Archive / Articles / Dva nejvzácnější aršíky Protektorátu v Aukci 71

27.02.2023   Author: Jan Vlček; Number of views: 1017

Blížící se jarní Aukce 71 společnosti Burda Auction zaujme mj. neobyčejně bohatým a pestrým výběrem různých proslulých rarit z mnoha filatelistických oborů. Zcela výjimečná je nabídka obou nejvzácnějších aršíků protektorátu Čechy a Morava, jak tzv. Heydrichova aršíku, nejvzácnějšího z hlediska katalogového záznamu, tak i tzv. terezínského aršíku, nejvzácnějšího co do počtu dochovaných exemplářů. Seznamme se nyní s příběhy, které se k oběma vzácným položkám váží.


Terezínský aršík

   Tzv. balíkové připouštěcí známky pro ghetto Terezín byly vydány 10. 7. 1943. Oficiálně byly určeny pro regulaci zasílání balíků a balíčků obyvatelům ghetta zvenčí. Nelze však opominout ani další důvody, které k zavedení známek jistě vedly, jako funkci propagandistickou, kdy potvrzovaly německou správou zdůrazňovanou samosprávnou povahu terezínského ghetta a ovšem i bezpečnostní - užívání známek usnadňovalo zjišťování tzv. „židomilů", tedy potenciálně problematických osob, které s Židy uvězněnými v ghettu stále udržovaly kontakt, a které také mohly skrývat jejich majetek. Svou povahou se tedy terezínské známky podobaly prakticky v téže době zavedeným terezínským „bankovkám Banky židovské samosprávy", reálně bezcenným poukázkám, které na jedné straně podporovaly obraz „nezávislé" židovské samosprávy ve městě, na druhou stranu však vězňům znemožňovaly např. podplatit dozorce, nebo v případě útěku zaplatit za pomoc venku.

   Možná i proto byl tisk známek neobvykle svěřen Tiskárně bankovek Národní banky pro Čechy a Moravu v Praze, kde v téže době vznikaly i terezínské bankovky. Autorem grafického návrhu byl její zaměstnanec Bedřich Fojtášek (1909-1990), jinak tvůrce či spolutvůrce mnoha československých i protektorátních bankovek. Dle některých domněnek za inspiraci motivu mohl sloužit kompozičně velmi podobný, dnes nezvěstný obraz (snad akvarel) terezínské krajiny malíře Františka Šimbery, jenž vyšel roku 1930 také jako pohlednice. Fojtáškova liniová rozkresba byla obvyklým způsobem zmenšena a byly z ní vytvořeny štočky pro tisk z výšky. Tisková forma měla podobu bloku o 25 známkových polích (5x5 známek). Z ní byl vytištěn celý náklad odhadovaný na asi 100.000 kusů.

     
  
obr
 
obr
   Standardní připouštěcí známka Terezín, v podobě, v níž byla vydána roku 1943 

 Obraz Fr. Šimbery Krajina u Terezína, který dle některých názorů inspiroval výtvarnou podobu připouštěcí známky

(převzato z Beneš-Hauzr 2022)

     
   Po dokončení tisku známek byly z formy odříznuty oba horní rohové čtyřbloky, ze kterých byly poté vytištěny tzv. terezínské aršíky.

   Byly vydány v hnědé, černé a zelené barvě na silnějším nažloutlém papíru bez lepu, formátu 169 x 130 mm. Jsou bez perforace, dole uprostřed s vytištěným pořadovým číslem, na černých aršících v černé barvě, jinak v červené. Číslování bylo provedeno tzv. velkým secesním číslovačem, jenž byl po více než půlstoletí s oblibou používán při tisku bankovek a objevuje se také na vyšších hodnotách terezínských platidel. Vyznačuje se charakteristickým řezem číslic, zejména signifikantním u číslice 7, jak vidíme ostatně i na našem aršíku nabízeném v aukci. Právě forma číslovače je základním rysem umožňujícím identifikaci primitivnějších padělků. Na rozdíl od číslovače na regulérních bankovkách protektorátu není číslo na terezínských bankovkách ani aršících tištěno barvou s fluorescenční přísadou, pod UV lampou svítící, tato úroveň zabezpečení zde zjevně nebyla potřeba.


          obr
  obr
     
Dochovaný levý horní rohový čtyřblok z původní tiskové desky, z něhož byly tištěny zelené aršíky a jeho moderní otisk

(převzato z Beneš-Tošnerová, Pošta v ghettu Terezín, Praha 1996)

