naší aktuální aukce |
| Roku 1913 byl pozván do Moskvy, kde se podílel na vzniku díla mapujícího ruské výtvarné umění. Zde osvědčil své kvality, když byl jako jediný z oslovených umělců schopen dostatečně věrně reprodukovat staré ruské ikony. V této době také zřejmě realizoval svou první práci na poli známkové tvorby, když vyryl pětirublovou známku s portrétem cara Mikuláše II., jež vyšla jako koncová hodnota emise k 300. výročí dynastie Romanovců. Plodnou činnost však přerušila I. světová válka, po jejímž vypuknutí se Eduard Karel vrátil do Prahy a pokračoval ve svém působení v Unii. V prosinci 1918, krátce po vzniku Československé republiky, vyšla i první emise známek mladého státu s motivem Hradčan podle návrhu Alfonse Muchy. Již v únoru 1919 se Eduard Karel pokusil převést druhý autorův návrh do rytiny. Tato Karlova verze, vysoko hodnocená pro svou zdařilost technického zpracování, se bohužel realizace nedočkala, paradoxně právě pro svou technickou náročnost, která by výrobu známek neúměrně zdržela a prodražila. |
 | |||||||||
Zkusmý tisk Karlova přepisu Muchových "Hradčan", doplněný navíc zkouškou Muchova nerealizovaného návrhu "Dívka v kroji", rovněž vyrytého Eduardem Karlem Tyto jedinečné doklady vzniku nejstarších čs. známek byl zrealizovány v naší 41. a 52. aukci |
| Téhož roku byla připravována i emise známek s portrétem prezidenta Masaryka k jeho 70. narozeninám. Vypracováním grafického návrhu byl pověřen Max Švabinský, který zhotovení tiskových podkladů soukromě svěřil přímo svému učiteli a dobrému příteli Eduardu Karlovi. Tiskárna Unie nebyla vybavena na požadovaný tisk z hloubky, známky tedy měly být tištěny knihtiskem. Protože však Karel stále prosazoval užití alespoň poněkud odlišné techniky oproti běžnému knihtisku, a protože zadání práce Švabinským Karlovi se událo bez vědomí Unie, byl Karel ze svého místa po 21 letech práce propuštěn. Okamžitě však získal nabídku Fr. Kysely, aby začal vyučovat grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Stal se tak prvním učitelem grafiky u nás, mezi jeho studenty najdeme jména Cyrila Boudy, Karla Svolinského, Bohumila Heinze a dalších. |
 | |||||||||||||||
| V naší 50. aukci jsme v položce č. 1449 zrealizovali dva rukopisné vzkazy Eduarda Karla, v nichž vlastními slovy popisuje okolnosti jeho neradostného konce v tiskárně Unie |
Pro zajímavost dodejme, že roku 1921 na Eduarda Karla dokonce padlo podezření z padělání bankovek. Na počátku srpna se totiž několik chlapců koupalo u Troje ve Vltavě. Přitom ve vodě našli tři balíčky obsahující desítky kovových ploten pro tisk různých domácích i zahraničních bankovek. Nebezpečně kvalitní provedení práce svedlo vyšetřují orgány k názoru, že autorem musel být jedině zkušený profesionální rytec a Karel byl jediný, kdo odpovídal policejním úvahám, tím spíše, že se zrovna v té době významně podílel na tisku nových čs. státovek. Karel však zužitkoval své ohromné zkušenosti a znalosti, a nejen že se očistil od křivého nařčení, ale navíc přivedl vyšetřovatele na stopu skutečného pachatele, Bedřicha Černého. Ten však byl nakonec osvobozen, neboť obalamutil porotu obhajobou, že padělky bankovek zhotovoval ve snaze vynalézt metodu, jak vyrábět bankovky nepadělatelné, a tím prospět celému lidstvu. |
 |
V naší aktuální 67. aukci nabízíme na Eduarda Karla jedinečnou památku, která dlouhá léta odpočívala v naprostém zapomenutí. Jedná se o autorské album s ukázkami Karlovy práce, které podle způsobu provedení autor pravděpodobně také sám zhotovil.
V následujícím přehledu představujeme kompletní obsah alba i s uvedením zjištěných poznatků k jednotlivým položkám: |
|
| Pod číslem 1025 v naší aukci nabízíme kontrolní otisk nehotového Karlova přepisu Muchova návrhu známek emise „Hradčany" z roku 1919. Jedná se pravděpodobně o dosud nepodchycenou mezifázi, kterou je třeba řadit mezi druhou a třetí fázi otisku rytiny, jak ji uvádí odborná literatura (Klim, Štolfa, Filípek: Československo 1918 - 1939. I. část, Merkur Revue 2014, str. 84). Náš nabízený otisk má již značně prorytý obraz Hradčan, avšak větší část chrámu sv. Mikuláše, ne tedy pouze jeho kupole, je dosud nezpracována, má pouze formu siluety. Jedná se tedy o výjimečný exemplář, který významně rozšiřuje škálu známých zkusmých tisků Karlových „Hradčan", jehož existence byla v literatuře předpokládána, i když nemohla být potvrzena konkrétním exemplářem. |
|  |  |  |  |
| Ukázky Karlovy známkové tvorby dále pokračují zkusmými tisky realizované emise Masaryk 1920. Pod číslem 1154 se nachází černotisk hodnoty 1000h s dosud neopracovanými okraji a bez jména rytce, provedený tiskem z výšky. Losy 1150, 1151, 1152 a 1153 pak obsahují nerealizovanou variantu téže hodnoty v menším (18 x 24,5 mm) rozměru tiskového obrazu, provedenou hlubotiskem ve třech barvách - hnědé, zelené a fialové. |
 |
| Sérii krajinek s hrady a zámky připravených Karlem po roce 1925 pro případné využití na poštovních známkách nalezneme v losu č. 1332. Zastoupeny jsou motivy Pražského hradu, Karlštejna, Orlíku, Zvíkova, Lán, Trosek, Kosti a Oravy. Většina motivů je provedena ve dvou barevných verzích, motiv Hradčan obsahuje také zkusmý tisk rozpracované rytiny. Ačkoliv tato idea známkových motivů byla ve 20. - 40. letech několikrát zrealizována, Karlových návrhů nebylo bohužel nikdy využito. |
 |
| Karlův portrét prezidenta Masaryka je obsahem losu č. 1194. Rytina je datována rokem 1926 a svou kompozicí portrétu v oválném rámu s tabulkou s Masarykovým jménem nezapře inspiraci stylem Maxe Švabinského. Portrét nabízíme ve dvou provedeních, jednou jako kompletní rytinu včetně architektonického orámování portrétu, podruhé jako portrét nedohotovený, u něhož je orámování dokresleno ručně. |
 |
| Poněkud záhadné jsou dvě barevné verze portrétu dr. Aloise Rašína (položka č. 1331), jejichž zamýšlené využití se nám nepodařilo zjistit. Medailony však svým pojetím připomínají portrét J. A. Komenského na čs. pětikorunové státovce vzor 1921, která byla tištěna v pražské Unii a je tudíž pravděpodobné, že se Karel na jejích přípravách také podílel. Snad zde před sebou máme jakousi studii k chystané dvacetikorunové bankovce s Rašínovým portrétem, jež však nakonec vyšla s letopočtem 1926 podle návrhu A. Mudruňky. |
 |
Vzpomínkou na Karlovu tvorbu ruských poštovních známek jsou jistě čtyři zkusmé tisky portrétu cara Mikuláše II. z položky č. 1330. Pro realizaci byla však nakonec vybrána poněkud jiná varianta carova portrétu.
Zájemci mají tedy nyní jedinečnou a vpravdě neopakovatelnou příležitost rozšířit své sbírky o unikátní památky na činnost významného českého rytce, mistra svého řemesla, bez něhož by nejenom nejstarší československá známková tvorba dnes vyhlížela zcela jinak. V následující galerii je zachycena původní adjustace celého kompletu: |
 |  |  |  |
 |  |  |  |
 |  |  | |
Použité zdroje: Basika, Karel: 1861-1961. Eduard Karel. Filatelie. Časopis československých filatelistů XI/4, 20. 2. 1961, str. 65 Filípek, Zdeněk: Rytina prof. Eduarda Karla podle návrhu Alfonse Muchy pro V. kresbu první čs. emise „Hradčany. Merkur Revue 4/2009, str. 1 Hlinka, Bohuslav: Atentáty na peníze. Praha 1987, str. 119-133 Mojsl, Jaroslav: Eduard Karel - rytec, grafik a učitel. Dostupné na //www.kfturnov.cz/e_karel.html (cit. 26. 10. 2021) Musichina, Ilona: Eduard Karel - první učitel grafiky. Dostupné na //www.smirice.eu/lide/karel.htm (cit. 26. 10. 2021) Reiniš, Petr: Eduard Karel, grafik světového jména. Filatelie. Časopis československých filatelistů XXIII/17, 9. 9. 1973, str. 539 Volák, Miroslav: Proč je ve Smiřicích ulice Eduarda Karla? Zpravodaj Smiřic, Rodova a Holohlav 4, 17. 12. 2001, str. 10-14 Archiv Burda Auction s.r.o. |