 
   Účel, za kterým byly aršíky zhotoveny, není dosud s jistotou identifikován. Tradičně se aršíky dávají do souvislosti s návštěvou komise Mezinárodního výboru Červeného kříže, která navštívila ghetto v červnu 1944 a dubnu 1945, a která měla Němcům posloužit z propagandistického hlediska - jako nezávislý pozorovatel měla potvrdit příkladné a nadstandardní podmínky, ve kterých obyvatelé ghetta žili. V rámci návštěvy měli být její členové mimo jiné podarováni právě těmito aršíky. Je pravdou, že jeden z nich, nyní nezvěstný, byl přiložen ke zprávě zástupce MVČK Maurice Rossela, který o něm ve zprávě píše, byť po faktické stránce ne zcela přesně: „V příloze pod č.17 viz blok známek Terezín. Tyto známky neslouží jako známky v pravém slova smyslu k frankování zásilek z Terezína. Jsou to spíše přídělové kupóny, které opravňují obyvatele přijmout balík zaslaný zvenčí do gheta. Každý má k dispozici jednu známku na měsíc a známka dovoluje přijetí jednoho balíku o váze 20 kg. V zásadě je to balíková nálepka. (Tento blok má v současné době v Německu u filatelistů cenu několika set říšských marek.)"
                       
                   obr
  obr
          

 Terezínský aršík v zelené barvě, pořadové č. "100", garanční certifikát dr. Beneš, drobné skvrnky, jinak dobře zachovalý.

Prodáno v roce 2006 v 15. aukci Burda Auction za 243.000Kč

    
               
   V kontrastu s úvahami o suvenýru pro zástupce ČK poněkud stojí odhadované náklady aršíků. Nejvzácnějším je suverénně právě aršík v zelené barvě, který je součástí aktuální aukční nabídky společnosti Burda Auction. Dnes je znám pouze v zanedbatelném množství, uvažuje se maximálně o 20 exemplářích. Ještě v roce 2006 byly doloženy pouhé čtyři kusy, z toho jeden razítkovaný z ochoty. Prokázaná čísla dochovaných aršíků (do č. 100 a pak okolo č. 450) svádějí k domněnce, že náklad mohl být max. 500 kusů, z nichž některé posloužily právě jako suvenýr členům komise Červeného kříže. Aršíky v černé a hnědé barvě byly zřejmě vytištěny jindy, z jiného důvodu a ve výrazně větším nákladu (zřejmě 1000 ks od každé barvy), pravděpodbně k reprezentačním účelům pro vysoce postavené nacistické představitele a úřady. I dnes se na filatelistickém trhu vyskytují výrazně častěji a dosahované ceny jsou nepoměrně nižší oproti aršíku zelenému, jehož výskyt na filatelistickém trhu se naopak zcela výjimečný.
 
obr
Charakteristická deskova vada 2. známkového pole tiskového listu, skvrnka mezi kmeny, se vyskytuje na hnědých i černých aršících, na zelených však chybí. To potvrzuje doměnku, že zelené aršíky byly tištěny z jiné tiskové desky, než hnědé a černé
 
  V prospěch těchto úvah svědčí také fakt, doložený na základě zjištěných drobných deskových vad, že zelený aršík byl tištěn z jiného čtyřbloku než aršíky hnědé a černé. Tento čtyřblok (na desce původně levý horní, na jejím otisku tedy pravý) se spolu se zbytkem tiskové desky dochoval ve Státní tiskárně cenin, zatímco druhý čtyřblok, z něhož byly tištěny hnědé a černé aršíky, ale také všechny známé zkusmé tisky a zmenšené tiskové archy, je nyní nezvěstný. Z toho lze usuzovat, že tisk obou skupin aršíků proběhl jako dvě na sobě nezávislé a zřejmě různými důvody motivované akce.
 
obr
 obr
 obr
     
Los 3351: Pof.PrA1c, Propagační aršík pro Červený kříž v ZELENÉ barvě (!), pořadové číslo "087", správný rozměr 171x131mm; vydáno bez lepu, lehký ohyb v pravém horním rohu, lehká skvrnka a otisky prstu s tiskovou barvou vzadu, atest Paetow BPP, zk. Möbs, v katalogu stále výrazně podceněno, Pofis 300.000Kč, Michel 10.000€, zcela ojedinělá nabídka nejvzácnějšího (!) aršíku Protektorátu, známo pouze několik exemplářů!
 
Vyvolávací cena 300.000Kč
Odhadní cena 450.000-550.000Kč
               
   

  Heydrichův aršík

   Heydrichovy aršíky byly připraveny pro účastníky smuteční tryzny, která se konala v pátek 4. 6. 1943 v Německém sále (dnešní Rudolfově galerii) na Pražském hradě k 1. výročí úmrtí zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Každý aršík je očíslován jedinečným číslem. Původně byl vložen do shodně očíslované obálky a účastníci tryzny jej obdrželi při vstupu do sálu oproti předložení číslované pozvánky. Náš nabízený aršík má číslo 226 a dle dochovaného seznamu účastníků je možné dohledat jeho původního majitele. Byl jím sekretář z delegace českých dělníků, kterou Heydrich přijal 15. 5. 1942, a jejíž účastníci byli roku 1943 pozváni i na zmíněnou tryznu.
   Další historii aršíku prozrazuje malé červené razítko „J. Kosina / Praha" umístěné v levém dolním rohu na rubu aršíku, které je obchodní značkou pražského obchodníka se známkami Jiřího Jindřicha Kosiny.


                                                
obr
 
Jiří Jindřich Kosina (1894-1966)
portrét z 20. let (převzato z Wikimedia.org)

   Jiří Jindřich Kosina se narodil 15. července 1894 do české rodiny žijící v Moskvě. Jeho otec byl úspěšným, demokraticky smýšlejícím obchodníkem a syna vychoval ve vlasteneckém duchu. Plody této výchovy se ukázaly po vypuknutí I. světové války v roce 1914, kdy se dvacetiletý Jindřich přihlásil jako dobrovolník do České družiny v Kyjevě. Ještě v říjnu se v hodnosti střelce 1. roty zapojil do bojů. Ve válce projevil své osobní kvality, po žebříčku vojenských hodností rychle stoupal a získával mnohá vyznamenání. V roce 1917 se již jako poručík účastnil bitvy u Zborova, kde velel 11. rotě 1. pluku Československé brigády. Konec války jej zastihl již v hodnosti majora. V lednu 1919 byl poslán do Všeruské vojenské akademie generálního štábu v Tomsku, kterou úspěšně dokončil. Vzápětí byl povolán na frontu jako náčelník štábu Kansko-Tulunské skupiny. Dne 1. listopadu 1919 byl jmenován náčelníkem likvidačního odboru čs. vojska na Rusi, 1. ledna 1920 byl povýšen na podplukovníka. Na konci roku poprvé v životě přicestoval do české vlasti a brzy nastoupil jako náčelník Vojenské správy Likvidačního úřadu zahraničních vojsk v Užhorodě. V letech 1921-1922 vystudoval Vysokou školu válečnou v Praze. Po ukončení studia zastával mnoho štábních funkcí. Do výslužby odešel roku 1926.


obr

Filatelistický obchod Františka Štědrého v Nekázance, později vedený J. J. Kosinou

fotografie z 30. let (převzato z pametnaroda.cz)

 

 

 

 
Prodejní obálka na známky z obchodu J. J. Kosiny z období Protektorátu

 


   Po vzniku Protektorátu převzal zavedený filatelistický obchod Františka Štědrého, arizovaný po zavedení Norimberských zákonů. Obchod sídlil v dnes již neexistujícím domě na adrese Nekázanka 15 na Novém Městě v Praze. Aktivně se zapojil do protinacistického odboje a zmíněný obchod se stal místem schůzek dalších odbojářů. Pražského povstání v květnu 1945 se Kosina zúčastnil jako jeden z jeho velících důstojníků. Ve svém filatelistickém obchodě pokračoval až do jeho znárodnění v roce 1950. Poté těžce sháněl nové zaměstnání, poslední léta pracoval jako vrátný v ČKD. Zemřel v zapomnění 17. srpna 1966 v Praze.
 
                obr   obr
 
 Los 3307: Pof.A111; Mi.Bl.I, Heydrichův aršík / Heydrich Block, svěží původní lep zcela bez stopy po nálepce (!), dokonce větší rozměr 101x147mm, I. typ, perforační rámec A, číslo aršíku "226", náklad pouze 1.000ks; svěží v bezvadné kvalitě, kat. 20.000€ (!), vzadu obchodní značka Kosina / Praha (Jiří Kosina 1894-1966, legionář, pražský filatelistický obchodník), na vyžádání lze zajistit atest, ojedinělá nabídka aršíku v prémiové kvalitě, dle katalogů nejcennější aršík z celé světové filatelie, chybí v naprosté většině sbírek!

Vyvolávací cena 500.000Kč
Odhadní cena 650.000-750.000Kč
 
   Sběratelé tedy nyní mají ojedinělou příležitost doplnit své sbírky o dvě raritní položky, jejichž akvizice jinak vyžadují kromě jiného i značnou dávku trpělivosti a sběratelského štěstí.
 

 

Použité zdroje:

Beneš František: Nejvzácnější aršík protektorátu Čechy a Morava. Filatelie. Časopis českých a slovenských filatelistů 3/2006, str. 30-32
Beneš František - Hauzr Michal: Konference ve Wannsee a známka pro ghetto Terezín. Filatelie. Časopis českých a slovenských filatelistů 3/2022, str. 2-17
Beneš František - Tošnerová Patricia: Monografie československých a českých známek, 11. díl, svazek II. Pošta v ghettu Terezín, Praha 2013, dostupné na https://www.frantisekbenes.cz/posta-v-ghettu-terezin/
Dobrovolný, Jan: Pamětní známka, aršík a tisky v výročí úmrtí R. Heydricha. Filatelie. Časopis českých a slovenských filatelistů 4/2018, str. 2-5
Dobrovolný, Jan: Pamětní známka, aršík a tisky v výročí úmrtí R. Heydricha (2). Filatelie. Časopis českých a slovenských filatelistů 5/2018, str. 2-8
Archiv Burda Auction s.r.o.

 




Author: Jan Vlček (27.02.2023)